Přeskočit na hlavní obsah

Pohodový začátek víkendu

 Tak už jsem doufala, že letos žádná sněhová nadílka nepřijde. Příroda je letos už totiž opravdu napřed, všechno krásně kvete, tráva se zelená, no prostě podle počasí to vypadá, že je minimálně půlka května. Od čtvrtka se ale počasí zkazilo, déšť, vítr, prostě taková až typicky podzimní plískanice. A dnes odpoledne, při psaní článku, za okny vesele poletují husté sněhové vločky.

Ve středu mi konečně přišla po mnoha svízelích nemocenská, zpětně za dva měsíce. Už jsem měla fakt obavy, že přijde třeba až za měsíc, protože sociálka má ze zákona měsíc na vyplacení, ale nakonec přišly peníze v obvyklém termínu, byť o měsíc později. Byla to fakt úleva, není nic příjemného se octnout se bez peněz, přítel mi sice půjčil, ale já jsem v tomto ohledu ráda samostatná. Takže jsem si fakt oddechla. Chystáme se na příchod miminka, což s sebou už nese i nějaké ty výdaje - nábytek, oblečení, a spousta dalšího příslušenství. 

Ale hrozně moc mě ty přípravy baví, mám doma katalog z několika nábytků, a pomalu vybírám. Chceme zrušit všechny koberce, a místo nich dát lina, je to pohodlnější na údržbu, no a s miminkem budou často nějaké skvrny, takže je lepší to setřít, než složitě drhnout koberec. 


Takhle pěkně to kvetlo na začátku týdne, i s pilnou včeličkou. 

I když bylo včera počasí všelijaké, chvíli déšť, chvíli vykouklo i sluníčko, aby vzápětí začalo znovu lehce mrholit, vyrazila jsem si do města. Na náměstí měly být trhy, a taky jsem potřebovala koupit prací prášek, a pomalu mi dochází šampon. 

Ale zjistila jsem, že jsem vyrazila moc brzo. Trhy byly sice už v plném proudu, ale obchůdek se značkovým oblečením, kde prášek kupuji, měl otevřeno až v devět. Chtěla jsem se zdržet jen na otočku, hned za půl hodinky frčet domů, ale bylo mi jasné, že autobus v devět hodin nemám šanci stihnout. Tak jsem přehodnotila původní plán a v klidu jsem si prošla trhy.

Dlouho jsem žádné trhy nenavštívila, vždycky se mi to nějak křížilo s prací, takže se včera konečně naskytla příležitost. I přes nepřízeň počasí bylo stánků i návštěvníků dost, výběr byl opravdu pestrý, a samozřejmě jsem neodolala, a docela dost jsem toho koupila. Už jsem si dlouho neudělala ničím radost. Nakonec jsem koupila ještě prášek a v blízké drogerii Teta šampon, a v půl jedenácté jsem už byla na cestě domů. 


Vlevo je tekutý prací gel Biowash s levandulí. Kupuju si ho už roky, speciálně na značkové péřové bundy. Bundy peru bez aviváže, jen s tímto práškem, vždycky je skvěle vypere, a zachovává barevnost prádla. Je vhodný i na dětské prádlo, takže uvažuji, že v něm budu prát i věci pro miminko. Vůně gelu je neutrální, což mi zrovna u bund vyhovuje, nepotřebuji je mít převoněné, hlavně když jsou čisté. 

Už dlouho jsem nekoupila žádný šampon značky Schauma, tak jsem se rozhodla zkusit tento zelený s extraktem z organického rozmarýnu pro jemné a slabé vlasy. Má osvěžovat vlasová vlákna od kořínků a posilovat vlasová vlákna pro objem. Vůně je taková lehká, příjemná, připadá mi, že v ní cítím jehličí. 


Snad žádný pořádný venkovní trh se neobejde bez nabídky frgálů. A tak jsem neodolala nabídce usměvavého mladého prodavače a jeden borůvkový koupila domů pro přítele. Dala bych si taky, jenže v těhotenství mi jaksi borůvky přestaly úplně chutnat. Ale přítel si jej chválil, že byl moc dobrý, takže super. 


Vystavený česnek vypadal tak luxusně, že jsem koupila hned dva. Ještě jej nechám dosušit, prodavač mě upozornil, že zelenou nať nevyhazovat, ale zužitkovat třeba do polévky. V sáčku s česnekem byla i vizitka výrobce s webovými stránkami, pokud chcete mrknout: http://topcesnek.cz/

Chvíli jsem ještě váhala u stánku s kořením, ale nakonec jsem žádné nekoupila, tak třeba příště! 


