Nový trend - longevity

 Touha po nesmrtelnosti je odvěkou záležitostí. Smrt je v našem pojetí něco konečného, nevratného, a mnozí lidé neváhají hledat různé cesty, jak se dožít co nejvyššího věku ve zdraví, aby si mohli užívat co nejvíce. 

Už více než dva roky se stále více rozrůstá zajímavý "trend." Longevity - neboli dlouhověkost. Vyznavači této víry, nebo trendu, touží prodloužit svůj život co nejdéle - nejlépe tedy do chvíle, kdy vědci objeví klíč k definitivní nesmrtelnosti. Je to dost bizarní, nemyslíte? Ovšem tuto nesmrtelnost chtějí lidé výhradně pro sebe. Tedy je to dost sobecké - já přece nikdy neumřu, zatímco ostatní ano. 

Kontroverzní gerontolog Aubrey de Grey tvrdí toto: "Stárnutí je technicky řešitelný problém. Lidské tělo je jako auto - veterán - které může při dobré údržbě jezdit neomezeně dlouhou dobu. První člověk, který se dožije tisíce let, žije pravděpodobně už dnes." To je dost odvážné tvrzení. Věda i medicína dělají velké pokroky, ovšem v tomto ohledu jsou pořád značně omezené. 

I když bychom tělo udržovali jako "veterána" - tedy tělesnou schránku. Tak co potom ta psychická? Opravdu je etické prodlužovat uměle život člověka například se stařeckou demencí? Jeho tělesná schránka bude fit, ale když už si nebude pamatovat vůbec nic, ani to, co měl ráno k snídani? Stojí pak taková nesmrtelnost opravdu za to? 

V roce 2017 došlo na newyorské klinice Ambrosia k velkému skandálu. Svým klientům ve věku 60+ nabízela za osm tisíc dolarů transfuze krevní plazmy mladých lidí. Slibovala omlazení i lepší zdraví. Takže tohle je byznys jen pro ty nejbohatší. Ale spíš než cokoliv jiného mi to přijde mimořádně nechutné a opravdu za hranou. 

Ale pokud zhýralí boháči doufají, že jim zrovna tohle pomůže, a není jim líto peněz...

Další lidé na to zkouší jít trochu jinak. Biohacking je vědomé upravování nejen těla, ale i mysli. Mezi tyto úpravy patří i užívání lidského růstového hormonu, řady potravinových doplňků, vynechání veškerého cukru a třeba i pravidelné běhání má prodlužovat život. 

Bryan Johnson vlastní firmu s technologiemi pro monitorování mozkové aktivity. Ročně utratí dva miliony dolarů za svůj vlastní program "nestárnutí." Vstává v půl páté ráno, polyká ohromné množství suplementů, a má svůj vlastní tým lékařů, kteří neustále měří jeho mozkové funkce. Co je tedy bizarní, že si nechává měřit délku svých nočních erekcí, a také chodí na terapii rázovou vlnou, která omlazuje cévy v jeho penisu. 

Můžeme si snažit prodloužit život všemi možnými způsoby, ale realita je prostá - stejně všichni zemřeme. Dříve, nebo později. 

A je tu další, palčivá otázka. Nebyla by nesmrtelnost tak trochu nuda? A co osamělost? Všichni naši nejbližší rodinní příslušníci zemřou, takže si budeme pořád dokola hledat nové přátele? Je to tak přeci konec konců i ve filmech a literatuře, které se tímto tématem zabývají. Mnozí hrdinové v touze po nesmrtelnosti obětují část své lidskosti, což je vysoká cena. 

Na tom, snažit se prodloužit si život s zdraví správným životním stylem, na tom není nic špatného. Ale hnát to do extrémů utrácením velké spousty peněz a nesmyslnými procedurami, transfuzemi a kdoví čím dalším, to už hraničí s posedlostí a hloupostí. 

Co si o tomto myslíte Vy? Hraničí hledání věčného života a mládí s posedlostí? Není lepší si život užít co nejvíce to jde? Je etické, že staří bohatí lidé chodili na transfuze a doufali, že se jim prodlouží život? Je opravdu možné tělo donekonečna opravovat jako staré auto? Nebo je to celé jen velká hloupost? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji hezký zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