Bude hůř?

 Letos jsem měla tu "čest" a byla jsem hned dvakrát v nemocnici. Poprvé, když mi v těhotenství bylo špatně, a podruhé při samotném porodu. Bydlím u polských hranic, v podhůří Jeseníků, takže nejbližší nemocnice je logicky v Jeseníku, dále pak až Šumperk, případně Krnov. Naše jesenická nemocnice není tedy zrovna pacienty moc oblíbená, ale já si tedy na péči nijak stěžovat nemůžu. 

Před pár dny proběhla mediálním prostorem zpráva, že hrozí rušení některých oddělení v nemocnicích po celé republice, konkrétně se to týká gynekologie a porodnictví. Důvod je nasnadě - letos se nejen v České republice, ale i jinde ve světě rodí rekordně málo dětí. S porodností je to opravdu špatné. Zdravotní pojišťovny mají nasmlouvaný u zdravotnických zařízení určitý počet porodů. To zní asi trochu zvláštně, nicméně je tomu opravdu tak. 

Optimální počet porodů za rok je 600. To znamená alespoň dva porody denně, plus minus. Pokud se ale narodí méně dětí, pojišťovna může odmítnout nasmlouvat péči pro příští rok. Podle dostupných údajů se v jesenické nemocnici vloni narodilo 243 dětí. Za první letošní půlrok se jich narodilo 97. Já rodila v srpnu, a v tomto období tu se mnou byly celkem čtyři maminky, jedna rodila ve stejný den jako já, jen o dvě hodiny později. 

Moje švagrová pracuje zrovna na tomto oddělení, stará se o malá miminka, a shodou okolností stihla i můj porod. Tak jsem se na to samozřejmě ptala, jestli je možné, že díky malému počtu narozených dětí se zavře i porodnice u nás? Vůbec si totiž nedovedu představit, že bych si k porodu volala sanitku, a jeli bychom do padesát kilometrů vzdáleného města, což třeba i v zimě je velký problém, protože cesta přes kopec je, lidově řečeno, v příšerném počasí "o hubu." 

A švagrová mě ujistila, že naše porodnice by se zavírat neměla, už právě kvůli té dojezdové vzdálenosti. I když bude tedy počet porodů pořád na nízké hranici, oddělení pojede dál. Tedy - snad. 

A jak jsme si povídaly dál, dost mě překvapila další fakta. Hodně tu teď rodí Rumunky, což bych nečekala, a také Ukrajinky, což zase tak překvapivé není. Těch původně českých dětí tedy zase tak moc není. Takže tu už tak nízkou porodnost zachraňují cizí státní příslušnice, docela by mě zajímala tabulka národností, jen tak pro porovnání, nejsem žádná rasistka, ale jak jsem psala výše, Češky asi zase tak moc nerodí. 

Například v Ivančicích na Brněnsku v závěru listopadu úplně zavře gynekologicko-porodní oddělení. Důvod je jasný - porodnost tu opravdu strmě poklesla. V předešlých letech přišlo v této nemocnici na svět kolem 500 dětí, letos pod 400. K tomu se ještě nemocnici přihodila další komplikace, a to onemocnění klíčového lékaře. Už tedy nepřijímají pacientky na porodní sál, a devětadvacátého listopadu se oddělení úplně zavře. 

O práci přijdou gynekologové a porodní asistentky. Rodičky budou muset dojíždět do vzdálenějšího okolí. 

Pro srovnání. V roce 2022 se narodilo 101 tisíc děti, v roce 2023 91 tisíc, a letos má být našlápnuto k naprostému historickému minimu. V roce 1974, což byl historicky nejsilnější ročník, se narodilo 194 000 dětí. Je očividné, že nás nejspíše čeká klesající trend. Ale nízká porodnost se netýká jen nás, ale jde o celosvětovou záležitost.

Příští týden jdeme na první vítání občánků, co se Julinka v srpnu narodila. Volala mi včera i místostarostka, jestli přijdeme. Budeme tam totiž jen tři. U nás v obci se vítání občánků konalo tak třikrát, čtyřikrát do roka. Letos bude jen dvakrát. První vítání bylo v červnu, a tam byly čtyři děti. Takže to nejspíš dopadne tak, že se u nás za celý rok narodilo jen sedm dětí, protože teď aktuálně nevím o žádné ženě, která by měla do konce roku porodit. 

Je to samozřejmě problém, a to i do budoucna. Školy, školky, průběžný důchodový systém, do kterého bude v budoucnu přispívat méně plátců. Julinka nejspíš půjde do školky se sedmi dětmi - samozřejmě se může někdo s dětmi přistěhovat, nebo sem bude chodit dítě z města, ale vypadá to dost neslavně. 

Nízkou porodností jsou znepokojeni i někteří odborníci, a názory na to, proč tomu tak je, se různí. Někdo z toho viní očkování proti koronaviru, s tím související neplodnost, což se mi zrovna nezdá. Vinit z neochoty rodit děti současnou vládu, jak to mají někteří v oblibě, také není úplně na místě. I ve špatných dobách se rodily děti. 

Ale zase - ruku na srdce - on ten rodičovský příspěvek není žádná hitparáda. Mám jej na tři roky, a každý měsíc mi na účet přijde částka 9 700. Na rovinu - jsou to směšné peníze. Z platu, který jsem skoro tři roky brala, je to velký skok k horšímu. Z toho platit nájem, energie, potřeby pro miminko, eventuálně i umělou výživu, jejíž cena se pohybuje přes pět set korun za jedno balení, to je tedy dost záhul. Dále plenky, vlhčené ubrousky, a k tomu ještě jídlo pro sebe. A to na to nejsem sama, většinu  táhne přítel. Kdyby nepracoval v Německu, kde si vydělává pěkné peníze, tak bychom si dítě mohli těžko dovolit. Jasně, vždycky se to dá nějak zvládnout, ale rozhodně by to nebylo jednoduché. 

Pokud se navyšují důchody, neměl by se valorizovat i rodičovský příspěvek, aby to bylo spravedlivé? Vzhledem k tomu, jak se vše zdražuje, a ono je to čím dál horší, tak by to rodinám opravdu pomohlo. A pro matky samoživitelky to musí být mnohdy fakt těžké. 

A to jsem neměla nárok ani na porodné, ani na přídavky na dítě, což by byla taky nějaká ta koruna navíc.

Pátého listopadu vyšel na Seznam zprávách článek s názvem: Rodičovský příspěvek nefunguje. Vládní podpora rodin drhne. Jde samozřejmě o to, že rodičovský příspěvek by měl fungovat jako náhrada ušlé mzdy, což tedy finančně rozhodně takto není. Já vím, že si třeba řeknete, že rodiče mají důkladně přemýšlet, zda budou moci uživit sebe a dítě, a až potom si jej udělat. My jsme to také takto plánovali, něco jsme si našetřili, ale dost dlouho se nám snaha o miminko taky nedařila, a kupovat plenky do zásoby a podobné věci, to mi fakt tehdy nepřipadalo rozumné, protože už jsem nedoufala, že kdy vůbec počneme. 

Dalším problémem je dnes dostupnost bydlení, hypotéky, to také není rozhodně vůbec jednoduché, a pokud někomu sežere bydlení více jak půlku platu, tak už si rozmyslí, jestli vůbec zakládat rodinu. My máme štěstí, že fakt ve srovnání s městem platíme naprosto směšný nájem, ale ty energie plus voda šly nahoru docela dost. 

No a setkala jsem se i s názory, že dnešní mladí prostě děti mít nechtějí. Jednak třeba i proto, že mít dítě je neekologické - planeta je přelidněná, miminko vyprodukuje spoustu odpadu ve formě plenek... Nevím. Spíše mi přijde, že dnešní dvacátníci jsou myšlenkově trochu jinde, a zakládání rodiny pro ně prostě už není priorita. Cestování, zážitky, možná u některých i kariéra. A co si budeme nelhávat, dítě tohle všechno prostě odsune na vedlejší kolej.

Nevím, ale každopádně dnes už neplatí, že prvorodičky mají dítě ve dvaceti, věk se posunul až ke třicítce, což jsem o měsíc splnila i já. Osobně si nedovedu představit mít dítě už v těch dvaceti, to jsem byla nevyzrálá. Moje sestřenice měla dítě v devatenácti, už několik let se o syna nestará, protože začala zase fetovat, a nějak se nemůže pořádně dát dohromady. Když to vezmu zpětně, tak i v těch dvaceti jsem ještě sama byla dítě. 

Na vině nízké porodnosti je rozhodně více faktorů, nelze asi takto paušalizovat, kde je problém. Ale třeba bude příští rok situace zase lepší, a budeme překvapeni, kolik miminek se narodí! Teď jen doufat, že se nebudou zavírat porodnice, školky a školy, protože to by byl teprve pořádný problém. Uvidíme.

Co si o tomto myslíte Vy? Všimli jste si i ve svém okolí, že se rodí méně dětí než před lety? Je na vině zdražování potravin a podle některých špatná vláda? Může být na vině opravdu očkování, které podle některých způsobuje neplodnost? Nebo je to tím, že mladí prostě odkládají rodičovství na později, a pak už mohou být problémy mít miminko? Měl by být rodičovský příspěvek vyšší, a déle než na tři roky? Napište mi Vaše názory do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