Přeskočit na hlavní obsah

Konečně ochlazení a deště

 Nesnesitelná vedra vystřídalo prudké ochlazení a déšť. Což je na jednu stranu dobře, ovšem předevčírem bylo avizováno, že Beskydám a Jeseníkům hrozí povodňová bdělost, což jde ruku v ruce s vylitím řek. Tak jsem byla dost v napětí, včera pršelo od brzkého rána dost, ale naštěstí se tentokrát meteorologové spletli, a mraky se stočily jiným směrem! 

Pořád jsme se totiž nevzpamatovali z loňských zářijových povodní, a bohužel také dosud nebyla vyplacena část dotací, takže s pracemi se to moc nehýbe. Tedy, jak kde, ale u nás ve vsi pořád nejsou koryta řek pořádně vyčištěna, ale já se na druhou stranu nedivím. Těch škod je tady všude kolem tolik, a tohle není práce na týden, ale na dlouhé roky.

Nebylo mi z těch zpráv zrovna moc dobře, už jsem zase měla takové myšlenky, jestli si nemám udělat zásoby, v hlavě mi naskakovaly černé scénáře, že třeba víc jak týden nepůjde elektrika, a tak. Panebože, ani nevíte, jak jsem ráda, že se nám ta dešťová hrůza vyhnula! 



Ale zase jsem ráda, že skončila vlna šílených veder, ochladilo se, a také se pročistil vzduch. Všude kolem jsou vidět proužky žluté, suché trávy, a příroda prostě trpí suchem, což trápí nejen zemědělce a zahradníky, ale i každého z nás. Příroda si prostě dělá co chce, ta je pánem nad námi všemi, a bohužel je možné, že díky dlouhotrvajícímu suchému období bude docházet k lokálním záplavám. 

Když jsem viděla ty záběry z Texasu, kde se prohnala blesková povodeň, chtělo se mi brečet. podle posledních zpráv už je mrtvých kolem stovky, a bohužel to odnesly i děti z táborů. Hrozné, opravdu. 


Už druhý den jsme s Julinkou samy doma, přítel přijede v pátek, a bude mít týden dovolenou, což je fajn. Tak snad nám vyjde počasí a stihneme nějaký výlet, nebo procházku. Ale to ochlazení kvituji, z těch veder jsem už byla unavená, a jako alergikovi se mi teď i lépe dýchá. 


Ale s Julinkou vyrážíme ven, aspoň na chvilku, za každého počasí. Pláštěnka na kočárek se dá použít i na sporťák, což je super. Julinka už bude za chvíli chodit, s oporou už udělá pár krůčků, teď ji hodně baví muzika, to se začne usmívat a tancuje. A už mi zase vyrůstá z oblečků, je neskutečné, jak to letí, a jak se miminko každý den mění! 


Teď si hodně oblíbila zpívající a hrající hračky, plyšového pejska, a malé pianko. A co je úplně největší legrace, tak jsou štítky na plyšácích. Ty dokáže zkoumat pěkně dlouho a spokojeně u toho brouká. 





A jídlo je úplně ta největší legrace. No, jak pro koho, ačkoliv já to pak už nevydržím a začnu se smát taky. Sice jsem ještě nedávno psala, že Julinka sní všechno, ale to už není tak úplně pravda. Nějak jí přestaly chutnat příkrmy z Albertu - je fakt, že jsem je už delší dobu nedávala, ale mě osobně tak nějak divně "voněly." Tedy ty masové. A včera jsem dala Julči na oběd příkrm s cuketou a pastinákem, a takto to dopadlo. 

Když jsem jí chtěla dát plenku kolem krku, hrozně se smála. Smála se pořád, a do toho plivala jídlo všude. Jak můžete vidět na poslední fotce, byla jsem špinavá i já. Ale vzít si kousek z plenky do pusy, to už teda jo, ale ze lžičky nic. Tak jsem pak zkusila jinou variantu jídla, tentokrát z drogerie, a to už bylo v pořádku. Tak asi tohle zkrátka Julince nechutná. 

Jinak ale jí moc hezky všechno. Kaše, zeleninu, ovoce, co povařím i doma, špenát, brokolici, jinak nemám žádné problémy - musím tedy zaklepat na dřevo. 


