Milovaná káva

 Trvalo mi spoustu let, než jsem si našla ke kávě cestu, a nyní si bez ní už nedovedu představit svůj den. 

Ze školky mám zafixované, že když jsem byla odpoledne doma s rodiči, vždycky si spolu vypili hrneček kávy. Když bylo hezky, tak na terase, když ne, tak v obýváku. A máma mi občas dala "líznout" ze lžičky trošičku svojí kávy s mlékem. Moc mi to nechutnalo, připadalo mi to hořké a nedobré, ale cítila jsem se přitom tak dospěle, jako velká holka... 

Na druhém stupni na základce u nás ve třídě začaly hrozně frčet ledové kávy v kartonu. Prodávaly se konečně i u nás v sámošce, a já si taky párkrát koupila. Nejvíc fajn to bylo, když jsme šli třeba s kamarádkama v létě pod stan, tak jsme si nakoupily plno nezdravých věcí, tyčinky, brambůrky, energy nápoje, a pak jsme samozřejmě těžko usínaly. 

V patnácti jsem si už ledovou kávu kupovala v létě pravidelně. Ale nemohla jsem po ní usnout, ale to bylo zejména vlivem toho, že jsem si ji dala později odpoledne. Doma jsme měli tehdy akvárium se želvičkami a já si dodnes pamatuji, jak jsem seděla na židli a ty želvy pozorovala. 

Klasickou kávu jsem tehdy ještě pít nechtěla. Nepila jsem ji ani na intru, i když holky si vařily kávu často, ani mě nějak nenapadlo dát si kávu třeba s rodiči. Když jsem nastoupila na střední u nás ve městě, občas jsem si zašla do kavárny na ledovou kávu. Ale pořád jsem měla pocit, že mi káva nedělá moc dobře. Příval energie byl fajn, ale pořád tu byly ty problémy se spánkem, a navíc mi připadalo, že jsem podrážděnější. Asi jsem si ze začátku dávkovala moc kofeinu, tělo na něj nebylo moc zvyklé, a spíš jsem se přestimulovala. 

Ale úplně pravidelně jsem kávu začala pít až s nástupem do práce. Přítel si pořád vařil kávy, já mu kupovala vždycky ty kvalitnější a s radostí sledovala, jakou z nic má radost a taky jak mu hrníček s horkou kávou pokaždé zvedne náladu. Jo, občas jsem taky zkusila trochu s mlékem. 

Jenže když jsem začala chodit na noční a ranní a posléze ještě na dvanáctihodinové směny, byla káva jedinou záchranou, jak to nějak přežít. Navíc po příchodu nového vedení jsem měla směny tak rozházené, že můj spánkový cyklus byl v deprivaci. A tak se dvě, tři kávy staly u mě normou. 

Vypiju ji ale jedině s mlékem a cukrem. Přítel dělá kávu přes papírové filtry, takže bez lógru, to je fajn, ten nesnáším, klasického "turka" si fakt nedám. Ale když přítel není doma, piju rozpustné Nescafé. Což - co si budeme vykládat - nemá s kvalitní kávou nic moc společného. Je to zvláštní, mohla bych si doma uvařit Jihlavanku, ale mám prostě zažité, že dobrou kávu pijeme doma jen spolu. 

A je hrozně fajn pocit, když vám někdo ráno s úsměvem donese voňavé kafe až do postele, Julinka ještě spinká, a já si ho můžu v klidu vypít. A když si kávu uvařím sama, nikdy mi nechutná tak jak od miláčka, tak to prostě je... 

Ráda si ale občas zajdu i do své milované kavárničky. Nejčastěji si tam dávám cappuccino, někdy ledovou kávu se zmrzlinou. Ale to málokdy, není teď moc času, ale i doma si člověk může připravit výbornou kávu. 

Zajímavé jsou proměny odborníků a lékařů na pití kávy. Ještě před lety ji totiž zatracovali, a označovali za potencionální spouštěč rakoviny. Ale vinili ji také z nárůstů srdečních chorob, osteoporózy, ale třeba i úzkostí a dalších psychických onemocnění. Od šedesátých let minulého století se vžil názor, že kdo pije hodně kávy, koleduje si o infarkt. 

