Přeskočit na hlavní obsah

Pohodová neděle

 Tento víkend byl po delší době poměrně náročný. V sobotu jsem totiž musela jít ještě s jednou kolegyní do práce, jelikož jsme v podniku měli velkou objednávku - v sobotu měly být farmářské trhy, takže bylo potřeba přidělat spoustu sýrů a jogurtů navíc.

Směna byla sice kratší, celkově to bylo takové uvolněnější, ale i tak pracovní soboty opravdu nemám ráda. Párkrát do roka nás to ale potká - už počítám s pracovní sobotou i nedělí v září, to naše družstvo pořádá první víkend v září dožínky. Ale nejhorší je, že pak jsem celý den ve skluzu - ze soboty už nic nemám, nestihla jsem si ani nakoupit, alespoň jsem tedy vytřela celý byt vysála, a to bylo tak všechno.

A nakonec mě nebavila ani televize, jen jsem dočetla knížku, a šla v osm spát.

Ale zato včera mě tak těšilo, že jsem si mohla pořádně odpočinout! Nemusela jsem na neděli ani vařit, jelikož mě na oběd pozvala máma, takže na dopoledne jsme měli se Žofkou program. Konečně jsem se pořádně vyspala, a hned jsem měla včera lepší náladu.

Oběd u mámy byl vynikající - zapečené těstoviny s uzeným masem. Chvíli jsem ještě poseděla a poklábosily jsme, a pak jsem Žofku odvedla domů a vyrazila na autobus do města. Potřebovala jsem si nakoupit něco na svačinu a také na večeři, protože v ledničce už toho opravdu moc nebylo.




Počasí je u nás na horách pořád všelijaké, ale musím říct, že takové chladné počasí na konci května nepamatuji. Vloni jsem z práce chodila v tričku a kraťasech, teď musím mít lehkou bundičku, pod ní teplý svetr, a stejně je mi ještě chladno. Ale včera už bylo konečně trochu lépe, i když později odpoledne se ještě zatáhlo.

Ale nepršelo, což je fajn.



Všech těchto prvních pět fotek je z jednoho stromu. Stojí u autobusové zastávky, a při čekání na spoj jsem měla dlouhou chvíli, takže jsem cvakala a cvakala. Je opravdu krásné, jak se všechno kolem zelená a pomalu, ale jistě, se chystá kvést!



Autobusem jsem se svezla do Jeseníku, na autobusové nádraží. Odtud jsem za pár minut chůze došla na Masarykovo náměstí. A tady mi udělalo velkou radost, že byly znovu instalovány květinové berušky, které zkrášlovaly náměstí i vloni. Líbí se mi ta barevná sladěnost hvozdíků. 





Na to, že byla neděle a celkem hezké počasí, tak bylo město poměrně prázdné, což bylo překvapující, ale zase bylo super, že se mi při focení nemotali do záběru žádní lidé!

Je fajn, že jsou opět v provozu kašny u městské radnice, ačkoliv tedy mě osobně se ta na předposledním obrázku moc vzhledově nelíbí, opravdu zvláštní koncept kašny, ale každý máme jiný vkus! No a žába na mlok na kašně jsou pěkné kousky (doufám, že to druhé zvířátko zleva je mlok, a ne nějaká ještěrka?)




Moje další kroky vedly do knihobudky, která se nachází právě na náměstí v obchodním centru Alkron v přízemí. V batůžku jsem měla totiž pár časopisů (na třetí fotografii), které jsem přidala do sbírky. Jsem ujetá na kupování časopisů, ale doma se mi to pak hromadí, a já prostě nemám to srdce je jen tak hodit do kontejneru...

Tak jsem je vyskládala do spodní poličky, třeba udělají někomu radost. Na oplátku jsem si vypůjčila jeden detektivní román, a až doma mě zamrzelo, že jsem si nepůjčila raději tu knížku od Brama Stokera, ale třeba tam bude i příští týden, až sem znovu vyrazím...

Knihobudka je pro mě takovou oázou klidu - vždycky si projdu, co je tu nového, prolistuju si pár knížek, případně si s některou sednu na lavičku nebo si ji půjčím domů. Je moc dobře, že knihobudka je i v našem městě, protože se tu někdy dají najít hotové poklady!



Tady už jsem se vracela zpátky na autobusové nádraží, ale cestou jsem se ještě zastavila u ptačí voliéry, ve které už zase opeřenci vesele cvrlikají. Před třemi lety bohužel voliéru poničil neznámý vandal, polovina ptáků ulétla a už se je nepodařilo chytit.

Vedení města zlepšilo zabezpečení voliéry, a k podobným incidentům nedochází, ale bohužel se kolem někdy stahují pochybné existence, jelikož je tu kolem spousta laviček... Ale je to pěkné zastavení pro maminky s dětmi, a ptáčci jsou opravdu roztomilí (bohužel jsem je nevyfotila zblízka, protože prostor je ohrazený, a navíc je tu upozornění, že se návštěvníci nemají příliš přibližovat k pletivu.

A pak už jsem šla na autobusové nádraží, kde jsem v Penny nakoupila kuřecí maso, pečivo na svačinu a nějaké drobnosti do lednice.

I tento malý výlet do města mi zvedl náladu, a jsem fakt ráda, že jsem nezůstala sedět doma.


Doma jsem se pustila do přípravy masa, něco málo jsem ještě pouklízela, a jinak jsem si četla a koukala na televizi. Víkend byl sice náročnější, ale nakonec vlastně celkem fajn!

