Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 276 Sex, víno a cigarety

 Autor: Petra Zhřívalová

Žánr: Erotický, Román pro ženy

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Píše se rok 1994, a dvacetiletá Leona studuje na vysoké škole třetí ročník oboru antropologie. Studium je pro ni velice důležité, baví ji přednášky, ráda se vzdělává i mimo školu, ale i navzdory tomu si stíhá užívat jiných radostí studentského života.

Se svými novými kamarádkami, Axlou a Darinou, které studují také vysokou školu, ale pro změnu právnickou, ve volném čase obráží bary a hospůdky, kde děvčata holdují dobrému vínu, ke kterému padne za oběť i nejedna krabička cigaret. Pro Leonu není kromě studia a kamarádek nic důležitého - nezávazná sexuální dobrodružství, ve kterých nehraje roli cit, ale chtíč, nepokrytě označuje za podklady k sociologické studii.

Tím docela šokuje své kamarádky, u kterých si vyslouží trefnou přezdívku "ledová královna, a zůstává pro ně tak trochu záhadou. Proč Leona nikdy nemluví o své rodině, kamarádky dokonce ani nevědí, kde vyrůstala, jaké má zázemí...

Leona si ke studiu na vysoké přivydělává v malé redakci místních novin. A teď ji čeká zrovna nelehký úkol - udělat rozhovor s romským lídrem, Vladem Bečkem, který zároveň předsedá romské organizaci. Bečko je pro všechny tak trochu záhadou, moc se na veřejnosti neukazuje, a tohle je tedy pro Leonu naprosto ojedinělá příležitost, jak si zvýšit renomé v redakci.

Setkání a následný rozhovor dopadnou nad Leonina očekávání - nejenže je k ní Vlado překvapivě vstřícný, ale dokonce dívku pozve na večeři. Leona je Vladem zcela okouzlena, nijak jí nevadí, že je o dvaadvacet let starší, a když se druhý den probudí v jeho posteli v luxusní vile v Hodkovičkách, diví se tomu vlastně jen docela málo.

Proti svým zásadám Leona zjišťuje, že se šíleně, a osudově zamilovala. Kvůli Vladovi se postupně vzdává své nezávislosti - práce v redakci, a pouští i svůj pracně získaný pražský byt. Stěhuje se do Vladovy honosné vily, zvyká si na jeho okázalý způsob života, a čím dál víc propadá lásce, která pro ni do té doby byla jen slovem z románů.

Leona si rychle zvyká na život v luxusu, Vlado zahrnuje svou lásku dárky v podobě luxusních kabelek a exotických dovolených. S Vladem se naučí dotýkat se svých hranicí v oblasti citu, ale i sexu, ale postupem času se ocitá ve víru událostí, které ji hrozí strhnout někam, kam by ji to ani nikdy nenapadlo.

Co všechno je ještě možně ve jménu osudového vztahu snést...?



Hodnocení: Poslední dobou se mi toho nakupilo opravdu hodně ke čtení, proto také byla tohle jediná knížka, kterou jsem si odnášela domů v batůžku z městské knihovny. Proti svým zásadám jsem zabrousila do oddělení románů pro ženy. Dostala jsem chuť na něco odpočinkového, u čeho nebudu muset moc zapojovat mozkové buňky.

No a do oka mi padnul tento titul - ano, zaujala mě kýčovitá kombinace názvu, zajímavé obálky, a podle anotace jsem čekala směs romantického a erotického románu. 

Hned po pár prvních stránkách jsem musela potlačit nutkání knihu odložit. Zoufale nudný rozjezd, klábosení s kamarádkami u vína, neustálé zdůrazňování chuti na cigaretu, případně její kouření, k tomu zvláštní autorský styl, který mi moc nesedl...

