Spousta z nás má coby nejkrásnější rostlinu zafixovanou růži. A to zcela právem, už po několik století má v našem životě nezastupitelné místo. Která z dívek a žen není nadšená, když dostane od svého milovaného růže? Jejich jedinou vadou na kráse je to, že tato krása je pomíjivá, květiny uvadnou, láska přetrvá...
Poslední archeologické výzkumy dokládají existenci růží už před celými 35 miliony let. Starověcí Egypťané považovali růži za symbol bohyně Isis - ta byla uctívána jako bohyně magie, léčení, mateřství a plodnosti. Zato v antickém Řecku a Římě symbolizovala lásku a krásu, které ztělesňovala Afrodita. Řecká básnířka Sapfó označila růži za královnu květin, a tak se jí přezdívá dodnes.
Ve středověku se růže dostaly do Evropy především zásluhou křižáků, kteří je přivezli ze svých výprav na Blízký východ. V Číně a v Japonsku vznikly první kultivary - tedy šlechtěné růže, a v osmnáctém století docházelo k prvnímu křížení asijských a evropských odrůd.
Každý zkušený zahradník jistě ví, že růže mají rády slunné a vzdušné stanoviště. Nasnáší příliš mokrou nebo naopak suchou půdu, která nepříznivě ovlivňuje jejich vývoj. A jsou dost náročné i na zálivku, v horkém období klidně i třikrát týdně, a důležité je vyhnout se listům - zejména ty spodní mají tendence zahnívat.
Růže je také vděčným a významným motivem v umění. Symbolizuje lásku, krásu, pomíjivost, ale někdy také bolest. Sandro Botticelli zobrazil růže ve svém nejslavnějším díle
Zrození Venuše. Impresionistický malíř Peirre-Auguste Renoir ve svých obrazech použil růže coby symboliku něhy a krásy přírody.
A auru tajemna si s sebou nese i obraz od španělského malíře Salvadora Dalího. Jednoduchost, ale zároveň nejhlubší symbolika růže s mystickým nábojem, to je obraz Meditativní růže, a patří rozhodně právem k jeho nejslavnějším dílům.
Opravdu pěkné dílo, krásná červená růže - odstín je tak akorát, já osobně nemám ráda úplně rudě červenou, k tomu zvláštní pozadí, opravdu obraz jako celek působí uklidňujícím dojmem. Na internetových stránkách jsem si pomocí lupy obraz přiblížila, a je tu další zvláštní kontrast - pod růží jsou dvě postavy - snad milenci, vzadu se dají rozeznat obrysy nějakého pouštního městečka, opravdu pěkný obraz, takový mít vystavený naproti postele v ložnici a koukat na něj před usnutím, super.
Horlivým čtenářům bude jistě známý i román Jméno růže. My jsme měli tuto knížku na střední na seznamu povinné četby, ale já si zvolila jiné knihy, ale růže má své nezastupitelné místo v literatuře, je vděčným zdrojem inspirace také pro básníky.
První zmínky o pěstování růží v Čechách sahají do středověku, bývaly ozdobou klášterních zahrad. V období renesance a baroka začaly růže zdobit zahrady šlechty a staly se jako takové symbolem luxusu. Do erbu si je dávaly i významné šlechtické rody.
A Josefina, manželka Napoleona Bonaparte, byla velkou obdivovatelkou růží, a také jejich vášnivou pěstitelkou. Po zakoupení sídla v Malmasion se Josefina rozhodla vytvořit největší a nejvýznamnější sbírku své doby. Její růžová zahrada se tak stala prvním "rozáriem" svého druhu vůbec. A Napoleon i přes probíhající války umožnil, aby se do Francie dostaly všechny vzácné odrůdy růží, které byly k dostání.
Růže Souvenir de la Malmaison byla vyšlechtěna po Josefínině smrti, jako pocta jejímu odkazu a vášni pro tyto květiny. Růžový keř má má nádherné, plné světle růžové kvítky a omamnou, těžkou vůni.
Pět milionů dolarů je zajisté velká částka - ale můžete ji dát za jednu jedinou růži! Za tolik se totiž prodává odrůda Juliet Rose. Byla totiž šlechtěná celých patnáct let, a vývoj stál kolem tří milionů dolarů. Růže je oceňována pro svůj neobvyklý tvar, barvu a vůni. Barva je krémová, a nezvyklý je i tvar okvětních lístků.
Vůně kombinuje tóny třešňového dřeva, vanilky a fialky. Je symbolem elegance a luxusu. Ano, ony růže krásně voní, ale přiznám se, že v parfémech jejich aroma nepreferuji, to je na mě příliš těžké, mám raději ovocné a svěžejší tóny.
Opravdu zvláštní a netypická odrůda, a čest tomu pěstiteli, že tolik let vytrval a podařilo se mu přivést na svět takovou krásu. Zajímavá, někomu se třeba líbit nebude - mně osobně by se více líbila prostě klasická, obyčejná růže...
Růže nedávají jen krásu, ale některé také potěchu pro chuťové pohárky. Růže šípková se hojně vyskytuje i u nás, jedná se o planě rostoucí rostlinu. U nás v okolí je hned několik šípkových keřů, plody dozrávají od konce září do října, takže právě teď je jejich čas. Šípky obsahují hodně vitaminu C, já miluju šípkový čaj, ale dělá se i víno, marmelády. Ale čaj se dá udělat i z listů.
A jelikož jsem dříve trpívala na záněty močových cest, tak právě šípky jsou účinným pomocníkem při léčbě, jelikož usnadňují vylučování a podporují funkci ledvin. A mohou zahnat i příznaky jarní únavy, právě díky vysokému obsahu vitaminu C.
Snad každý z nás slyšel o knize Malý princ, kde i růže hraje svou roli. A tady si dovolím napsat na závěr jeden moc krásný citát, který je tak všeříkající...
"Lidé z tvé planety," řekla růže, "pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě, a přece tam nenacházejí to, co hledají. A přitom to, co hledají by mohli najít v jedné jediné růži..."
A co Vy? Máte rádi růže? Pěstujete je na zahrádce, nebo Vám udělá radost, když růže dostanete od partnera? Myslíte, že je růže královnou květin, nebo máte jiného favorita? Byli jste někdy v nějaké krásné zámecké růžové zahradě? Napište mi do komentářů!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné říjnové dny, Vaše Eliss ♥
Komentáře
Okomentovat