Včera jsme si vyjely do města, i když počasí bylo ošklivé, doplnit zásoby a projít se. Hami kaše na dobrou nox piškotová, tak tuto jsem kupovala prvně. Tyto kašičky jsou moc fajn, já je tedy dělám o něco řídší, Julince to tak vyhovuje, a tato jí hned zachutnala. Kašičky příjemně voní, a Julince chutnají nejvíc ze všech značek, co jsme vyzkoušely. 


Křupky dávám Julince vždycky po jídle. Mám čas aspoň umýt v klidu nádobí, Julinka se zabaví, a chutnají jí. Tyto Sunar Mini oceán s mangovou příchutí jsem koupila prvně, ještě jsme je nenačaly, protože mám ve spíži rozdělané. Ale určitě budou chutnat! 


Nejsem si jistá, jestli jsem slona už na blog dávala? Koupila jsem ho na trzích, od prodejců, kteří pracují v sociálních dílnách, které jsou pro osoby se zdravotním postižením, zejména tedy duševním. A právě takové věcičky tam vyrábějí, vloni jsem koupila krásnou látkovou dýni. Sloníka má Julinka moc ráda, a já jsem ráda, že jsem mohla podpořit takový pěkný projekt. 


Zastavili jsme se ještě v Pompu. Chtěla jsem koupit ještě další hračky na pískoviště, a měli tam takové pěkné slevy, že jsem se nestačila divit. Tento set stál jen sto deset korun! Krásný plastový kyblíček, ke kterému je i sítko, pravda, ta konev se na písek moc nehodí, ale proč ne, že? Snad se brzy oteplí a budeme si tam moci zase hrát! 


No a radost si udělala taky maminka a navštívila místní domácké knihkupectví. Zvuk ozvěn stál jen padesát korun, tak uvidím, zda bude cena odpovídat i kvalitě! Špionážní thriller pojednává o autistickém mladíkovi, který se vrací do pečovatelského domu, kde vyrostl.

Musel z něj prchnout kvůli vynálezu, který vymyslel. Jedná se o snímač echa umožňující rekonstrukci zvuků z minulosti. Tímto dosáhl Eddie jediného, po čem kdy toužil - uslyšel zpívat svou matku. Ale tento přístroj chtějí ostatní zneužít - se snímačem echa už totiž nikdy nebude tajemstvím obsah žádného rozhovoru. 

Myslím, že by se mi knížka mohla líbit, ale uvidíme! 

Pozdní život je román, z mé oblíbené edice Světová knihovna Odeon. Šestasedmdesátiletý Martin Brehm je šťastný a se svým životem spokojený. Jeho o mnoho mladší žena je úspěšnou malířkou, on píše články do novin a ve volném čase pečuje o zahradu. A hlavně se stará o šestiletého syna Davida. 

Když se dozví, že mu zbývá několik měsíců života, jeho realita se náhle roztříští a po prvotním otřesu se zaměří na to, aby zajistil budoucnost svých blízkých. Ale co jim doopravdy může nabídnout? 

To bude asi tak trochu depresivní četba, nicméně to téma mě zajímá, a na knihu se těším. Přeci jen, když má muž dítě v sedmdesáti, musí s určitými věcmi počítat, že? 

Z dnešního povídání to bude vše. Přeji Vám krásné letní dny, i když je chladněji, tak to je nakonec docela fajn. Děkuji Vám za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Je dobře , že to bylo s počasím v pohodě - myslela jsem na vás . Sloník krásnej a je to pak hezkej pocit podpořit dobrou věc . Užij si čtení a mějte se obě moc fajn :) .

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem ráda, že ty katastrofické scénáře počasí nevyšly, myslela jsem na všechny, kteří si tou hrůzou nedávno prošly. Julinka se má čile k světu, a musím s ní souhlasit, ten příkrm s pastiňákem bych taky nechtěla 😂😘

    OdpovědětVymazat
  3. Mám ráda teplo, ale ta vedra byla opravdu nesnesitelná. Počasí jde z extrému do extrému. Ještě, že se meteorologům předpovědi o povodních nenaplnily. Sloník je povedený, je hezké, že podporuješ takové projekty :) U nás jsou také podobné aktivity, taky je vždy ráda podpořím.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...