Nedávno jsem ve zprávách v televizi zaregistrovala zprávu o nízké porodnosti. Tento trend se ale netýká jen České republiky, ale je tak nějak celosvětový. Na konci března na serveru idnes.cz vyšel článek s titulkem: "Česku přibylo obyvatel jen díky migraci. Narodilo se nejméně dětí za posledních 17 let."
Statistiky hovoří neúprosně jasně. Nejnižší porodnost za osmdesát let hlásí Čína. Při současném trendu bude japonská populace v roce 2065 menší o třicet procent. Porodnost v USA jen od roku 2019 do roku 2020 spadla o čtyři procenta, což je nejprudší nárust za posledních padesát let.
Na druhou stranu stále pokračuje trend přelidnění planety, ale nárust počtu obyvatel není zdaleka tak strmý, jak by se dalo očekávat. Ve hře je spousta faktorů - hlavním trendem je v dnešní době odkládání rodičovství. Průměrný věk prvorodiček dokonce překročil třicet let - a otěhotnění po třicítce už s sebou nese jistá rizika.
Mladí lidé se chtějí především bavit, případně pořádně rozjet pracovní kariéru, a právě rodičovství může být pro mnohé překážkou. Což je do jisté míry pochopitelné. Ale podle odborníků je největší šance na početí bez problémů u ženy ve věku 24-25 let. Nedávno jsem se bavila s kolegyní, a ta měla poslední dítě v osmatřiceti letech. Velice si to pochvalovala - prý si to těhotenství a následnou péči o miminko skvěle užila.
Když jsem byla mladší, tak jsem si bláhově představovala, že bych chtěla dítě už ve dvaceti. Jenže v té době jsem byla ještě ve škole. Studovala jsem poměrně dlouho, takže první myšlenky na založení rodiny jsem pocítila až tak kolem těch pětadvaceti. Tak jsme se s přítelem rozhodli, že to zkusíme. Příští rok mi bude třicet, a stále se nám nedaří počít.
Byli jsme spolu i několikrát na různých vyšetření, a papírově je vše v pořádku, takže teoreticky by to jít mělo. Jenže nejde. A tohle je trend, který se týká i mých spolužaček ze školy, mám minimálně dvě kamarádky ve stejném věku, které mají stejný problém. Je to opravdu velká psychická zátěž, často se mě díky tomu, že prostě nemůžu pořád mít to vytoužené miminko, padne tak silná deprese, až jsou ty stavy vážně neúnosné.
Nejvíce mě štve, že nevím, kde je problém. Beru všechny možné vitaminy, zdravě se stravuju, snažím se dělat všechno možné. Možná jsem tím vším příliš pohlcená, příliš na to myslím, a tím to podvědomě blokuju, nebo nevím. Ale je to vážně vysilující.
Ona totiž čím dál nižší porodnost má i četné důsledky, které dopadají na státní zřízení jako takové. Se stárnutím populace půjde stále více peněz na důchody a zdravotnictví. Zároveň ubude mladých lidí, kteří budou platit daně z příjmu. Pokud dojde k silnému hospodářskému růstu a pokles populace bude mírný, mohlo by být podle odhadů stárnutí populace zvládnutelné.
Jenže na to, že dojde k silnému hospodářskému růstu, opravdu nelze spoléhat. A nastane obrovský problém.
No a bude logicky docházet i k pomalejšímu vývoji ve všech různých oborech. Mladí lidé jsou totiž nadějí do budoucna, takže pokud jich bude méně, budou ty mladé, svěží mozky zkrátka někde chybět. Takže pokrok a inovace se mohou zpomalit. Ale tady si myslím, že to zase nebude tak horké - ony i ty o něco starší chytré hlavy dovedou přeci vymýšlet nové věci, tohle dle mého není zase tak moc doménou mladých.
Dalším, možná trochu zvláštním důvodem, proč mladí lidé nechtějí mít děti, je ochrana životního prostředí. Nedávný průzkum americké společnosti ukázal, že ekologické důvody hrají roli u celých pěti procent lidí, kteří nemají a ani nechtějí mít v budoucnu děti.
V budoucnu určitě díky nízké porodnosti nedojde k zániku všech lidí na planetě, to je asi nereálné. Ale nejvíce se úbytek obyvatelstva bude projevovat v Evropě - což podle mnohých expertů může vyřešit migrace obyvatel z jiných kontinentů, což je velmi složité téma, a často to není úplně šťastné.
Hlavně si myslím, že pokud nemůžete 4 roky otěhotnět a opravdu toužíte po děťátku, na nic nečekat a jít na IVF. Včera bylo pozdě, můžete pak litovat, že jste na to nešli. Naopak je úžasné, že dnešní doba toto řešení nabízí, před sto lety se o tom lidem mohlo pouze zdát.
OdpovědětVymazatJinak jsem kdysi četla, že biologicky je věk pro první těhotenství nejlepší od 19 do 25 let. To dnes už právě v bohatých společnostech moc není. Zda jsou důvody ekonomické, těžko říci, lidé se v historii nikdy tak dobře neměli jako poslední století. Proto to spíš evokuje Calhounův experiment s myšima.
Jsem ráda,že jsem nikdy touhu mít dítě neměla , protože by to byl z hlediska mýho handicapu asi i problém , zejména to, aby taky nemělo nějakej handicap . Asi bych nechtěla riskovat . A taky děti obecně moc nemusím - nikdy jsem nebyla typ, co by se rozplýval nad miminem nebo tak , s dětma to prostě neumim .
OdpovědětVymazatEkonomické důvody můžou hrát roli třeba v tom, že si pořídíte jen jedno dítě. Protože vyjít s rodičovskou a jedním normálním platem a přitom splácet hypotéku, může být nereálné. Přeju, ať to s miminkem vyjde.
OdpovědětVymazatje to velká psychická zátěž, když to nejde :/ také mám kolem sebe človíčky, kterým to nejde a nešlo, ale obrátili se na kliniku :) ono je to teda i hodně finančně náročné, ale skončilo to šťastným koncem :) doufám, že i u vás to skončí úspěchem :)
OdpovědětVymazatPředně ti, Evi, přeji, abyste měli děti, zdravé a šikovné, kolik jich toužíte mít, já jsem od mala děti hlídala a to své sourozence( 5 kousků )i děti cizí, s dětmi to umím a přitom mám jen jednu dceru.Chápu dnešní mladé, že chtějí cestovat a nechtějí hned děti a do téhle divné doby? kdy nevíš, co koho napadne? ale to bylo i za nás, že nás pořád strašili válkou.
OdpovědětVymazatDnes mám dvě vnučky a jsem s nimi nadmíru spokojená. Jiřina z N.