Knižní recenze 390 Půlnoční sirény

 Autor: Jean-Francois Coatmeur 

Žánr: Detektivní 

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Bývalý policista Jef Chabert neprožívá zrovna příjemné životní období. Zrovna je zase bez práce, dík své oblibě v alkoholu všude vydrží maximálně pár dní, a šmytec. Zásluhu na tom má i nedávný vyhazov od policie, kde coby poručík nadělal několik průšvihů, které se již nedaly tolerovat. Neomluvené absence, alkohol v pracovní době, a do toho se nevhodně choval k obviněným. 

Od té doby se Jef protlouká, jak umí, a pokud je už ve velkém srabu a nemá ani frank, zajde za svou starší sestrou Fabienne. Ta před třinácti měsíci díky autonehodě skončila na vozíčku, ale přesto dál zvládá ředitelovat své obuvnické firmě Celtie. Hodně jí k tomu dopomáhá i manžel Erik, který je o několik let mladší, a Fabienne si rozhodně nevzal z čistě lásky. Alespoň to si tedy myslí Jef. 

A očividně si manželovou nákloností není jistá ani Fabienne, jelikož poprosí bratra o laskavost. Takovou delikátní maličkost. Erik jezdí každou sobotu večer do Paříže. Manželce tvrdí, že tam mívá obchodní jednání, ale Fabienne je přesvědčena, že v nějakém zapadlém hotýlku obšťastňuje milenku. A chce v této věci mít jasno, aby se rozhodla, jak dál. Nebude přeci živit mladého floutka, který si hledá povyražení jinde... 

Dá bratrovi peníze s tím, aby zajistil Erikovo sledování. Postačí jen v ten pátek. Jef vytáhne ze sestry dost peněz, zbyde mu i na kořalku pro sebe, a na tuto prácičku si sežene nezaměstnaného Portugalce, který se potlouká v přístavu. Brest je malé městečko ve Francii vyhlášené svými doky a přístavy, věčným ponurým počasím, a taky vysokou nezaměstnaností. 

A proto Manoel, na kterého doma čekají čtyři děti a manželka, na tuto zvláštní nabídku kývne. Dostane zálohu předem, Erikovu fotku a zdá se, že se přeci nemůže nic pokazit. Co na tom, že se mu muž, který si ho najal, nepředstaví jménem, a je velmi zvláštně oblečen. Taková nabídka se přeci už nebude opakovat! 

Jenže ono se něco šeredně pokazí. Onen pátek v noci někdo surově zavraždí Fabienne. Kuchyňským nožem se na ní opravdu vyřádil. A prvotním nálezcem těla je Jef. Jenže ten je vychytralý, takže se rozhodně policii nic nehlásit. Místo toho sestře ukradne peníze, mistrovsky po své přítomnosti zamete stopy, a jako dokonalé alibi se rozhodne strávit zbytek noci u Maud. 

Ale ještě později v noci dojde k nálezu Erikova těla, někdo ho nejspíše přejel autem, tělo leželo v blízkosti kolejiště. Podivná náhoda - manželé, vzdáleni od sebe desítky kilometrů, a přesto zavražděni chvíli od sebe! 

Mezi první podezřelé se dostává Manoel. Byl viděn ve vlaku, ve kterém jel Erik, a podle ostatních cestujících se choval velice podezřele. A navíc se po něm slehla zem, ač se má pravidelně hlásit na pracovním úřadě. Případu vraždy manželů Fontangeových se ujímá komisař Bodart, obtloustlý padesátník, kterému to i přes jeho vzhled neobvykle pálí, takže protivníky klame tělem. 

Podezření padá logicky i na Chaberta. Je jediným dědicem sestřina jmění i celého firemního komplexu, stal se z něj velice bohatý a vlivný muž. Jenže policie má pořád v hledáčku Manoela, a ve městě to začne vřít. Začnou se ozývat radikálové, na zídkách a fasádách se objeví několik rasistických nápisů, a místní obyvatelé se najednou začnou dívat velice ošklivě na ty, co mají tmavší barvu pleti. 

Z případu se stává politická aféra, a když nakonec dojde k překvapivému odhalení vraha, už to v podstatě nikoho nezajímá, protože dav si svou oběť našel... 

Hodnocení: Doma v knihovničce mám poličku, která je vyhrazena detektivkám staršího data. Spoustu jich mám po babičce, a někdy na ně dostanu náladu. Jako i tato, většina je z edice Smaragd. Anotace vypadala zajímavě, slibovala klasickou detektivku, kde je většinou pomalejší způsob vyšetřování, což někdy zase tolik nevadí. 

Od prvních stránek mě knížka bavila. Jasně, i tady zahlodal zub času - poslouchají se gramofonové desky, jediným telefonem je tu pevná linka, a zdrojem informací hlavně ranní noviny, případně černobílý televizor. 

Styl psaní mi sednul, velmi hezky byla vykreslená pošmourná atmosféra přístavního městečka s jeho obyvateli a věčnou mlhou spojenou s deštivým počasím. Děj měl rychlý spád, dvě vraždy následují rychle po sobě, a čtenář začne spekulovat, zda se jedná o chladnokrevný, promyšlený čin, či velice podivnou náhodu? 

Jef Chabert je taková zajímavá postavička, rádoby zkrachovalý alkoholik, ale velice rychle se díky své vychytralosti dostane do vyšších vrstev, a hezky se tu ukázala jeho nepěkná povaha. No, ony peníze mají vážně velkou moc, a když už je člověk má... V sedmdesátých letech ve Francii, kdy byla napsána i tato detektivka, opravdu ještě často docházelo k rasistickým aférám - ale ruku na srdce, je to dnes s těmi předsudky o tolik lepší? 

Bylo tu perfektně vykresleno, jak rychle dokáže dav uvěřit v něčí vinu, a rychle se s tím ztotožnit a vypukne lynč. A i ti policisté nestáli zrovna na správné straně, jejich výslechové metody byly tedy pěkně drsné. Pořád jsem nevěděla, kdo může být pachatel, Fontangeovi leželi v žaludku díky svým povahám spoustě lidem, ale konečné rozuzlení bylo překvapující, to jsem opravdu nečekala. 

A také tu byl smutně ukázán fakt, že to už vlastně nikoho nezajímalo, a odnesli to ti nevinní. Ale i tak to bohužel někdy v životě chodí. Pro milovníky starých klasických detektivek to bude fajn čtení, tak pokud si chcete přečíst něco ""nemoderního," rozhodně doporučuji. 

A co Vy? Máte rádi francouzské detektivky? Přečtete si někdy rádi detektivku staršího data, nebo dáváte přednost těm moderním? Mají podle Vás staré detektivky své kouzlo, nebo jsou zastaralé? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné sluníčkové dny, Vaše Eliss ♥