Úplně největší radost mi udělal domácí med od včelaře. Kdysi jsme si s přítelem často kupovali med od místního včelaře, který byl vynikající, pán ale bohužel před pár lety zemřel. A ten ze supermarketu není nijak chuťově dobrý, a jsem si jistá, že je i ošizený. 

Tak jsem koupila skleničku přímo od výrobce. Ve stánku byl výběr z několika druhů. dokonce i medovina, ale já se rozhodla dát přednost klasickému květovému. Přítel měl z medu ještě větší radost než z frgálu, já si hned namazala chléb s máslem a potřela jej štědrou vrstvou, a přítel si dal med do kávy. Vím, že to může znít pěkně zvláštně, ale přítel je na to tak zvyklý, když je med, tak si jím místo cukru osladí kávu. 

Já bych to takto nevypila, nemám ráda med ani v čaji, ale do horkého mléka, na dobré spaní, to je lahoda! Med je chuťově opravdu moc dobrý, a hlavně je to také pěkně zdravé.


U stánku s přírodní kosmetikou mě zaujala "štěstíčka." Ty si pamatuji z trhů převážně pro děti, jako dítěti mi je rodiče často koupili, uvnitř byla nějaká maličkost na hraní, ale já měla velkou radost. U jednoho stánku byla štěstíčka i pro děti, ale já se rozhodla zkusit dvoje pro dospěláky. Co tedy bylo pěkného uvnitř? 



A uvnitř byly takzvané Františky. Vůbec jsem nevěděla, o co jde, ale jedná se o vonnou dekoraci do vnitřních i venkovních prostor. Mají navodit relaxaci, pohodu a uvolnění. Jsou vyrobené z přírodních silic, pryskyřic a bylinného prášku. Kouř u doutnajícího františka vyhání zlo, negaci, negativní energie, a dokonce zlé škodící duchy. Zajímavé! 

"Františky" jsou takové malé kuželky, podle návodu se mají zapálit na speciálním stojánku či podložce, která ale musí být nehořlavá. Doba doutnání má být kolem patnácti až třiceti minut. Podobné vonné tyčinky a svíčky moc nemusím, takže ani "František" se u mě moc neohřeje, už přesně vím, komu udělá taková voňavá věc radost. 

Včera teda pohodička, ale večer jsem se musela pustit do úklidu, měli jsme na dnešek domluvené malování pokojíčku. Malíř u nás byl od rána až skoro do šesti, a stejně to ještě nemá hotové, bylo potřeba starý nátěr oškrábat, takže je to trochu složitější. Ještě dnes ráno jsem musela pouklízet, k tomu ještě uvařit, nakoupit, a do toho jsem byla ještě trochu nervózní z toho, že se tu pohybuje někdo cizí, že jsem z toho fakt unavená, i když jsem nic tak namáhavého nedělala. 

Zítra ráno přijde pán znovu, to už by měl dávat ten finální nátěr - vybrala jsem odstín banán, je to taková tmavší žlutá - tak jsem zvědavá. Zatím se mi tedy moc líbilo, jak hezky ty zdi upravil, bylo už potřeba to dát pořádně do kupy. 

Takže mě čeká ještě spousta úklidu, máme to tu jako takové menší bojové pole, ale já už se tak moc těším, až to bude pro naši holčičku krásně připravené!

Přeji Vám všem krásnou sobotu i neděli, děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Tak to bude holčička ? Moc gratuluju ! Františky se taky zapalují o Vánocích , ale mě tyhle věci moc nevoní . Stejně tak jako vonný svíčky a tak . Vždycky mi z toho začne bolet hlava . Mám raději čerstvej vzduch .

    OdpovědětVymazat
  2. Med si budu taky muset koupit - dneska jsem pekla perní a dala jsem tam poslední zbyteček. Nechci ho kupovat v supermarketu, taky si raději počkám na trhy a na nějaký od včelaře. Ale nevím, jestli letos k nám na trhy nějaký jezdí...

    OdpovědětVymazat
  3. Med i česnek jsou moje oblíbené ingredience při kuchařských experimentech.

    OdpovědětVymazat
  4. Tady v Budějovicích včera také sněžilo. Hodně jsem se divila :D Před 2 týdny teplotní rekord v celé ČR a teď sněhové vločky :D Mňam, s koláčem (pardon, frgálem :D) mi děláš chutě :) Také mám moc ráda med od včelaře. Dědeček si ho dával na chleba s máslem. Občas to také tak dělám, ale hlavně ho používám místo cukru do čaje. Ty jo, do mléka nebo do kafe jsem to ještě nezkusila, to musí být zajímavá kombinace. Vonný František mi připomněl Vánoce. Vždycky mi smrděl, třeba by tenhle voněl líp, kdo ví... Hlavně pořádně odpočívej <3! Pak pokojík vyfoť :) jak už máš velké bříško? Měj se krásně <3

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula