Přeskočit na hlavní obsah

První záchvěvy podzimu

 Nikdy jsem nebyla takový ten škarohlíd, kterému je v zimě moc chladno, v létě moc horko, a na podzim moc sychravo. Snažím se na každém ročním období najít něco hezkého, a patřičně si jej užít. Ale ano, musím poznamenat, že letošní léto bylo místy opravdu velmi teplotně na výši, v práci jsem se pekla i přes zapnutou klimatizaci. Upřímně jsem litovala lidi, kteří pracovali venku, nebo nedej bože v pekárnách...

Ale zase jsem se stihla pěkně opálit, nepamatuji, kdy jsem měla naposledy tak pěkné opálení jako letos.

Letní dny jsou už ale definitivně minulostí, někdy v týdnu by ale mohlo podle předpovědí dorazit ještě babí léto, tak uvidíme!

Meteorologický podzim začíná oficiálně prvního září. U nás na horách bývá každý rok taková tradice, že první školní den mají děti zamračený a uplakaný. A ani letošní rok nebyl výjimkou. Ale i tak byly první zářijové dny ještě docela pěkné, sluníčko ještě dokázalo pěkně zahřát. Minulý týden ale už byly dny více deštivé, a zamračené.

Zato astronomický podzim začíná až mnohem později, teprve třiadvacátého září, což je datum podzimní rovnodennosti. Podzimní rovnodennost byla v minulosti magickým datumem zejména pro staré Kelty, kteří v tento den dodržovali velké množství rituálů a tradic.

Pro někoho je podzim začínajícím obdobím depresí a psychických chmur, já se ale s příchodem podzimu začínám radovat. Nevadí mi, že je déle tma, do práce vstávám většinou za tmy i v létě, takže tady moc rozdíl nepociťuji. Podzim je pro mě úžasný čas - všechno tak zvláštně, studeně voní, příroda se začíná proměňovat, listí se krásně zbarvuje, a hlavně, začíná čajová sezona! 

Nikdy si nevychutnám čaj s větším požitkem než na podzim, u rozehřátých, prskajících kamen, venku jsou plískanice, ale doma můžu chodit v tričku. Hotový balzám pro mou duši. 

Včera jsem se rozhodla zajít na větší procházku po vesnici. Samozřejmě jsem sebou měla i Žofku. Je fakt, že zatím se podzim rozjíždí relativně pomalu, ale přesto už je cítit ve vzduchu, že už brzy ve svých teplotách přitvrdí. Večery už jsou opravdu chladnější, to už si přitopím v kamnech. Nebudu přeci u televize mrznout ve dvou svetrech, že!



Tento krásný, žlutý keř právě teď kvete u základní školy. Díky zvláštním lístkům soudím, že by mělo jít o mochnu křovitou - vcelku nenáročný, a odolný keř. Kvete právě koncem léta a začátkem podzimu.


Tento osamocený lístek ležel na asfaltce. Zaujalo mě pěkné žluté zbarvení, lehce na krajích přecházející v zelenou. 


Tento javor má sice ještě zelené listy, ale nažky, typické "nosíky" už začnou brzy dozrávat a padat. Na internetu jsem se dočetla překvapující informaci - tyto nažky jsou smrtelně jedovaté pro koně. Obsahují totiž toxin, který způsobuje selhání koňského srdce. Až do dnešního dne jsem o tom neměla ani tušení!




Krásně tříbarevně zabarvený strom, bohužel jsem ho zachytila jen takto z dálky. Určitě půjde o javor, protože u nás roste poblíž potoků, luk a cest prakticky jen on. Což samozřejmě nevadí, protože hlavně na podzim skýtají zabarvené listy úchvatnou podívanou!



Do krásně červené se už zbarvily i šípky. Kolem tohoto keříku, který prorůstá i přes plot, chodím každý den do práce na autobus, a tak jsem měla takřka v přímém přenosu jeho proměnu z růžových kvítků v malé zelené bobulky, až po červené plody.

Šípky pro mě neodmyslitelně patří k podzimu - už teď se těším na domácí pečený šípkový čaj, kterým mě každý rok zásobuje kamarádka!


Výhled na hory, který asi nepůsobí zase tak moc podzimně, přesto jsem jej fotila včera při návratu domů, jako předcházející obrázky. Za pár týdnů budou snad kopečky v dáli krásně zasněžené, doufám, že letos by se se sněhem už mohlo pořádně zadařit!


Nakonec tu mám, zcela neromantickou fotografii, přezrálých švestek, které nikdo neposbíral, proto postupně popadaly do malého kanálku spolu s listím. Ale i takové podobné výjevy k podzimu patří.

Procházka byla fajn, nebyla moc zima, tak akorát, stačil mi teplejší svetr, nepotřebovala jsem ani bundu. 

A co Vy? Také už u vás pomalu, ale jistě, začínají chladné podzimní dny? Zbarvuje se i u Vás již listí do krásných barev? Máte rádi podzim? Užíváte si podzimní procházky? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný pracovní týden, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Moc hezké Eliss, U nás už je podzim jako vyšitý. Prší, ráno mlhy přes den proměnlivo a stromy nabírají do barev...Přeji ti krásné podzimní dny.

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné fotky začínajícího podzimu Také jsem nafotil par podzimnich fotek a neco dal i na blog...Nektere roky se blíží klimaticky podzim tomu astronomickému, tuším pred dvema roky fungovalo kralupske koupaliště tyden před rovnodennosti..

    OdpovědětVymazat
  3. Ano, pomalu začínají grogočasy.

    OdpovědětVymazat
  4. po pravdě mně letos léto uteklo nějak rychle a ani jsem si ho nestihla užít... neschopenka, lítání po doktorech a najednou je podzim :) ale nevadí, podzim mám ráda :) už mám udělanou dekoraci, o víkendu jsme byli posbírat kaštany na další dekoraci a těším se na barevné listí :) to u nás zatím moc není :)

    OdpovědětVymazat
  5. Já miluju podzim, moje nejoblíběnější roční období . Miluju i ty plískanice a hlavně to , jak si pak zalezu domů do tepla a je mi fajn . Krásný fotky , šikulka :)

    OdpovědětVymazat
  6. Mám ráda pestrobarevnou podzimní přírodu

    OdpovědětVymazat
  7. Já mám podzim ráda - upřednostňuju tedy slunné dny babího léta, ale ani ten klasický mi nevadí.. Mám ráda podzimní barevnost přírody - třeba právě ty javory nebo rudnoucí jeřabiny.

    OdpovědětVymazat
  8. Eliss, já mám moc ráda babí léto, ale déšť, vítr a mlhy, tak to už nemusím. Je to taková smutná část roku,alespoň pro mne. Zdravím

    OdpovědětVymazat
  9. Hezké fotky. Četla jsem, že babí léto letos nepřijde. Je to škoda. Tento podzim mi přijde hodně pochmurny :( dnes jsem ale viděla krásný tribarevny strom, udělal mi radost :)

    OdpovědětVymazat
  10. Eliss, zdravím. Já mám podzim hodně ráda, je to moje milované roční období a tak si ho užívám. Měj se hezky, pozdravuju. Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Podzim už je ve větším, odpovídá tomu to chladné a větrné počasí. Sice listy ještě někde jsou, ale teplo by mohlo být větší. Kdybych nemusela být celé dny v práci užívala bych si ho více. Ale jsem ráda, že jsem už stihla udělat podzimní výzdobu :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