Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 285 Zpěv v ráhnoví



Autor: Ngaio Marshová

Žánr: Detektivní, Psychologický

Mé hodnocení: 70%

Obsah: Vrchní inspektor Alleyn má před sebou snad nejzapeklitější, a také nejzáhadnější případ své kariéry. Nemůže se dostat na kobylku pachateli, který získal neblahou přezdívku, Květinový vrah. Své oběti nejen zasypává květinami, ale, což je ještě hrůznější, si bezprostředně po činu zpívá. Celý Londýn je na nohou, ale stovky výslechů a štosy popsaných papírů jsou k ničemu. 

Třetí oběť, mladá květinářka, byla nalezena před lodí Cape Farewell, která se právě připravuje k nalodění. A zdá se, že k lodi měla přímou souvislost - v její ruce se totiž našel kus útržku pozvánky k plavbě. Teď je jen otázka - patřila dívce, nebo vrahovi?

Celkem devět pasažérů se nakonec sejde na palubě lodi, která míří do teplých krajin jižní Afriky. Aje to opravdu pestrá škála povah a charakterů, a každý z nich doufá, že na exotické plavbě najde něco svého. Někdo zapomenutí na zhrzenou lásku, další únik před leskem velkého plátna, a další zase víru v lepší zítřky. 

Kamila Carmichaelová touží zapomenout na zhrzenou lásku. Aubyn Dale, hvězdička komerční televize, pověstný hejsek, to celé bere jako povyražení a únik před prací. Padesátiletý Filip Merryman, vědec na penzi, si chce pořádně odpočinout od zlobivých studentů. Manželé Cuddyovi, na první pohled spořádaný pár ve středním věku, ale i ti skrývají své kostlivce ve skříni.

Kateřina Abbottová, mladá znalkyně církevní hudby, která má také trable s láskou. Tim Makepiece, lodní lékař a vystudovaný psycholog. Donald McAngus, vášnivý filatelista a tak trochu podivín. A nakonec paní Blicková, postarší, avšak stále nevýsost rozkošná dáma, jejímž jediným cílem je být středem pozornosti a ulovit co nejvíce mužů.

A k této podivné nesourodé skupince se pár dní po nalodění přidá další pasažér. Není to nikdo jiný než inspektor Alleyn - vystupující ovšem inkognito. Velitel lodi, kapitán Bannerman, je se situací obeznámen, ale není z ní vůbec nadšený.

Alleyn se totiž domnívá, že Květinový vrah je na palubě. A to znamená, že nikdo si nemůže být jist ničím a nikým. Když se navíc začne v ráhnoví ozývat podivný, hrůzu nahánějící zpěv, a děvčatům kdosi nakukuje do pokojů, atmosféra začíná houstnout. 

Pak dojde k první vraždě, a Alleyn musí jednat. Kdo je pachatel či pachatelka? A podaří se všem cestujícím vrátit se ve zdraví domů...?

Hodnocení: Na tuto starou, klasickou detektivku jsem se moc těšila. Před pár týdny jsem si ji koupila v internetovém antikvariátu, ale dostala jsem se k ní až nyní. Musím přiznat, že mě lehce odrazovalo i dost rozporuplné hodnocení na databázi knih.

Ale nakonec jsem dala knize šanci, dostala jsem chuť na nějakou detektivní klasiku. Celosvětově byl Zpěv v ráhnoví poprvé vydán v roce 1958. Je tedy jasné, že se jedná o konverzační detektivku, což je někdy fajn změna. Tady mě hned po pár stránkách odrazovalo velké množství postav, nemohla jsem se v nich pořádně vyznat. A hlavně se mi pletly dvě mladé dívky - Kamila a Kateřina, a i jejich trable byly dost podobné, takže prostě zmatek.

Hodně dlouho se nic moc detektivního nedělo. Ale dialogy mezi cestujícími, odkrývání jejich skutečných povah a tajemství, to mě moc bavilo. A inspektor Alleyn mi byl sympatický, tak trochu mi připomínal v lecčem Sherlocka Holmese. 

Navíc atmosféra byla opravdu zvláštní, lehce ponurá, a pár nočních scén mělo až hororový nádech. Jen ta představa, že jste uvěznění na lodi s vrahem, z níž de facto není úniku, to je vážně děsivé. Jen bych čekala trochu více krimi zápletky, pořád se o všem jen mluvilo, a první vražda na lodi přišla až skoro před koncem.

Jen škoda, že autorka neubrala trochu postav. Bylo jich opravdu zbytečně moc, a ne všem se dostalo tolik adekvátního prostoru. Ale zase tu bylo na výběr tolik pachatelů, přičemž jsem každou chvíli měnila názor na to, kdo to vlastně udělal. Už mi opravdu připadalo, že podezřelí jsou snad všichni!

Nakonec byla detektivní zápletka pěkně vymyšlená, hned dvě velká překvapení v závěru, to bych opravdu nečekala. Ale je to takový typ knihy - nenadchne, neurazí, ale pokud si chcete přečíst něco starého a klasického, tak doporučuji. Ideální je tato knížka na dovolenou.

Pokud máte zájem, našla jsem na youTube audioverzi knížky, přikládám ji níže.

A co Vy? Máte rádi klasické detektivky staršího data? Doporučíte mi nějakou? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



https://www.youtube.com/watch?v=luuWEGQWgvw

Komentáře

  1. Eliss, knihu neznám, ale tak trochu mě odrazuje to množství postav. Mám pocit, že bych se v tom ztrácela. Měj se hezky, zdravím 😀

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud m k ibi narazím, zkusím mi přečíst. Ale v knihovně už asi nebude,.není nafukovací s asi musela uvolnit místo novějším titulům. Zatím mohu zkusit audioverzi.

    OdpovědětVymazat
  3. TlusŤjoch:
    Po této knížcfese poohlédnu, recenze mne zaujala.
    Klasickou detektivky mám rád.

    OdpovědětVymazat
  4. já obecně moc detektivky nečtu :) myslím, že tohle by mi úplně nesedlo... když už tak sahám po modernějším provedení tohoto žánru :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