Jenže dnešní výzkumy se zase kávy spíše zastávají a spíše dávají do popředí její klady a benefity pro zdraví. 

Existují totiž prý přesvědčivé důkazy, že pití kávy snižuje riziko rakoviny jater a dělohy. V pražené kávě se nacházejí stovky biologicky aktivních sloučenin, které zvyšují energetický výdej zamezují poškození buněk a regulují geny zapojené do opravy DNA.

A podle novějších názorů nevadí káva ani lidem s vysokým tlakem. Tedy v rozumném množství - jeden až dva šálky denně je optimální množství. Mně osobně stačí taky ty dvě kávy, když si dám třetí, už se necítím dobře, motá se mi hlava a pak většinou zběsile uklízím nebo něco dělám, abych to kafe ze se sebe rychle měla pryč. 

Odborníci doporučují pít ji s mlékem, protože to neutralizuje kyselinu, která se po kávě v žaludku tvoří. Takže bříško nám pak poděkuje. Navíc u kávy, na rozdíl od alkoholu není prokázáno, že by způsobovala a zvyšovala výskyt rakoviny v trávicím ústrojí. A úplně nejlepší je kávu pít ráno nebo dopoledne. 

Šokující výsledky přinesl nedávno výzkum, který ukázal, že ženy, které pily čtyři nebo více šálků kofeinové kávy denně, vykazovaly až o čtyřicet procent nižší riziko mrtvice! A tři šálky denně mohou také zmírnit riziko cukrovky až o čtyřicet procent. 

V Londýně byla první kavárna otevřena v roce 1652, a nápis na jejích dveřích hlásal toto: "Je pozorováno, že v Turecku, kde se káva běžně pije, lidé netrpí pálením žáhy, dnou, vodnatelností ani kurdějemi a že jejich kůže je mimořádně čistá a bílá." 

No, vida, už tedy to byla opravdu pěkná reklama na tureckou kávu. A teď se mi živě vybavila scéna z filmu Kulový blesk - brazilská káva - to sem prostě musím dát! 

Káva provázela životem i naše předky a holdovali jí také slavné osobnosti. Třeba Voltaire, známý francouzský spisovatel, údajně pil až padesát šálků denně - to bych asi brala s rezervou, no. Ale slavně prohlašoval: "Věřím, že káva je velkou silou dobra." 

Ludwig van Beethoven vyžadoval přesné množství mleté kávy na šálek a odmítal začít skládat, dokud svůj ranní nápoj nevypil. Honoré de Balzac věřil, že černý mok povzbuzuje představivost a pomáhá mu psát jeho rozsáhlá díla. "Káva je skvělým stimulantem pro fantazii." 

Kdo si kávu oblíbí a zamiluje, už si bez ní nedokáže představit začátek dne. Je to takové pohlazení, i pro mě je to vzácná chvíle, kterou mám jen pro sebe. Julinka spí, a já si můžu v klidu vypít ranní kávu a přemýšlet u toho, co dnes podnikneme. Ještě před deseti lety bych se přitom před představou kávy ušklíbala, tady je vidět, že vše v životě je tvárné a může se měnit. 

Káva je také první nápoj, který Vám nabídne ten, ke komu jdete na návštěvu. Já si moc dobře pamatuji, když jsem řekla, že kávu vůbec nepiju, většinou byly reakce překvapené a někdy i nevěřícné. On přece každý pije kafe, že, nebo to tak má dané většina z nás. Ale chápu i ty, co si ke kávě nikdy cestu nenajdou, já k ní také tu svoji hledala dost dlouho, a nebýt přítele, nikdy bych ji pořádně pít nezačala, tím jsem si jistá. 

A co Vy? Pijete ráno po probuzení kávu? Máte rádi "turka", rozpustnou, nebo pijete také přefiltrovanou kávu? Od kolika let pijete kávu? Dovedete si bez ní představit svůj den? Chodíte rádi do kaváren, v létě třeba na ledovou kávu? Máte doma kávovar? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné letní dny, Vaše Eliss ♥