Přeskočit na hlavní obsah

Páteční nákupy a radosti

 Někdy se člověk dočká příjemných překvapení, která by opravdu nečekal.

Včera bylo osmého, a protože výplata chodí k desátému dni v měsíci, očekávala jsem ji v pondělí. A to ještě s otazníkem, protože díky špatnému bankovnímu spojení mi někdy chodí peníze i o den později. Už jsem si na to zvykla, minule jsem kolegyni říkala žertem, že mi ty peníze alespoň déle vydrží.

Ze zvyku jsem se včera podívala na účet, i když bylo teprve devátého, a jaké bylo moje překvapení a úžas, že mi výplata poprvé přišla jako ostatním kolegyním!

Rozhodla jsem se toho hned využít, a vyrazila jsem v dobré náladě na nákupy do města. Sice jsem měla ještě nějakou zásobu, ale pocit, že mě čeká volný víkend, nemusím se o víkendu stresovat a můžu si prostě užívat, to je opravdu k nezaplacení.

Vystoupila jsem z autobusu, rovnou zamířila k bankomatu. Vybrala jsem stranou peníze na složenky a na nájem, na jídlo - dávám si to všechno do obálek, ráda mám hotovost doma, v obálkách, a přesně vím, za kolik co utratím a kolik mi zbyde. Tento systém se mi osvědčil, na účtu ale samozřejmě něco nechávám, protože z něj platím internet a někdy i energie.

Moje příští zastávka vedla do knihkupectví. Tam jsem se moc těšila, a to nejen z toho důvodu, že jsem si už dlouho nekoupila žádnou knížku. Na facebookových stránkách knihkupectví jsem předevčírem zjistila, že slaví krásných třicet let od slavnostního otevření. Pro zákazníky byla včera připravena menší oslava.

Před knihkupectvím sedělo asi šest lidí u stolků, popíjeli kávu, na talířcích ležely krásně vypadající zákusky. A uvnitř bylo opravdu narváno, obchůdek je maličký, takže jsem se tam docela mačkala, ale nijak mi to nevadilo. U pokladny byl velký nápis, že nad čtyři sta korun nákupu dostane zákazník lístek do tomboly, který si sám vylosuje, a dostane dárek. Každý lístek skýtal záruku výhry!

Vybírala jsem si asi patnáct minut, váhala jsem nad životopisem princezny Diany, ale přišel mi bohužel moc drahý. Nakonec jsem si vybrala dvě detektivky, které podle anotace vypadaly na pěkné krimi čtení!


Omlouvám se za kvalitu fotky, druhá název knížky je špatně čitelný. Jedná se o Jeho poslední slova od spisovatelky Dave Laura.

V příštích týdnech se můžete těšit na recenze těchto knížek!

Oba tituly stály před dvě stě korun, takže výsledná suma byla na lístek do tomboly. Byla jsem zvědavá, jak bude probíhat to losování, ale bylo to poměrně jednoduché - z krabice jsem si vylovila lístek, podala ho prodavačce, a ta mi předala dáreček.

Musím říci, že tohle jsem opravdu nečekala, ale nakonec mám velkou radost!



Zpátky na autobus jsem se vlekla s igelitkou, ve které místo dvou knížek ležely tři. A tuto krásnou bichli o malířském umění jsem dostala zdarma, z čehož mám velikou radost!

Tak nějak jsem čekala, že v Galerii světového malířství budou jen obrázky, ale ne. Na začátku je předmluva, pár moc pěkných vět o výtvarném umění, a stručný návod, jak knihu používat. Kapitoly jsou řazené podle století, počínaje třináctým, a konče jednadvacátým.

Tady je malá ukázka z knížky. Přemýšlím, že ji někomu daruji, jen asi nemám ve svém okolí nikoho, kdo by holdoval malířskému umění. Moc se mi líbí, jak je knížka koncipována, sice nejsem kdovíjaký milovník umění, ale už jsem ji stihla prolistovat, a některá umělecká díla jsou úžasná!

Tady přikládám malou ukázku:


Alespoň si budu moci krátit dlouhé podzimní večery studiem obrazů, a trochu se kulturně obohatit!

K nákupu jsem navíc dostala další bonus - vzorky kosmetiky Saloos. S touto kosmetickou značkou nemám žádné zkušenosti, do včerejška jsem ji vůbec neznala. Potěšilo mě ale, když jsem na internetu zjistila, že se jedná o českou značku, která má být navíc přírodní.

V sáčku se vzorky byla lahvička Euka-mint, což má být přírodní směs esenciálních olejů, které jsou vhodné do aromalampy či do koupele, a dokonce i k masážím.

