Přeskočit na hlavní obsah

Půlka července

 Posledních pár dní je o něco chladněji, teploty u nás na horách se pohybují kolem dvacítky, což je tak akorát. Není to ještě na mikinu, ale není ani velké horko, zkrátka je příjemně. Bouřky nás zase obešly, ale v noci trošku popršelo, což je fajn. Za studené počasí jsem ráda, protože se mi zase uklidnila pylová alergie, ranní kýchání a smrkání je na chvíli minulostí. 

Ale někdy mě to chytne i ve škaredém počasí, ono ve vzduchu něco pořád lítá, ale teď mám klid, včera i dnes jsem si nevzala tabletky a pohoda.



Přítel je teď týden s námi doma, vzal si dovolenou, takže možná stihneme i nějaký výlet, ale máme toho nějak moc. Hodně jezdíme do města a na procházky, na kafe a do obchodů. Koupila jsem si nové tenisky, ty co jsem měla od loňska se rozpadly. Dneska jsem byla ráno taky ve městě, jen na otočku, teď se dost ochladilo, a ve zprávách jsou zase výstrahy před bouřkami, tak uvidíme, co přijde.

V pátek jsme měli jít k paní doktorce na kontrolu a očkování, ale včera mi volala, že se jí to v pátek nehodí, takže nám to přehodila na úterý. Což se mi hodí, protože v pátek jdeme na trhy, a Julinka je po tom očkování vždycky taková spavá, a navíc by neměla na sluníčko, takže si trhy užijeme v klidu. Jestli teda bude hezké počasí! 



A taky mám novinku - v neděli jsem si všimla, že Julince se už konečně klube první zub, a to dole. Když jí dávala večeři, všimla si, že tam má něco bílého, a on je to opravdu zoubek! Ale nepláče, nemá teplotku, takže snad to bude v pořádku. Mám takový ten gumový kartáček na prst, tak už ráno i večer čistíme, Julince se to moc nelíbí, ale ptala jsem se kamarádek a ono je prý lepší to dělat už od malička. Ale zatím se mi nepodařilo sehnat zubaře pro malou. Moje ani přítelova zubařka nebere ani rodinné příslušníky. 

Tak snad se mi to do budoucna podaří nějak vyřešit! 

Minulý týden jsem tu měla moc milou návštěvu. Přijela sestřenice z Kladna i s manželem, ubytovali se v Branné, a dvakrát tu byli na návštěvě za Julinkou. Dali jsme si kávu, zákusky, a fajn si popovídali. Julinka má návštěvy a lidi obecně zatím moc ráda, pořád se na všechny směje, i v autobuse, což je super. 


A Julinka dostala takové dva krásné plyšáky. Tu sovu si oblíbila, teď ji hrozně baví ten bazének s balonky, a další kulatá věc se tam hodí. V srpnu by měla přijet ještě další sestřenice i s čtyřletým Tobiáškem, takže Julinka bude mít kamaráda, moc se těším. 


No a z počítače na mě včera vykoukla tato pěkná vzpomínka. Julinka hned po narození. Byla tak maličká, vypadá jak skřítek, a příští měsíc už bude mít rok! Není možné, že to tak rychle utíká, a vždycky když si prohlížím ty starší fotky, jsem fakt dojatá. To miminko tak roste před očima! 



A z takového škvrněte už mi roste krásná slečna. Fakt není možné, že to tak hrozně utíká... 




Takové momentky jsou nejkouzelnější. Přítel má v mobilu kvalitnější foťák, tyto fotky dělal on, a jsou prostě parádní. Zrovna jsem jedla koláček, Julinka chtěla ochutnat, tak se na mě krásně smála. Vždycky jí maličko něčeho dám, když to není příliš kořeněné, na ochutnávku. A k večeři už si dáváme i rohlík s žervé, na kousíčky, to má Julča ráda. 


Pusinky od maminky jsou to nejhezčí, a co na tom, že maminka je na fotce rozcuchaná jako čarodějnice? Jak je to miminko rádo za každou pusinku, pohlazení, jak se krásně směje a tu lásku si užívá, to je nejkrásnější pocit na světě! 


Tady už je ten účes trochu lepší, jak si můžete všimnout, Julinka mě moc ráda tahá za vlasy, když má příležitost. No, a po kom má to miminko tak velké oči - tady je máme vyvalené obě úplně stejně. Sranda, ale fotka se myslím výjimečně povedla. 


A takhle se spí nejlíp - s kamarádem opičákem - říkáme mu Roman, s chrastíkem v ruce, a na břiše. Julinka spí úplně přesně jak já, taky celý život spím na břiše a všelijak se kroutím, takže to máme společné! 

Snad si ještě užijeme toho sluníčka, v pátek se těším na trhy, doufám, že očkování proběhne v pořádku, a bude to všechno fajn.  

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, užívejte léto, prázdniny nebo dovolenou, pokud máte, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. První zoubek , paráda . Už je to velká slečna se vším všudy .Tý jo , Roman je kus opice :D . Tak všude dobře pořiďte a mějte se moc hezky .

    OdpovědětVymazat
  2. Holky, oči máte nádherné obě. Ty Julinčiny upoutají na první pohled, nejsou schované za brýlemi a já se na ta její kukadla vždycky těším. Mějte se hezky a užívejte si s přítelem pěknou dovolenou, pá 😊😉

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....