Přeskočit na hlavní obsah

Iveta (2022)





 Když začaly na televizní stanici Nova běžet mezi reklamním blokem upoutávky na minisérii Iveta, říkala jsem si, že to je něco pro mě. Minisérie mě poslední dobou velmi baví, konkrétně i právě z TV Nova nebyla vůbec špatná ta o sériovém vrahu Roubalovi, ve které exceloval v hlavní roli Hynek Čermák.

A pak také pro mě bylo velkým lákadlem to, že Iveta má nabízet realistický a nepřikrášlený náhled na dětství, dospívání a rané začátky pěvecké kariéry Ivety Bartošové. 

Ač jsem vyrůstala až po roce 2000, přesto se mi Ivetina hudební tvorba nevyhnula. Když se řekne Iveta Bartošová, tak se mi jako první vybaví pohádka Tři oříšky pro Popelku. Tato pohádka mě provázela dětstvím co si pamatuji, i dnes si bez ní neumím představit Vánoce. Právem dostala Iveta přezdívku popová princezna. Její hlas a celkový zpěvácký dojem je mi u ní bližší než třeba u Lucie Bílé, která je na můj vkus příliš ukřičená.


Ale to je samozřejmě můj osobní názor, každému se líbí něco jiného.

Bohužel, poslední roky před svou smrtí Iveta více než svými pěveckými úspěchy proslula různými skandály, opileckými eskapádami a svou psychickou labilitou. Zastávám názor, že Iveta byla hodně citlivá a až moc hodná, neunesla tíhu svého úspěchu a slávy, a také nedokázala rozpoznat ve svém blízkém okolí, kdo je její přítel a kdo ji chce využít jen a jen pro své zviditelnění.

Hodně ji zničila i novinářská štvavá kampaň, třebas takový deník Blesk se přímo vyžíval v nechutných bulvárních titulcích, kompromitujících fotografiích 

V uplynulých dvou týdnech jsem měla možnost shlédnout první dva díly minisérie Iveta. Třídílná série provede diváka Ivetiným dětstvím, vztahy v rodině, a pak také pěveckými začátky, a postupným rozjezdem kariéry.

A oba díly se mi líbily moc. Při sledování mě překvapila délka jednoho dílu, a sice celých šedesát minut. Tak nějak jsem čekala kratší stopáž, ale délka byla příjemným překvapením. 

Úvodní záběry jsou věnovány typické nedělní rodinné pohodě venku - otec, matka, malá Iveta a její dvojče Ivana. Ukazuje se, že Iveta byla velmi zvídavé a chytré děvčátko, protože otázky, které rodičům klade, jsou na dětský věk neobvykle vyspělé. Více poznáme i prostředí, ve kterém Iveta vyrůstala. Rodiče se zdají být oba milujícími, ale později vyplují skryté okolnosti, které se skrývají pod fasádou dokonalého manželství. 



Iveta vždycky milovala zpívání, a i když její první vystoupení ve školním sboru nebylo moc průbojné, postupem času, hlavně díky tvrdému hlasovému tréninku, se jí podařilo svůj hlas pořádně vytrénovat. A pak zaznamenala první úspěch v okresním kole soutěže Talent v Jihlavě.

Následoval kolotoč dalších vystoupení, návštěva manažera, a hlavně Iveta stála před rozhodnutím, zda odjet do Prahy a pokusit se zazářit na velkých pódiích. A nakonec se rozhodla pro Prahu, a to i díky mladíkovi, se kterým se setkala v Jihlavě, a do kterého se už v devatenácti letech bláznivě zamilovala, a nebyl jím nikdo jiný než Ivetina životní láska, Petr Sepeši. 

Jenže v Praze to nebylo úplně přesně podle Ivetiných představ, začala tu brzy být nešťastná, nemohla si pořádně zvyknout na to, jak to chodí ve světě velkých hvězd. Jedinou oporou jí byl Petr, jenže i ten se začal chovat jako frajírek a suverén, i když před zraky kamer a mikrofonu se choval jinak, než později doma, když byl s Ivetou sám.

Tak se začal psát příběh velké hvězdy, která měla obrovský talent, ale zato velké osobní neštěstí, břímě, a dá se říci, že jen málokdy byla opravdu šťastná...


Jak jsem již zmínila v úvodu, na tuto krátkou třídílnou minisérii jsem se opravdu těšila. Neměla jsem zase tolik informací o Ivetině dětství, dokonce jsem ani nevěděla, že měla dvojče, z hlediska poznání Ivetina života to bylo velmi zajímavé.

Hlavní roli Ivety ztvárnila mladá herečka Anna Fialová. Aničku Fialovou jsem poprvé zaregistrovala před pár lety v zábavní show Tvoje tvář má známý hlas. Tam mě opravdu zaujala, působila na mě dojmem mladého talentovaného člověka. Jenže bohužel, zrovna jako Iveta mi tak úplně nesedí.

Problém není ve vzhledu. Účes, líčení, mimika, to vše je jakžtakž v normě. Jenže dle mého názoru Anička Fialová místy až příliš přehrává. Hlavně tedy scény, kdy má působit jako stydlivá, plachá dívenka. Tady až moc tlačí na pilu, a na mě jako na diváka to nepůsobí přirozeně. Co se jí ale naopak daří, jsou milostné a zamilované scény, tady zase působí velmi civilně. Což je zvláštní protiklad.

Zato druhý hlavní hrdina, Petr Sepéši v pojetí Vojtěcha Vodochodského, je pro mě velice příjemným překvapením. A šokující pro mě byla hlavně ta vizuální podoba s Petrem, z toho opravdu až mrazí. Přesně takto bych si totiž Petra Sepéšiho představovala. Jako člověka kypícího mládím, který je tak trochu nafoukaný, sebestředný, a hlavně je zvyklý dostat to, co chce.