Další dva zelené vzorky jsou oleje pro výživu pleti. Fialový v sobě skrývá Královskou péči, exkluzivní krém proti vráskám. To zatím nepotřebuji, ale ráda předám někomu dál. Nejvíce se těším na tu voňavou směs olejů do koupele!



Při odchodu z knihkupectví jsem už měla dost těžkou tašku, ale stavila jsem se do obchoďáku pro něco dobrého k večeři a dnešnímu obědu, a také jsem si v krámku s oblečením koupila ponožky. Tyto veselé vzory prostě miluji.


Takže nákupy dopadly na výbornou, peněženku jsem pěkně provětrala, ale udělala jsem si opravdovou radost.

A co Vy? Také jste si udělali radost nákupy? Nakupujete rádi v knihkupectví? Znáte značku Saloos? Máte rádi výtvarné umění? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Takové malé radosti vždy potěší. Ta kniha o umění je určitě moc krásná. My je taky kupujeme - moje sestra studovala uměleckou školu, a tak když je něco pěkného, ráda jí doplním knihovnu, nebo si udělá radost sama. 🙂
    Já jsem se tento týden dočkala katalogu Knižního klubu, a tak jsem do něj už nahlédla a těším se, až si koupíme, co nás zaujalo.
    Měj hezký víkend.

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem v knihkupectví utrácela minulý měsíc (bude v mém nákupním článku) - kupovala jsem mámě dárek k svátku a přidala jsem nějaké zlevněné kousky. Saloos olejíčky používám do aromalampy a řekla bych, že jsou nejlepší, jaké jsem měla. Stojí kolem 90 Kč, takže to byl spolu s knížkou fakt pěkný dárek.

    OdpovědětVymazat
  3. Eliss, občas si člověk musí nějakou tu radost udělat a takové maličkosti jako třeba veselé ponožky, tak ty radost udělají vždycky. Já to tak teda mám 😀😉😀

    OdpovědětVymazat
  4. Tento pátek byl i pro mne dnem svatého Berouse, tak jsem si objednal přes internet staré pohlednice z berlínského antikvariátu /motiv trpajzlíci/.

    OdpovědětVymazat
  5. Já nakupuji v knihkupectví nyní jen vyjímečně. Stahuji si knihy a čtu přes čtečku. Mám tolik knih, že už je nemám kam dávat. Ale přesto neodolám, když někdo teď nejspíš vyklízí byt po někom, ruší jeho knihovnu a některé knihy dává volně k dispozici.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Eliss, gratuluji k výhře - to je moc pěkné, přeju Ti to. Olejíčky saloos znám, občas kupuju. Je dobře, že jsis udělala radost ! Posílám pozdrav, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Je potřeba si udělat radost :) v knihkupectví moc nenakupuji, mám seznam knížek, které si chci přečíst - zaujaly mě např. na internetu, pak se podívám, jestli je mají v knihovně, buď si je půjčím tam, nebo počkám, až tam budou, pokud jde o novinky. Když některé kousky nejsou v knihovně ani po delší době, přeji si je k Vánocům nebo k narozeninám. Za pár dní vyjde článek o výstavě v Mořicově domě, tak pak můžeš v knize obrazů hledat, jestli tam jsou i ty mnou nafocené, věřím, že je tam najdeš. Pak dej, prosím, vědět :) barevné ponožky mám moc ráda :)

    OdpovědětVymazat
  8. Tý jo, super . Moje srdce knihomola nad tímhle plesá . Takový akce spojený s narozeninama jsou super . Taky moc ráda nakupuju v knihkupectví a knížka je pro mě největší odměna , ale bohužel musím z důvodu častý bariérovosti navštěvovat jen ty v obchoďácích . Ráda bych se někdy podívala do nějakýho malýho stylovýho knihkupectví ,ale právě takový mají schody a je taky pravda , že skoro všude mají ouzký uličky , že ani vozík tam neprojede , takže to chce umění a člověk si to tak neužije . Ale pokud můžu, jedu tam osobně - objednávat knížky po internetu se mi moc nelíbí .

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, to se ti povedlo. Dárky určitě potěší, i když člověk zatím neví, jestli se mu hodí. Já si ráda listuju v průvodci Benátek, kde je také hodně o umění. A i když tomu moc nerozumím, mám ty obrazy a fotografie i odborné texty ráda. Není na škodu se dovídat nové věci, i když nejsou z oblasti toho, co nás normálně zajímá.

    OdpovědětVymazat
  10. přeji, ať se ti knížky krásně čtou a líbí se :) výhra moc krásná, skvěle udělané pro zákazníky :) já byla zrovna včera si koupit knížky :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula