Přeskočit na hlavní obsah

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice.

Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější.

Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny.

Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu jsem. Posadila jsem se do sesterny, sestřička si vše naťukala do počítače, a už mě posílala za doktorkou. Byla to ta stejná, u které jsem byla minule. Nejprve mi změřili tlak. Ten jsem měla o něco málo nižší.

Pak mě doktorka požádala, ať se položím na lehátko, že mi natočí EKG. A opět jsem měla zvýšenou činnost srdce - tep 115/130 za minutu. 



V lékařské zprávě jsem měla napsáno, že mě mají objednat na kardiologii - na echo, a na odborné vyšetření. Ale pro nic z toho se doktorka nakonec nerozhodla.

Prý jsou moje potíže v hlavě. Zeptala se, zda jsem neměla v poslední době nějaký stres. Tak samozřejmě - takové ty běžné záležitosti - s přítelem, v práci. Dále mi řekla, že tyto potíže ukazují na stavy panické ataky. Ta bolest v hlavě, bušení srdce, příliš nízký tlak a zároveň zvýšená tepová frekvence. 

Je pravdou, že kdysi jsem už stavy podobné panické atace mívala. Ale že by to bylo takto nepřetržitě? Já vím, psychika je svinstvo. Už dříve jsem měla období, kdy jsem byla ve velké psychické nepohodě, a díky nesprávné léčbě antidepresivy jsem poznala, co to je být psychicky a fyzicky na dně. 

Takže jsem dostala žádanku k psychologovi. Zprvu jsem nebyla moc nadšená, protože moje zkušenost ať už s návštěvou psychologa, či psychiatra, jsou vyloženě negativní - už jsem na toto téma ostatně napsala i tady na blogu několik článků. 

Poslední dobou jsem byla pod velkým tlakem - šílené pracovní tempo, hodně stresu, díky tomu jsem onemocněla s tím oparem, a také jsem dost zhubla - kalhoty, které jsem ještě na jaře nemohla dopnout, na mně teď visí. 

Díky tomu, že jsem byla víc než týden doma, jsem měla dost času si nad vším důkladně popřemýšlet. Do práce se těším. Ale myslím, že můj problém je, že jsem se začala moc pozorovat. Nechci tím říct, že si zdravotní potíže vymýšlím. Ale je pravděpodobné, že jsem si vsugerovala věci, co nejsou. Není přece normální, že ležím v posteli a přemýšlím nad tím, že do rána umřu. A taky mám šílené sklony k sebelítosti, sice ji nedávám před ostatními najevo, ale vnitřně se tím užírám.

Takže jsem se rozhodla to všechno vyhodit z hlavy. Ale ještě po příjezdu domů na mě přišel záchvat pláče. Děsila jsem se toho, že jsem blázen, který je ostatním pro smích. Zavolala jsem svému bratrovi. Jeho žena je zdravotní sestra, už předtím jsem mu posílala zprávy od lékaře, a vždycky mě uklidnil. Vysvětlila jsem mu, že mi doktorka řekla, že mám panické ataky, a z toho odvozené tělesné potíže, a jestli bych se mohla zastavit na čaj.

Řekl, že ano. Byla jsem ráda, že si můžu konečně s někým popovídat. A taky jsme si skvěle popovídali. Byla tam i švagrová, která pracuje v nemocnici. Dost se divila, že mi neudělali kompletnější vyšetření - odběr krve, rozbor moči, a že mě jen tak poslali domů.

Ale připustila, že ty potíže mohou souviset s psychikou. A sama se mi svěřila s tím, že má také podobné panické záchvaty. Jednou jí při jízdě autem zmrtvěla ruka, a celé to byl následek psychického vypětí. Někdy ji i v noci probudí silné bušení srdce. To pak pomůže jít na čerstvý vzduch. Hlavně nad tím nepřemýšlet, uvolnit se.

Je pravdou, že já to mám s relaxováním složité. Mám problém s tím se uvolnit, cítím v sobě často napětí - jsem typ člověka, co o všem dokola do zblbnutí přemýšlí. A je hrozně těžké s tím žít. 

Když jsme se loučili, dostala jsem s sebou velké balení hořčíku, na uklidnění nervů. A také, co mi udělalo velkou radost - omalovánky. Možná si řeknete, proč bych měla vybarvovat obrázky pro děti? Ale mě to opravdu pomohlo na odvedení myšlenek, a zase jsem se vrátila do dětství...


Už jsem stihla vybarvit prvního dinosaura, k televizi fajn zábava. :-)

Tak doufám, že už bude všechno jen lepší. Opravdu se snažím naladit se pozitivněji, zaměstnávám se vším možným. A už se moc těším do práce, protože tam fakt nebudu mít na nějaké negativní myšlenky čas!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. To tedy koukám jak se to vyvinulo . Je fakt ,že psychika dokáže hrozně moc , ale až takhle to smést ze stolu a svést to " na hlavu " ? Tohle je totiž strašně jednoduchý a pokud vím, lékař by měl poslat na speciální vyšetření už jen pro ten klid a aby se všechno vyloučilo . Nevím, nevím , jestli doktorka udělala dobře . Snad už ti bude brzy líp .

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, omalovánkám se vůbec nesměju a jsem přesvědčená, že dokáží s psychikou pomoc. Mysl se soustředí na malování a špatné myšlenky jsou alespoň pro tu dobu pryč. Proto se vlastně prodávají i antistresové omalovánky pro dospělé, je to skvělá věc. Určitě pomůže i návrat do práce, mezi lidmi na vlastní problémy není tolik času, a to teď určitě potřebuješ. Měj se hezky, pá 😉😊

    OdpovědětVymazat
  3. Držím palce a objímám, ať je brzy líp, psychika je záludná záležitost. V čem konkrétně probíhá sebelítost? Snad se ti povede to vše zpracovat.

    OdpovědětVymazat
  4. Omalovánky dokážou uklidnit. Jakékoliv.
    A růžová je optimistická.

    OdpovědětVymazat
  5. Eli,vím o čem mluvíš,potýkám se s tím spousty let.Mám ještě srdeční arytmii.Nesmíš se sledovat,srdce máš určitě zdravé.Nejlepší je pořád něco dělat,být mezi lidmi.mít koníčky a těm se věnovat.Musíš to vypustit z hlavy.
    Držím palce

    OdpovědětVymazat
  6. Chce to opravdu naučit se relaxovat, odpočívat, vyčistit hlavu a vypustit z ní vše stresující. Držím palce.

    OdpovědětVymazat
  7. hlava je potvora :/ taky mívám takové myšlenky, ale pak z toho mám spíš úzkosti :( přeji, ať je ti brzy lépe :)

    OdpovědětVymazat
  8. Elis, držím palce, aby se ti podařilo nemyslet na příznaky potíží, aby se ti podařilo soustředit myšlenky na něco milého pozitivního, abys našla to, z čeho budeš mít radost.

    OdpovědětVymazat
  9. To mi přijde hodně divné, že jeden doktor tě pošle tam a druhý úplně jinam. Snad se problémy rychle vyřeší!!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N