A co Vy? Jak jste strávili neděli Vy? Také máte někdy nečekané pracovní víkendy, které Vám naruší plány? Máte ve svém okolí nějakou knihobudku, kterou pravidelně navštěvujete? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Opět všechno krásně nafocený , máš pro to cit ! Knihobudku tady máme, ale nikdy jsem jí nepoužila - to znamená, že jsem nikdy do ní nešla ani tam nic nedala . Ale vždycky když se kouknu na moje starý knížky , přemýšlím o tom ,že bych je tam někdy dala , ale jsem taková ,že často pro mě mají starý věci hodnotu a špatně se mi s nima loučí .Ale třeba se někdy odhodlám :)

    OdpovědětVymazat
  2. My jsme víkend strávili na chalupě. Pracovní víkendy míval manžel, já velmi ojediněle, u mne spíš hrozí občas práce až dlouho do večera. Knihobudku máme kousek, já jsem spíš dodavatel než odběratel.
    A Jeseník má moc hezké náměstí (znám ho i v reálu, byli jsme kousek od Jeseníku loni na dovolené)

    OdpovědětVymazat
  3. I my jsme trávili víkend na chatě a protože bylo krásně, přijeli jsme až dneska odpoledne. Jedna z výhod důchodců. Včera odpoledne jsem byla s kamarádkami v bazénu v nedalekém hotelu. Mají vždy zamluvenou určitou hodinu, zaplatí 500,- a jsou tam samy. Bylo to skvělé, moc jsem si to užila. Měj se hezky, pá 😀

    OdpovědětVymazat
  4. Měla jsi hezkou neděli a pořídila z ní moc krásné fotografie.Květen je pořád chladný,teď tři dny teplo,skoro až moc a zase se má ochladit.My jsme v Polsku hodně výletovali a tak jsem si chtěla udělat pauzu.V sobotu jsme hlídali mladým psa,tak jsem chodila na procházky a v neděli jsme jeli jeli do Bauhausu pro kytky a osázela jsem si lodžii a potom jsem se tam uvelebila s kočkou v křesla a četla si.
    Eli,měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss, ráda jsem si přečetla Tvoje povídání. Ty květinové berušky se mi moc líbí ! Knihobudky jsou super nápad, ta myšlenka je fajn. Já jsem víkend strávila úklidem po malířích, jde mě to pomalu, zdravotní trable. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. mně se střídal dlouhý a krátký týden a dlouhý vždy obsahoval víkend :) takže jednou za 14 dní byl pracovní víkend... nejvíce mě to vždy mrzelo přes léto a v prosinci kvůli adventu a také Vánoce :) ale letos... letos to bude jiné a je zvláštní mít volno :D jinak my trávili víkend na zahradě, sázeli jsme, vytrhávali trávu... klasika :)

    OdpovědětVymazat
  7. V Praze jsem na knihobudku ještě nenarazila, ale asi to bude tím, že městem moc necourám. :D V Kaplici se tam ale chodíme dívat docela často, nejvíc josu tam ovšem k vidění komunistické manifesty a podobné bizáry.
    Pracovní víkendy jsou na prd, naštětsí jich moc nemám, hrozí mi akorát přes léto, když mají všichni dovolené. Ale to je ještě přijatelné.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Nákup z online antikvariátu

 Minulý týden jsem se pustila do pořádné "čistky" své domácí knihovničky. Bydlím v činžáku, čili místa tu není zase tolik, na knihy mám vyhrazený pokojíček, ale moje police s knihami se už začala místy nebezpečně prohýbat. Proto jsem se rozhodla (sice s bolavým srdcem), některé tituly rozdat kamarádce, a některé jsem odnesla do knihobudky. Při minulé návštěvě jsem s radostí zjistila, že spousta knih, které jsem tam odnesla, už si někdo vypůjčil či vzal.  Knihy, které jsem už dávno přečetla, a teď mi ležely na poličce, udělají radost někomu jinému.  A když už jsem provedla designovou úpravu, tak mě nenapadlo nic lepšího, než si místo těch právě vyřazených knih pořídit nové. Tedy, nové. Vzhledem k dnešním cenám nových titulů se mi osvědčilo nakupovat v antikvariátu, a de facto je to i tak trochu ekologické. U nás ve městě žádný kamenný antikvariát bohužel zatím nefunguje, ale naposledy jsem si vloni v létě objednávala použité knihy z e-shopu online-antikvariat.cz. S doručenou o

Páteční posezení na zahrádce

 Čtvrteční kontrola u mé obvodní lékařky dopadla naštěstí na výbornou - ledviny mám v pořádku, a v pondělí už jdu do práce. Už se tam opravdu moc těším, doma mě to už nebaví a nudou si opravdu hryžu nehty. Ale jsem samozřejmě ráda, že už je mi dobře, a z celé té patálie mám obrovské ponaučení a už dávám opravdu velký pozor na pitný režim. Doktorka mi ale doporučila, abych zůstala doma ještě v pátek a pořádně si odpočinula - takže do práce jdu v pondělí, a pak je zase dva dny volno, protože jsou státní svátky. Neschopenku mám tedy oficiálně ukončenou dnes, ale včera už jsem měla povolené vycházky. Nechala jsem si je napsat od osmi od rána do dvou, protože takhle zrána mi to vyhovuje více.  Fakt jsem se těšila, že už si pořádně vyrazím někam ven. Cítím se dobře, už více a lépe jím, a tak jsem s radostí využila možnosti vycházek. Takže včera hned v sedm ráno jsem vyrazila se pejskem na krátkou procházku do lesa, hned poté autobusem do města do knihovny vrátit knížky, a rychle zpátky domů,