Nakonec jsem tedy četla dál, a knihu jsem dočetla až do konce. Ale kdybych si knížku nepůjčila a nikdy nepřečetla, tak bych rozhodně o nic zajímavého nepřišla. Prvním negativem byl už vyjadřovací styl užitý v knize. Moc časté opakování jmen, třeba i dvakrát v jedné větě (ono je evidentní, kdo s kým mluví, když jsou v tu chvíli v místnosti pouze dva lidé), časté opakování stejných slov a slovních výrazů. 

Velmi charakterově plochá mi přišla jak hlavní hrdinka Leona, tak i Vlado. Vlastně jsem pořádně nevěděla, co si o nich mám myslet. Velmi naivně, až pohádkově mi přišlo popsané Vladovo bohatství, jeho podivné manýry, a nesedělo mi ani tom jak rychle mu celkem inteligentní studentka vysoké školy podlehla (na to, že studovala zvyky Romů, potažmo jejich kulturu!)

Pokud nějaká knížka obsahuje v názvu slovo sex, tak očekávám erotický román. A podle napsané anotace to tak také působilo. Bohužel, sexu, na rozdíl od vína a cigaret, je tu pomálu. A když už byl, zklamaly mě příšerně napsané a odbyté erotické scény. 

Jak jsem pokračovala ve čtení, byla jsem z knížky čím dál více otrávená. Celé se to plácalo od ničeho k ničemu, nudné, opakující se popisy oblečení, a dalších nepodstatných detailů, a hlavně, co mi hrozně vadilo, byly logické chyby, posuny v ději, kterým jsem nerozuměla, celé to bylo strašně hrr.

Koncept nebyl úplně špatný, bohužel to celé ztroskotalo na zdlouhavých popisech, opakovaných slovních spojením a zbytečným používáním jmen postav, které nedávalo smysl. A jak byla první třetina knihy zdlouhavá, tak ta úplně poslední byla zase uspěchaná, jakoby ušitá horkou jehlou. Jsem ráda, že jsem zvládla knihu dočíst do konce, ale moje dojmy z ní jsou... Nijaké. Už zítra nebudu vědět, co jsem to vlastně četla - ale jako úplná oddechovka je to fajn. Ale na mě až příliš nezáživné literární sousto...

Sex, víno a cigarety bych doporučila asi spíše náctiletým slečnám, protože té erotiky tu není tolik, mladším ročníkům by se knížka opravdu líbit mohla. Ale starší čtenářky určitě nebudou moc cílová skupina...

A co Vy? Máte rádi erotické romány pro ženy? Baví Vás podobné, lehce naivní příběhy? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. I když přečtu skoro všechno , tak tenhle žánr jsem nikdy nevyhledávala . I když občas se mi stalo ,že jsem si něco podobnýho z knihovny půjčila , protože často vybírám jen podle obálky a někdy to prostě neodhadnu . Ale musím říct , že nikdy mě to nebavilo . Nemám právě ráda tu častou naivitu hlavních hrdinek nebo myšlenky na sex na každý stránce . Nevím, tenhle žánr mi přijde ,že je jen pro náctileté nebo naopak už pro zralé ženy a já nejsem aktuálně ani jedno .

    OdpovědětVymazat
  2. To nebude nic pro mě. Tenhle žánr nevyhledávám. 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. Hezká obálka, ale erotické romány nevyhledávám :-)

    OdpovědětVymazat
  4. To je teď In, namixovat do příběhu sex, šmrcnout to nebílou postavou, postavit do protikladu, bezuzdnost a ušlechtilost, lámat předsudky, .... prostě nic pro mne.

    OdpovědětVymazat
  5. Já romatické a erotické knihy moc nemusím, i když si občas nějakou v knihovně taky půjčím. Kdybych narazila na tuhle, tak ji tam asi díky tvé recenzi nechám - nepřijde mi, že bych o něco přišla.

    OdpovědětVymazat
  6. Kdepak, nejsem cílová skupina :-).

    OdpovědětVymazat
  7. škoda, ale člověku se nemůže líbit vše :)

    OdpovědětVymazat
  8. Já bych dal přednost erotickému románu pro muže :).

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula