Slunečné pondělí

 Na dnešní ráno jsem měla domluvené moc fajn setkání. Už delší dobu jsem si psala s kamarádkou ze střední, její holčička nedávno oslavila rok, a prodávala nějaké věci. Byly jsme domluvené na minulý týden, ale nakonec musela narychlo i s manželem odjet, takže to nakonec klaplo až dneska. 

Za opravdu symbolickou pětistovku jsem dostala plný pytel věcí, plus kolotoč na postýlku, ten nemám ještě nafocený, protože jej budeme instalovat až bude miminko doma. Musím říct, že jsem opravdu nevěděla, kolik mám kolem sebe hodných a přátelských lidí, pořád něco dostávám nebo mám možnost za pěkné peníze koupit opravdu zachovalé věci, které zase ráda pošlu později dál. 

Postýlku už jsem měla v ložnici nachystanou delší dobu - i s matrací a ochranným povlakem mě přišla v dubnu na celou pětistovku, no to je prostě krásná cena. Postýlka je taky použitá, ale vůbec nic v nepořádku s ní není. Matraci jsem pro jistotu ještě vyčistila, povlaky na povlečení vyprala spolu s povlečením, a samozřejmě vyžehlila.

Jen se mi ten polštářek zdál dost malý, ale kamarádka mi řekla, že takto to stačí, dají se koupit i větší, tak to takto zatím nechám. Prostěradel mám několik, většinou v růžové barvě, jsou perfektní, krásně natahovací. 

V tašce byl také plastový řetěz s kytičkami a hvězdičkami, tak jsem to samozřejmě musela hned pověsit, abych viděla, jak to bude vypadat.

Moc hezký je i tento kapsář na postýlku, růžový s medvídky. V jedné kapsičce byly růžové ponožky - tak si říkám, jestli je tam spolužačka zapomněla omylem, nebo to bylo překvapení? Opravdu praktická věc, můžu tam dávat hračky, oblečení, ale třeba i vlhčené ubrousky. 

A po čem jsem už dlouho pokukovala na internetu, ovšem připadalo mi to až nekřesťansky drahé, je hnízdečko pro miminko. Barevně ladí s kapsářem, a vůbec nevadí, že na polštářku jsou růžičky, je to celé moc krásné! 

Je pravdou, že oblečků, převážně tedy v růžové, mám poměrně dost, komoda mi už doslova přetéká. Jenže ono je to všechno tak pěkné, roztomilé, že prostě nemůžu odolat, tak mám do sbírky další šatičky, plus čelenku s mašličkou.

S nákupem jsem opravdu velmi spokojená, příště ještě nafotím ten kolotoč, který hraje, svítí a točí se, ale už to bude i s miminkem. 

No a pak jsem doma uvařila oběd pro přítele, kuřecí prsa se zeleninou, já beru obědy ze školy, dneska byly výborné borůvkové knedlíky. Kolem jedenácté mi zvonil telefon, a dost ve mě hrklo, když se na displeji objevilo jméno mého gynekologa. Na kontrolu mám jít až příští pondělí, tak už jsem se děsila, co se děje, jestli jsem si to snad špatně nenapsala do kalendáře! 

Sestřička na mě v rychlosti vychrlila, že mi dali špatně vyplněný formulář pro nástup na mateřskou, že jim volala paní z české správy sociálního zabezpečení kvůli ukončení neschopenky. Vůbec jsem nepochopila o co jde, byla jsem s tím papírem v práci, a nikdo mi tam nic k tomu neřekl. A že se mám dneska zastavit do ordinace a znovu ten papír odnést na sociálku, že do středy to nepočká, protože bych měla mít "něco v ruce," podle sestry. 

Ach jo. Fakt se mi už dneska do města nechtělo, ale bylo mi jasné, že je to důležité. Už jednou se mi stalo, že sestra zapomněla poslat lístek na peníze, nemocenskou jsem dostala tedy o měsíc později, sice zpětně, ale když na měsíc vypadne jakýs takýs příjem, byť menší, je to velmi nepříjemné. Autobus mi jel až za dvě hodiny, takže jsem fakt byla nervózní, co zase bude.

V jednu hodinu jsem vyrazila, s sebou všechny papíry, pro jistotu i těhotenský průkaz, jeden nikdy neví, že. Svižným krokem jsem byla za pět minut na poliklinice, opět jsem měla štěstí, protože v čekárně ani v ordinaci nikdo nebyl. Sestřička se mi začala hrozně moc omlouvat, a že mi do papírů napsali špatně jméno zaměstnavatele, že jim to tam nesedí.

A taky že ano, místo našeho zemědělského družstva jsem tam měla napsanou pracovní pozici modelářka a jméno a adresu firmy, která v naší obci vyrábí drony. Vůbec jsem nepochopila, jak se to mohlo stát, a taky že já sama jsem si toho nevšimla! Ono to bylo na té neschopence celé špatně. Tak jsem dostala nový formulář, a jako bonus do těhotenské kartičky informaci, že test na streptokoka v těhotenství mám negativní.

Takže jsem musela jít ještě na zdravotní pojišťovnu a na sociálku. Jenže jsem šla první na pojišťovnu, kterou mám při cestě, a tam jsem měla jít samozřejmě až po návratu z úřadu. Na sociálce jsem ale pořídila, dostala jsem několik formulářů a potvrzení, a snad už bude všechno v pořádku! Ale na tu pojišťovnu se vydám až zítra, dneska už jsem na to neměla nervy.

Ještě jsem měla dost času do odjezdu autobusu, tak jsem si zašla do kavárničky na bezinkovou limonádu, tu jsem si teď v poslední době opravdu hodně oblíbila. Ani nevíte jak jsem byla ráda, že už jsem byla doma, jen doufám, že mě nebudou v noci zase chytat křeče do noh, protože jsem toho našlapala fakt dost. 

A protože bylo hezky, tak jsme si ještě s přítelem zašli na chvíli na zahrádku, mamka je na  dovolené, tak zaléváme kytičky. Jsem moc ráda, že je přítel teď doma a se zaléváním mi pomáhá, protože máma je na kytky fakt blázen a má toho hodně, hlavně v těch truhlících pod stříškou. 

To bych nebyla já, abych se zase na fotce tak blbě nešklebila, ale sluníčko mi zase svítilo přímo do obličeje, a Žofka taky mhouřila oči. No, bříško opravdu zase tak velké nemám, ale jsem za to svým způsobem i ráda.

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek týdne, Vaše Eliss ♥