Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 395 Noci s nepřítelem

 Autor: Nancy Priceová

Žánr: Thriller, Romantický 

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Sára Burneyová je pětadvacetiletá žena, která má v očích ostatních lidí a známých dokonalý život. Nedávno se vdala, a v současnosti tráví pozdní líbánky se svým manželem Martinem v plážovém domku v Sand Hook. Martin a Sára působí jako reklama na dokonalé manželství. Martin je okouzlující společník, Sára sice působí občas zakřiknutě, ale to se přeci občas stává, že? 

Jenže za zavřenými dveřmi vypadá domácí idylka úplně jinak. Martin je násilnický pedant a despota, a Sára se octla v pasti domácího násilí. Pokud se Martinovi znelíbí sebemenší maličkost, je opravdu zle. Konzervy musí být uloženy štítkem dopředu, prádlo složené pečlivě na třetiny, a zelenina se nesmí ukládat do poliček neočištěná. A taky je důležité při vaření krájet jídlo na velmi tenké plátky. 

Sára pracuje takříkajíc jako stroj. Vše co dělá je takříkajíc dokonalé. Včetně sexu, kde už o vášni z její strany nemůže být ani řeč, ale naučila se dobře předstírat. Sára dělá vše, co má Martin nejraději, protože když není po jeho, následuje krutý trest. Už měla zlomené zápěstí, modřiny na nohou a rukou už ani nespočítá, ale rány na duši jsou o to horší. 

Martin si libuje i v psychickém týrání. Moc dobře ví, že Sára se panicky bojí vody. V dětství totiž zažila dramatickou událost se svým starším bratrem, a celá léta se to s ní táhne. A tak není nic lepšího než si užít noční romantickou vyjížďku ve dvou, a s postarším kapitánem Johnem. 

Jenže během plavby dojde k něčemu nečekanému. Stačí jedna prudká vlna, Sára přeletí přes palubu, a zmizí. Zoufalý Martin spolu s kapitánem ji hledají, posléze celou událost ohlásí na policii, ale věc se zdá být jasná. Sára se nešťastnou náhodou utopila. 

Ovšem tohle celé bylo jen velké divadlo a součást Sářina velkého plánu. Útěk od Martina nebyl možný, když se o to pokusila poprvé, dopadlo to velmi zle, takže se raději rozhodla předstírat vlastní smrt. Opustit vše známé, kamarádky, práci na půl úvazku, plážový domek a skromný byt v Montrose. I to, jak se Sára hrozně bojí vody, byla kamufláž - ovšem jen zčásti, měsíce jí trvalo svůj strach překonat, a zosnovat tak svůj plán na to, jak se dostat od Martina a osvobodit se od jeho kopanců a facek. 

Byla tak zoufalá, že se rozhodla předstírat vlastní smrt, vzít s sebou jen nejnutnější věci a tajně našetřené peníze, a začít úplně znovu. Pod jiným jménem, s novou vizáží se autobusem dostane do malého zapadlého městečka. Pár nocí musí přespat na nádraží, ale pak se jí poštěstí najít si pronájem u staré paní Nepperové. Nájem je nízký, ale domek je potřeba celý uklidit, vymalovat, ale Sára je šťastná, protože to špatné nechala za sebou. a může dát do pořádku bolavé tělo i duši, což půjde pomalu. 

Jejím sousedem je sympatický Ben, středoškolský profesor. Sáře je sympatický a je očividné, že ani ona mu není lhostejná, ale není jednoduché překonat svou minulost. Navíc Sára mlží ohledně své identity a má kolem sebe vystavěný neviditelný štít. Když si Sára najde práci - dělá ošetřovatelku staré paní upoutané na lůžko - zdá se, že už nic nebrání jejímu novému štěstí. 

Ale pořád je tu Martin, vdovec šílený žalem. On se přeci k Sáře nechoval nikdy špatně, on ji jenom tolik miloval, a ona si toho nevážila, tak co měl dělat...? Stačí jedna jediná poznámka pronesená v obchodě bývalou Sářinou kamarádkou a v Martinově mysli zahlodá červíček pochybnosti. Který se vzápětí probudí v ohromující skutečnost. 

Martin je šílený zuřivou touhou po pomstě, a udělá i nemožné, aby Sáru našel, a je ochoten ji i zabít. Když nebude patřit jemu, tak nikomu! Uchrání si Sára své nově nabyté štěstí a vznikající lásku, nebo se znovu stane štvanou zvěří na útěku? 


Hodnocení: Filmové zpracování jsem ještě neviděla, ač se jedná o poměrně starý film - byl natočen v roce 1991. Ale tak aspoň jsem měla pořádný zážitek z knihy, neovlivněný filmovým zpracováním. Noci s nepřítelem jsem si půjčila posledně v knihovně, dostala jsem chuť zase na nějaký thriller. Tohle totiž není detektivka, ale čistokrevný thriller šmrcnutý romantikou. 

Hned od začátku mě knížka strhla. Scény domácího násilí byly velmi sugestivní, mrazivé, a vyprávěny podivně zneklidňujícím dojmem, na pozadí běžných domácích činností, jako je krájení mrkve na sálat, a najednou přijde nečekaný výbuch, kterému se nejde ubránit, ani se na něj připravit. To je opravdu děsivé, s jakou až samozřejmostí se to odehrávalo. 

Překlad byl vcelku zdařilý, jen mi vadilo přeskakování v čase, které nebylo odděleno třeba mezerou nebo perexem, místy to bylo fakt nepřehledné. Opravdu nevím, nakolik je film podobný knize, ale tak trošku jsem měla pocit, že čtu filmovou předlohu, některé popisy to opravdu evokovaly. 

Ale jinak je to pěkné čtení. Tedy, jak se to vezme, pěkné. Téma se zaleze člověku pod kůži, celou dobu jsem Sáře fandila, ať se jí ten nový životní začátek povede... Postavy byly pěkně psychologicky vykreslené, Sářina mladická naivita a zamilovanost, to, jak se rychle její vztah s Martinem proměnil v peklo. Mám jednu známou, která roky žila s podobným násilníkem, a je fakt, že často to fakt není vidět, že se doma děje něco špatného. Na veřejnosti dokonalý pár, a přitom... 

Po Sářině útěku se rozjede více dějových linek. Zajímavá byla i ta se starou paní, o kterou se dívka starala, aby si přivydělala nějakou korunu, a do toho se promítla zdánlivě nesouvisející linie s mladou dívkou Elenou, ovšem nakonec se osudy obou dívek v mnohém protnuly a bylo to už tak trochu dojemné. 

A vlastně celou dobu čtenář čeká na jediné. Kdy se objeví ten obávaný nepřítel Martin, jak udeří, a jak to celé dopadne? Hezké a tak nějak přirozené bylo i to sbližování s Benem, oba se Sárou byli sice na první pohled zcela odlišní, přesto je mnohé spojovalo a oba si nesli nějaká ta tajemství z minulosti. 

Závěr byl sice v mnohém očekávaný, ale přesto napínavý a ještě tu byl jeden menší zajímavý zvrat. Jde vidět, že na knížce zahlodal zub času, jedná se o klasický béčkový thriller, kterých je dneska přehršel, ale přesto se na ně ráda někdy podívám i v televizi. Je to takové příjemné pokoukání, u kterého nemusíte moc přemýšlet, předem se dá tušit, jak to dopadne, nic víc, nic míň. 

Ale přesto jsou asi Noci s nepřítelem svého druhu první kniha tohoto typu, což kvituji, a četlo se to opravdu dobře. Dávám osmdesát procent, protože dojmy jsou veskrze pozitivní, a v dohledné době se chystám shlédnout filmové zpracování. Věřím, že film budou dávat teď někdy v televizi, protože jej chci opravdu moc vidět.

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Nebo jste viděli filmové zpracování? Máte rádi podobné typy knih? Přečtete si rádi béčkový thriller, který je předvídatelný? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek týdne, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. O názvu jsem slyšela , ale myslím, že jsem ho nikdy neviděla . Ale zaujala mě informace , že děj je prý totožnej s indicko malajským filmem s názvem Manjil Virinja Pookkal z roku 1980 .

    OdpovědětVymazat
  2. Stejné téma má i kniha Za zavřenými dveřmi, čte se to jedním dechem, ale představa takového života je příšerná. Elis zdravím i Julinku, pá 🙋‍♀️😘

    OdpovědětVymazat
  3. Thrillery mám ráda, ale tenhle jsem nečetla, ani neviděla film.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...