Tropický červenec

 Léto se posledních pár dní opravdu projevuje v plné síle. Největší teplo bylo v sobotu, přes třicet stupňů - to jsem byla fakt ráda, že jsem nemusela být v práci, protože na dílně bych se upekla. Od pondělí ty teploty nejsou ty hrozné, ale teplo je pořád. A v pondělí brzy ráno navíc u nás na horách pěkně zabouřilo - hromy a blesky se to jen hemžilo. Díky tomu, že jsem měla otevřenou ventilačku, tak jsem tentokrát bouřku a prudký slejvák slyšela.

Většinou mě totiž bouřka neprobudí, ráno mi kolegyně vykládá, jak v noci počasí řádilo, a hrozně se diví tomu, jak jsem mohla klidně spát? 

Ale po šesté hodině, kdy jsem se chystala do práce, už bylo po dešti. A ani vzduch nebyl nijak zvlášť osvěžený, naopak to bylo jako v prádelně - byl strašně moc těžký. Čím jsem starší, tím víc mi velká horka vadí. Když si vzpomenu, že na základce jsem v horku běhala po louce, bylo mi jedno, kolik je stupňů, zato teď? Ale je fakt, že ta horka nebyla tak extrémní, nebo jsem si to fakt jako dítě neuvědomovala.

Taky mi v pondělí, když jsem přišla domů, nebylo zrovna nejlépe. Cítila jsem, jak jsem přehřátá, obličej jsem měla rozpálený, a chvílemi mi tak nepříjemně zrychleně zabušilo srdce. Dávám si velký pozor na pitný režim. I v práci piju obyčejnou vodu z kohoutku, ale ty dva litry za den prostě nezvládnu vypít. Nejčastěji tak něco málo přes litr. 

Odkvetlá pampeliška, cvaknuto včera ráno při venčení Žofky. Tak si říkám, jestli ty pampelišková chmýříčka letos nelétají příliš brzy? 

Tak si říkám, jestli se taková tropická horka stanou brzy v naší zemi normou? Ona totiž ta mimořádná vedra v neděli krutě sužovala i jih Evropy. Tam jsou na větší teploty zvyklí, ale v šestnácti italských městech o víkendu platila výstraha před extrémními teplotami. Takzvaný rudý stupeň varování znamená možné riziko i pro zdravé jedince. 

Teploty v Itálii a Řecku se pohybovaly kolem čtyřiceti stupňů. Vedení velkých měst také rozhodlo o uzavření některých velkých památek, aby se tak zamezilo pohybu lidí. Vlny veder totiž způsobují mnohem větší zdravotní komplikace, než extrémní mráz. Velká horka zabíjí průměrně více. Jasně - lidi se srdečním onemocněním, vysokým tlakem či obezitou mají určitě velké potíže.

Podle odborníků by si velká vedra mohly už v roce 2050 přinést až devadesát tisíc úmrtí... Ale někde v televizi jsem pochytila informaci, že novorozenci budou tyto teploty snášet lépe - jejich organismus si na teplotní extrémy prostě navykne od narození. No jo, ale co my, třicátníci a dříve narození? 

Sama jsem zvědavá, jaká bude letos zima - jestli relativně mírná, jako vloni, nebo krutá. Ještě z dětství jsem u nás na horách byla zvyklá na závěje sněhu, ale poslední roky skoro nesněží. Třeba si budeme za pár let na Nový rok grilovat na zahradě špekáčky! 

Taková krásná cukrovaná z mraků se objevila později večer v úterý. Ještě jsem šla honem pro foťák, abych to cvakla. 

Působivé seskupení mraků kolem půl sedmé ráno, kdy jsem čekala na autobus. První fotka se mi líbí o něco více, protože je tam vidět probouzející se sluníčko.

Tyto ovečky a beránek nejsou od nás z práce, ale z hájenky, kolem které občas procházím po zadní cestě. Bydlí tu hajný, který správcuje část místních lesů - ovšem není to ta klasická hájenka, ale pěkný, moderní domeček.

Většinou na ovečky nemám štěstí, protože jsou schované v příbytku, který můžete vidět vzadu na poslední fotce. Zrovna totiž spásaly čerstvé seno. Ale moc blízko se jim nechtělo, jsou pěkně bojácné! Řekněte sami, nejsou roztomilé? 

To bude pro dnešní tropický článek vše. Už aby ta úmorná vedra byla za námi! Co Vy, jak snášíte vlnu extrémně horkého počasí? Máte v práci třeba klimatizaci, nebo jiné pomocníky na ochlazení? Chodíte teď méně na procházky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