Co tak trochu v Ivetě pokulhává, jsou interiéry a exteriéry. Atmosféra osmdesátých let tu není vůbec cítit, nezachrání to ani staré socialistické vybavení bytů a dobová móda. Bohužel to místy působí lehce lacině, ale zase beru v potaz to, že minisérii točila komerční stanice, jejíž finanční prostředky jsou omezenější než u veřejnoprávního média.

Iveta pro mě tedy není úplným propadákem, ráda shlédnu i poslední epizodu, a hlavně kvituji s povděkem i to, že tvůrci spolupracovali s Ivetinými příbuznými, mimo jiné i se synem Arturem. Což je fajn.

Velká škoda je jen to, že minisérii si užijí jen předplatitelé platformy Voyo, zbytek si bude muset počkat na premiéru v televizi, jestli tedy vůbec někdy bude. Vůbec se na jednu stranu nedivím, že se lidem často nechce platit za to, co můžou vidět v televizi nebo si to stáhnout na internetu. Ale to už je zase jiné téma...

A co Vy? Viděli jste první dva díly minisérie Iveta? Máte rádi písničky od Ivety Bartošové? Máte rádi filmy a seriály o celebritách? Máte zkušenosti s placenou platformou Voyo? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Osobně na televizi moc nekoukám a ani bych si nic neplatila kromě základní koncese. Ivetu jsem měla ráda pro její krásný hlas a byla i moc hezká. Tak že ani na film zvědavá nejsem. Chci si ji uchovat ve vzpomínkách a nechci si kazit dojem tím, jak byla nešťastná ke konci života.

    OdpovědětVymazat
  2. Miniserii ani nehodlám sledovat, ale článek jsem si přečetla se zájmem.

    OdpovědětVymazat
  3. Mně stačí, že měla talent a krásný hlas… Co a jak bylo v jejím životě už pro mě nemá smysl vidět…

    OdpovědětVymazat
  4. Neviděla jsem, ale docela by mě to zajímalo. 🙂

    OdpovědětVymazat
  5. Není to série pro mne.
    Je to i tím, že jsem vždy poslouchal úplně jiný druh hudby.

    OdpovědětVymazat
  6. Mě by Ivetu Bartošovou nikdy nenapadlo spojovat s pohádkou Tři oříšky pro Popelku. Vždyť v ní zpíval Karel Gott...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Písnička od Ivety Bartošové s názvem Tři oříšky, je k poslechu i na YouTube a v článku mám odkaz na video...

      Vymazat
    2. Jasný, to já vím, jen jsem psala, že spojovat ji s "naší Popelkou" by mě nenapadlo :).

      Vymazat
  7. zaznamenala jsem, že to má být, ale neviděla jsem :) a nějak ani neláká :)

    OdpovědětVymazat
  8. Kdybych věděl, kdo doopravdy ji přivedl k tak tragickému rozhodnutí, tak bych se mu postavil do cesty. Ať už by to byl alkohol, drogy, maniodeprese, nebo jiná vážná nemoc, nebo nějaký magor chlap! A kdybych měl tu moc od Boha vrátit na svět jednoho člověka, tak by to byla určitě Ivetka.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

Příjmení a my

 Nedávno jsem u jedné celkem populární blogerky, která se zabývá tematicky vším možným, narazila na zajímavý článek na téma přechylování ženských příjmení. Článek mě zaujal, a já s překvapením zjistila, že sněmovna schválila návrh, že ženy se budou moci svobodně rozhodnout, zda chtějí mít v občance koncovku -ová. Dnešní doba je hodně tolerantní k různým gender skupinám, k tomu, aby se nikdo nestyděl za svou sexuální orientaci a za to, zda se cítí či necítí ve svém těle pohodlně. Nedovedu si představit, jaké to je, být v mužském těle, a přitom se cítit jako žena.  Nikoho neodsuzuji, moje kamarádka z intru mi před nějakou dobou psala, že ve svých pětadvaceti letech zjistila, že ji přitahují muži i ženy, a ona sama se stylizuje spíše do "mužské podoby." Trochu zvláštní. Ale dokud mi tím nikdo neubližuje, nikdo mi nevnucuje to, že se mám nějak přeorientovat, jsem ochotna to respektovat. Sice tomu úplně nerozumím, protože mě vždycky přitahovali a snad i přitahovat nadále budou muž

Knižní recenze 225 Jack a fazole

  Autor: Ed McBain Žánr: Detektivní Mé hodnocení: 75% Obsah: Advokát Matthew Hope, žijící ve floridském městečku Calusa, to nemá rozhodně vůbec jednoduché. Nejprve dostane v baru nakládačku od dvou rozparáděných kovbojů, když se zastal své přítelkyně Dale, a nakonec, ještě ten večer, mu Dale řekne, že se s ním rozchází.  A k dovršení toho všeho Matthewovi zavolá jeho přítel, detektiv od policie Morris Bloom a oznámí mu, že jeden z jeho klientů, dvaadvacetiletý mladík Jack McKinney byl zavražděn. Byl nalezen ve svém domě s devatenácti bodnými ranami v zádech. Nepořádek v domě naznačuje, že vrah něco hledal. Podařilo se mu to však najít? Matthew pro Jacka zařizoval prodej zemědělské usedlosti pro pěstování fazolí. Majitel a prodávající, Avery Burrill tvrdí, že má v ruce platnou kupní smlouvu, a požaduje své peníze zpět. Záhadou je i to, že mladík chtěl koupit pozemek právě pro pěstování fazolí. Avery totiž vypověděl, že půda je pro pěstování fazolí naprosto nevhodná, jeho pěstitelské pok