Přeskočit na hlavní obsah

První záchvěvy podzimu

 Nikdy jsem nebyla takový ten škarohlíd, kterému je v zimě moc chladno, v létě moc horko, a na podzim moc sychravo. Snažím se na každém ročním období najít něco hezkého, a patřičně si jej užít. Ale ano, musím poznamenat, že letošní léto bylo místy opravdu velmi teplotně na výši, v práci jsem se pekla i přes zapnutou klimatizaci. Upřímně jsem litovala lidi, kteří pracovali venku, nebo nedej bože v pekárnách...

Ale zase jsem se stihla pěkně opálit, nepamatuji, kdy jsem měla naposledy tak pěkné opálení jako letos.

Letní dny jsou už ale definitivně minulostí, někdy v týdnu by ale mohlo podle předpovědí dorazit ještě babí léto, tak uvidíme!

Meteorologický podzim začíná oficiálně prvního září. U nás na horách bývá každý rok taková tradice, že první školní den mají děti zamračený a uplakaný. A ani letošní rok nebyl výjimkou. Ale i tak byly první zářijové dny ještě docela pěkné, sluníčko ještě dokázalo pěkně zahřát. Minulý týden ale už byly dny více deštivé, a zamračené.

Zato astronomický podzim začíná až mnohem později, teprve třiadvacátého září, což je datum podzimní rovnodennosti. Podzimní rovnodennost byla v minulosti magickým datumem zejména pro staré Kelty, kteří v tento den dodržovali velké množství rituálů a tradic.

Pro někoho je podzim začínajícím obdobím depresí a psychických chmur, já se ale s příchodem podzimu začínám radovat. Nevadí mi, že je déle tma, do práce vstávám většinou za tmy i v létě, takže tady moc rozdíl nepociťuji. Podzim je pro mě úžasný čas - všechno tak zvláštně, studeně voní, příroda se začíná proměňovat, listí se krásně zbarvuje, a hlavně, začíná čajová sezona! 

Nikdy si nevychutnám čaj s větším požitkem než na podzim, u rozehřátých, prskajících kamen, venku jsou plískanice, ale doma můžu chodit v tričku. Hotový balzám pro mou duši. 

Včera jsem se rozhodla zajít na větší procházku po vesnici. Samozřejmě jsem sebou měla i Žofku. Je fakt, že zatím se podzim rozjíždí relativně pomalu, ale přesto už je cítit ve vzduchu, že už brzy ve svých teplotách přitvrdí. Večery už jsou opravdu chladnější, to už si přitopím v kamnech. Nebudu přeci u televize mrznout ve dvou svetrech, že!



Tento krásný, žlutý keř právě teď kvete u základní školy. Díky zvláštním lístkům soudím, že by mělo jít o mochnu křovitou - vcelku nenáročný, a odolný keř. Kvete právě koncem léta a začátkem podzimu.


Tento osamocený lístek ležel na asfaltce. Zaujalo mě pěkné žluté zbarvení, lehce na krajích přecházející v zelenou. 


Tento javor má sice ještě zelené listy, ale nažky, typické "nosíky" už začnou brzy dozrávat a padat. Na internetu jsem se dočetla překvapující informaci - tyto nažky jsou smrtelně jedovaté pro koně. Obsahují totiž toxin, který způsobuje selhání koňského srdce. Až do dnešního dne jsem o tom neměla ani tušení!




Krásně tříbarevně zabarvený strom, bohužel jsem ho zachytila jen takto z dálky. Určitě půjde o javor, protože u nás roste poblíž potoků, luk a cest prakticky jen on. Což samozřejmě nevadí, protože hlavně na podzim skýtají zabarvené listy úchvatnou podívanou!



Do krásně červené se už zbarvily i šípky. Kolem tohoto keříku, který prorůstá i přes plot, chodím každý den do práce na autobus, a tak jsem měla takřka v přímém přenosu jeho proměnu z růžových kvítků v malé zelené bobulky, až po červené plody.

