Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 393 Čas primadon

 Autor: Naďa Horáková 

Žánr: Detektivní

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Ema Šubrtová učí na brněnské střední škole němčinu, a teď v červenci by si mohla užívat zasloužených prázdnin. Jenže Ema je akční, na nějaké lenošení ji neužije, takže si našla coby přivýdělek průvodcovství. Po Brně provází skupinky turistů, nemá toho zase tolik, takže má čas i na posezení se svou partou přátel kteří jsou také němčináři. 

A zrovna včera proběhlo další takové posezení. Protáhlo se až do pozdních nočních hodin v jejich oblíbené hospůdce U Modré kukačky, takže Ema se těší, že se pěkně prospí. Sice má jakési povinnosti, jelikož rodiče odjeli na celé prázdniny na chatu na Vysočinu, takže vedení celé domácnosti je na ní. A v tom spočívá hlavně péče o staršího bratra Jirku - musí mu uvařit, vyprat, a taky na něj tak trochu dohlédnout. Ale spíše to vypadá, že sourozenci na sebe budou dohlížet tak nějak navzájem! 

Když Emu kolem deváté vzbudí telefon, není zrovna dobře naložená. Přeci jen, včera šampaňské teklo proudem... Volá Jirka, a zní opravdu naléhavě. Potřebuje, aby Ema hned přišla k Žirafce, což je vyhlášená brněnská socha. Když tam Ema dorazí, je v šoku. Musí identifikovat mrtvou kamarádku, se kterou včera seděla v hospůdce, Leonu Radovou. Leona seděla na Žirafce, a zdá se, že nezemřela přirozenou smrtí, ačkoliv nikde kolem není krev, vypadá to opravdu podezřele. 

Ema v šoku přijde domů a začne obvolávat kamarády. Ještě včera byli přece všichni spolu! Jejich parta i s Leonou čítala sedm kamarádů - Máru, Sysla, Potoka, Josefinu a Lukyna. Pitva brzy prokáže, že Leona měla v krvi směs z alkoholu, kokainu a marihuany. Tato kombinace spolu s její srdeční vadou měla fatální následky. Policie tedy čin kvalifikuje jako vraždu, a podezřelí jsou i Emini přátelé. 

Jenže Jirka jí nic moc k případu říct nechce, a Ema má jiné starosti. Potkala totiž Martina, který se náhodou nachomýtl k prohlídce, a Ema se na první pohled zamilovala. Případ se zamotává, a je tu spousta nejasností. Jak je možné, že si Leona mohla dovolit šperky a drahé oblečení? Z platu němčinářky si nemohla na podobný luxus našetřit! 

Ema začne pátrat na vlastní pěst, protože chce za každou cenu zjistit pravdu o smrti kamarádky. Mezi hlavní podezřelé se dostane Potok - syn bohaté mecenášky Vlasty Potocké, která má kontakty po celém Brně a nebojí se podplatit kohokoliv. Ano, Potok sice jede v drogách, ale vražda? 

Hlavní úlohu v zamotaném případu ale mají staré hodinky značky Prim Spartak. Ema totiž nevědomky přišla na něco, co jí může stát i život... 



Hodnocení: Léto je ideálním časem pro nenáročné, oddechové detektivky. Edice Původní česká detektivka spadá do této kategorie. Ale vždycky je to tak trochu risk - dá se narazit na klenot, a nebo naopak na totální brak. Mám ráda české detektivky, klidně i ty béčkové, pokud mají pořádně hutnou, temnou atmosféru. 

Čas primadon se dá v pohodě přelouskat za dvě deštivá odpoledne, případně udělá i dobrého společníka k té vodě. Jedná se o příjemnou, čtivou detektivku. Ema je příjemně civilní hlavní hrdinka, a její bratr Jiří taky, navzdory tomu, že je policista. Takoví opravdu normální, sympatičtí hrdinové. 

Vražda - tedy vlastně není čtenáři pořádně jasné, zda se jedná o vraždu, nebo o nešťastnou náhodu - je opravdu zajímavě načrtnutá. Máme tu vyšetřování vraždy, a pak se to stočí k loupeži, která se odehrála před lety, a nakonec se dostaneme k oněm hodinkám značky Prim Spartak. Ohledně hodinek je tu spousta zajímavých informací, které krásně doplňují děj, dokonce jsem si vyhledala na Google informace, no a dospěla k názoru, že na podobné luxusní hodinky si asi nikdy nenašetřím. Ale chápu, že jsou někteří vášniví sběratelé hodinek! 

Dále musím vypíchnout to, že autorka zmínila spoustu zajímavostí o Brnu. Třeba jsem vůbec netušila, že brněnským patronem je i svatý Primitiv! Pro rodilé Brňany to muselo být moc fajn, že v knížce je moc hezky popsáno jejich město. 

Jedná se o opravdu oddechovou detektivku, styl psaní je příjemně civilní, a knížka je čtivá. Pořád jsem byla v napětí, jak se celá ta záležitost kolem hodinek vyvine, zda to vůbec byla vražda či ne, a závěr byl dost překvapující, a v mnohém ne úplně typický. Ale ono to tak někdy v životě prostě chodí, no. 

Dávám sedmdesát procent, ale mohlo to být o chlup lepší. Hlavně mi tu tedy chyběla nějaká tajuplná atmosféra, pošmourno, napětí, které se v knížkách z této edice často vyskytuje. Bylo to zase něco trochu jiného, no. Ale přesto to nebylo úplně špatné. 

A co Vy? Máte rádi edici Původní česká detektivka? Čtete rádi nenáročné české detektivky? Podíváte se rádi i na nějakou béčkovou v televizi? Zaujala Vás recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné sluníčkové dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Zrovna nedávno jsem četla Sudetenland od Leoše Kyši , která taky patří do detektivek , zřejmě proto ,že tam jde o vraždu . Anotace : Jak by vypadal příběh Československa po sametové revoluci, kdyby neproběhl kompletní odsun sudetských Němců? V této knize najdete jedinečný pohled na historii, která se sice nestala, ale přesto před vámi ožívá. Příběh je inspirován skutečnými místy a osudy. Hodně mě tahle fikce zaujala a nakonec velký zklamání - spousta minorit a ve výsledku hroznej guláš . Takže za mě je béčková detektivka právě tohle .

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....