Knižní recenze 319 Krev na sněhu

 Autor: Jo Nesbo

Žánr: Krimi, Thriller 

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Oslo, rok 1977. Blíží se Vánoce, a celé Norsko sužují kruté mrazy. Pokud tyto mrazy vytrvají, bude to nejchladnější rok od války. Mrazy ale nijak moc nevadí Olavu Johansenovi. Ten je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčílí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice.

Rád čte, ale jeho znalosti jsou omezené - rozhodně tedy nejsou k ničemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit, a ještě s pravopisnými chybami. K čemu se tedy může hodit člověk jako on? Bez pořádného vzdělání, s nízkým intelektem? Je skvělý nájemný zabiják. 

Nemusí přitom moc přemýšlet, nemusí jezdit autem (řidičák má, ale kdysi, před lety, jej po vyloupení banky zastavila policejní hlídka čistě proto, že jel zvláštně), a zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují. Nejsou to tedy žádné moc složité počty! Zadavatelem Olavových úkolů je Daniel Hoffmann. Milionář, který jede v kšeftech s drogami, a pozoruhodně zdatně ovládá osloské podsvětí.

Daniel má pro něj tentokrát nový, zcela speciální úkol. Má zabít jeho manželku, Corrinu. Potřebuje ale, aby to vypadalo jako vloupání. Přeci jen, vražda manželky místní vlivné osoby, to je pěkně šťavnaté sousto pro policii. A hlavně, pokud ona žena měla milence, tak všechno na první pohled ukazuje na manžela.

A právě ten milenec je důvod, proč Daniel chce ženy zbavit. Olav se zakázkou souhlasí, hlavně i díky štědré odměně, která se mu rozhodně teď před svátky bude hodit. Začne tedy klasicky, a to sledováním "cíle." Daniel je zaneprázdněný muž, své ženě se opravdu příliš nevěnuje, takže už první den jeho pozorování se skutečně u dveří objeví milenec.

Jenže k Olavově šoku se k ženě chová neurvale. Bije ji, je očividné, že jí sprostě nadává, a také akt, který na Corrině vykoná, se nedá nazvat jinak než jako drsné znásilnění. Co to má znamenat? Proč Corinna muže pouští do bytu pravidelně, nechá si líbit to bití a ponižování? Vydírá ji snad? Zdá se, že onen neznámý má něčím Corinnu v hrsti. 

Olav se chystá na svůj úkol. Jenže pak jednoho večera uvidí něco, co jej přiměje k náhlé změně plánu. A to ještě nikdy neudělal. Jeho šokující čin ale bude mít dalekosáhlé následky, které změní osudy všech aktérů. A co teprve, když se do Corriny bezhlavě a šíleně zamiluje. 

Může Olav vyhrát souboj s místními drsnými hochy? Komu bude tentokrát patřit krev na sněhu...? 

Hodnocení: Autor Jo Nesbo proslul především svou knižní sérií se svérázným norským vyšetřovatelem alkoholikem, Harrym Holem. Přesně před deseti lety jsem dostala k narozeninám od bráchy autorův bestseller Švábi. Ta je druhá v pořadí ze série. Knížka se mi tenkrát opravdu moc líbila, prostě pravá severská mrazivá detektivka!

Proto když jsem při své poslední návštěvě knihovny uviděla Krev na sněhu, půjčila jsem si ji jen kvůli jménu slavného autora. Nečetla jsem všechny knížky ze série s Harrym Holem, ale žádná mi tolik neutkvěla v paměti jako Švábi. 

Krev na sněhu je samostatným titulem. Co jsem našla na internetu, tak má být ještě druhý díl, ale ten na tento nenavazuje. Anotace na přebalu byla poněkud strohá, přiblížila Olavovu zvláštní povahu, která si místy dost protiřečí, a pak také jeho neobvyklé povolání. Čekala jsem tedy porci mrazivého napětí. 

Příběh je od začátku až do konce vyprávěn z pohledu hlavního hrdiny, a řazen je do kratších kapitol. Hlavní hrdina na mě působil velmi rozporuplně. Na jednu stranu měl až autistické sklony, zkrátka jednoduchý chlapík, na druhou stranu mu to někdy myslelo až moc. Toto byl do očí bijící nesoulad. Nebyl mi ani nijak sympatický. 

Od začátku je to ale poměrně napínavé, atmosféra konce sedmdesátých let byla úžasně vykreslena, bylo to opravdu čtivé. Musím ocenit i velká písmena, která mým očím lahodila. Ale příběh samotný byl dost zvláštní. Vzhledem k tomu, že jsem zrovna nemocná, a antibiotika jsou celkem utlumující, tak jsem se musela na čtení soustředit. Ale pak mi došlo, že to vůbec není léky.

Tohle totiž byla opravdu pěkná slátanina. Přitom je to čtivé, na začátku mě to i bavilo, ale pak to sklouzlo k něčemu divnýmu. Knížku o sto padesáti stránkách jsem louskala víc než pět dní, a to jen proto, že nikdy nenechávám knížku nedočtenou. 

Ke konci knihy přibyla i nějaká akce, ale závěr byl tak trochu nepochopitelným zklamáním. Z příběhu se dalo přitom vytěžit tolik, ale bohužel z toho vznikl průměrný brak. A ani závěr, kdy tu byla udělaná na čtenáře ještě jedna kamufláž, to už mi přišlo fakt trapné. 

Velké zklamání, dávám dneska padesát procent za snahu, číst se to dá, ale je to prostě o ničem. Knížka ve mně ani nezanechala žádné dojmy, prostě nic. Snad jsem měla vzhledem k autorovým předešlým knihám příliš velká očekávání, která ale nebyla naplněna...

Raději příště sáhnu po další osvědčené klasice s detektivem Harrym Hollem! Dnes bohužel knížku doporučit nemůžu...

A co Vy? Četli jste nějakou knížku od autora? Líbily se Vám? Máte rádi severské detektivky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