Šípky pro mě neodmyslitelně patří k podzimu - už teď se těším na domácí pečený šípkový čaj, kterým mě každý rok zásobuje kamarádka!


Výhled na hory, který asi nepůsobí zase tak moc podzimně, přesto jsem jej fotila včera při návratu domů, jako předcházející obrázky. Za pár týdnů budou snad kopečky v dáli krásně zasněžené, doufám, že letos by se se sněhem už mohlo pořádně zadařit!


Nakonec tu mám, zcela neromantickou fotografii, přezrálých švestek, které nikdo neposbíral, proto postupně popadaly do malého kanálku spolu s listím. Ale i takové podobné výjevy k podzimu patří.

Procházka byla fajn, nebyla moc zima, tak akorát, stačil mi teplejší svetr, nepotřebovala jsem ani bundu. 

A co Vy? Také už u vás pomalu, ale jistě, začínají chladné podzimní dny? Zbarvuje se i u Vás již listí do krásných barev? Máte rádi podzim? Užíváte si podzimní procházky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný pracovní týden, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Moc hezké Eliss, U nás už je podzim jako vyšitý. Prší, ráno mlhy přes den proměnlivo a stromy nabírají do barev...Přeji ti krásné podzimní dny.

    OdpovědětVymazat
  2. Podzim mám moc ráda, u nás, kromě čajové, ponožkové a svetrové sezóny začíná i sezóna svíčková. Tu miluju asi ze všeho nejvíc :).

    OdpovědětVymazat
  3. Pěkné fotky začínajícího podzimu Také jsem nafotil par podzimnich fotek a neco dal i na blog...Nektere roky se blíží klimaticky podzim tomu astronomickému, tuším pred dvema roky fungovalo kralupske koupaliště tyden před rovnodennosti..

    OdpovědětVymazat
  4. Ano, pomalu začínají grogočasy.

    OdpovědětVymazat
  5. po pravdě mně letos léto uteklo nějak rychle a ani jsem si ho nestihla užít... neschopenka, lítání po doktorech a najednou je podzim :) ale nevadí, podzim mám ráda :) už mám udělanou dekoraci, o víkendu jsme byli posbírat kaštany na další dekoraci a těším se na barevné listí :) to u nás zatím moc není :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já miluju podzim, moje nejoblíběnější roční období . Miluju i ty plískanice a hlavně to , jak si pak zalezu domů do tepla a je mi fajn . Krásný fotky , šikulka :)

    OdpovědětVymazat
  7. Mám ráda pestrobarevnou podzimní přírodu

    OdpovědětVymazat
  8. Já mám podzim ráda - upřednostňuju tedy slunné dny babího léta, ale ani ten klasický mi nevadí.. Mám ráda podzimní barevnost přírody - třeba právě ty javory nebo rudnoucí jeřabiny.

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, já mám moc ráda babí léto, ale déšť, vítr a mlhy, tak to už nemusím. Je to taková smutná část roku,alespoň pro mne. Zdravím

    OdpovědětVymazat
  10. Hezké fotky. Četla jsem, že babí léto letos nepřijde. Je to škoda. Tento podzim mi přijde hodně pochmurny :( dnes jsem ale viděla krásný tribarevny strom, udělal mi radost :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Eliss, zdravím. Já mám podzim hodně ráda, je to moje milované roční období a tak si ho užívám. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  12. Eliss, zdravím. Já mám podzim hodně ráda, je to moje milované roční období a tak si ho užívám. Měj se hezky, pozdravuju. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  13. Podzim už je ve větším, odpovídá tomu to chladné a větrné počasí. Sice listy ještě někde jsou, ale teplo by mohlo být větší. Kdybych nemusela být celé dny v práci užívala bych si ho více. Ale jsem ráda, že jsem už stihla udělat podzimní výzdobu :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula