Katka

 O časosběrném dokumentu Katka režisérky Heleny Třeštíkové jsem už mnoho slyšela, ale nějak jsem se nedostala k jeho shlédnutí. A když jsem v knihovně uviděla knížku se stejným názvem, od Michaela Třeštíka a jeho syna Tomáše, rozhodla jsem se ji vypůjčit.

Kniha vyšla v roce 2020, Michael Třeštík ji zpracoval formou autentických rozhovorů a Tomáš ji doplnil realistickými fotografiemi. Od května 1998 až do ledna 2020 sledujeme osudy Kateřiny B., která se od svých sedmnácti let postupně stala závislou na tvrdých drogách, což z ní udělalo trosku.

Začalo to alkoholem, pak marihuanou, a nakonec se Kateřina dostala k tvrdým drogám - pervitinu a heroinu. Následoval pasťák, tam první sexuální lesbická zkušenost, a po propuštění opět sklouznutí k heroinu. Na Vánoce se Kateřina rozhodla sama skoncovat s drogami, jenže na Štědrý den utekla z domu, kde v jednom baru prodala svůj magneťák nějakým Arabům, a za peníze si opět koupila dávku.

V květnu 1998 už byla Kateřina v drogách znovu naplno, a žila se svým přítelem Láďou na ubytovně. Oba byli bez práce, ale živili se krádežemi v obchodech. Nakradené věci prodali a za ty si opět koupili drogy. Podle Katky se jednalo o "velký stereotyp." Člověk ráno vstane, nasnídáme se, a pak jdeme vydělávat peníze na drogy. Pak se koupí droga, aplikuje se, a to až do těch sedmi, co se zavíraj krámy, a tak pořád dokola." Aby si oba mohli koupit optimální dávku drogy, tak za jeden den museli vydělat kolem dvou tisíc.

Ale navzdory tomu Láďa pořád hrdě tvrdil, že z braní drog nemá hrůzu, protože kdykoliv budou chtít, tak z toho rychle vyskočí. Jen se jim oběma jaksi ještě nechce s drogami přestat, ještě nepřišel ten pravý čas, protože oba to mají pod kontrolou...

V červnu 1998 bydlel pár v domku po Láďově dědečkovi. Abstinence se opět nepodařila. Přibývalo hádek, a drogy z jejich života už vytlačily úplně všechno. Žádná zábava, práce, jen shánění peněz a drog a čím dál tím více se stupňující krádeže. 

Podle Ládi do sebe za den "narvou drogy za dva a půl tisíce, na jídlo už nezbyde a oni už ani nevědí, že si do sebe něco dali. Že už jim ty drogy nedávají euforii."

A přesto se oba dušují, že za měsíc už přestanou brát drogy. Že už budou po abstinenci a začnou spolu žít normální život. Jenže to se pořád nějak nedaří, a vše se jen stupňuje. Katku několikrát při krádeži chytí policie, a Láďa nakonec končí ve vězení za napadení policistů a spolupachatelství při vraždě.

Katka si našla v průběhu let nového přítele, Romana. Stále se snažila s drogami přestat, dokonce absolvovala léčbu metadonem a subutexem, což je psychotropní látka na bázi heroinu a má pomoci při odvykání, co jsem ale koukala na internet, tak je jeho použití dost sporné, protože i na něm se může vytvořit závislost. Bohužel ale její pokus o abstinenci a definitivní konec s drogami nikdy nevyšel. 

Díky spolupráci s filmaři se Katka byla zaregistrovat na úřadu práce, kde dostala dokonce doporučenku na práci v obchodě, ale nikdy nedošla ani na pohovor. A to kvůli drogám. Sama pak řekla, že se necítí chodit na to do práce, protože není už schopná dodržovat nějaký řád. Celý život podřídila droze. 

V roce 2007 si Katka našla nového přítele Romana, a spolu bydleli v pražském squatu. V červnu téhož roku Katka zjistila, že je těhotná. I přes svou závislost se rozhodla si dítě nechat. Ale drogy brala pořád dál, ale docházela naštěstí i doktorům. Do toho měla bohužel přechozenou žloutenku a těžký zánět močového měchýře, ale přesto se jí prvního ledna 2008 narodila holčička Terezka. Holčička se narodila zdravá, ale přesto kvůli Katčině závislosti skončila na jednotce intenzivní péče. 

Do konce ledna byla s holčičkou v kojeneckém ústavu, pak nastoupila na detox do Plzně, odkud v polovině února utekla. Následoval znovu kolotoč drog, přespávání v pražských opuštěných domech, krádeže, a dokonce i prostituce. Toto vše se podepsalo i na jejím fyzickém a psychickém stavu, v čtyřiačtyřiceti vypadá tak na šedesát, jak je strhaná z těch drog, to je hrozné, vidět ty fotky ze začátku dokumentu a na jeho konci.

Musím říci, že krom toho, že Katka je dokument o feťačce, jsem o něm nic moc nevěděla. Knížku jsem si ale přečetla s chutí a na jeden zátah. 

Celé to bylo hrozně autentické a až mě z toho mrazilo. Z toho, jak může mladý a naivní člověk lehce spadnout do drog, ale dostat se z nich už nemusí být tak jednoduché. Už jsem několik knih o problematice drog četla, hodně se mi líbila třeba i My děti ze stanice Zoo, ta je od Němky Christiane F., a to je také hodně realistické čtení.

Knížka byla hrozně smutná, sledovat Katčin úpadek bylo hrozně depresivní. Nikdy jsem žádné tvrdé drogy neokusila, párkrát jsem zkusila trávu, to mě neoslovilo, a od té doby nic. Nemůžu tedy posoudit, jak strašná ta závislost musí být. Ten úpadek osobnosti musí být šílený, když už se pak nezajímáte o svět kolem sebe, jen o to, jak získat peníze na drogy a co nejdříve si "to někde bouchnout." 

Přišlo mi, že Katka se nakonec už přestala úplně snažit se závislostí bojovat, a ani v těch ranějších fázích mi nepřipadalo, že tu abstinenci myslela vážně. To byly prostě pořád jen sliby, malování vzdušných zámků, které se nikdy neuskutečnily. A hlavně i to, jak měla Katka se svým prvním přítelem Láďou pořád pocit, že to mají pod kontrolou a mohou kdykoliv začít žít normálně, ale realita závislosti je úplně jiná.

Kniha se mi líbila, je to celé smutné, ale velmi realistické, protože rozhovory s Katkou jsou autenticky přepsané. Fotografie, které knihu doplňují, jsou černobílé, a ty jsou opravdu povedené. Mají atmosféru právě toho děsivého drogového světa. 

Co ale beru jako hodně negativní je ta reakce po odvysílání dokumentu a i vydání knihy. Katku teď pronásledují novináři, bulvár, který z jejího příběhu udělal šílenou mediální kampaň, a všichni se na ni slétli jako supi. Projela jsem si některé bulvární internetové deníky, a třeba takové extra.cz je opravdu nechutné.

Na Facebooku je dokonce i skupina Katka, kde lidé fotí právě Katku na pražských ulicích a pořádají na ni tak trochu hon. V této skupině nejsem, a upřímně mi takové chování přijde už za hranou.

Ano, Katka si za svůj život asi může bohužel z velké části sama, taková je bohužel realita, ale to neznamená že by se k ní lidé měli chovat neuctivě. Ano, je to závislačka na drogách která prováděla v životě strašné věci ale třeba to, že ji mladí lidé nakopli na ulici mi přijde už fakt moc.

Bohužel příběh Katky je jen kapkou v moři, takových příběh je nejen u nás, ale i jinde ve světě spousta. Jsem hrozně ráda že jsem do žádné závislosti nikdy nespadla.

Katku by měli rozhodně pouštět dětem ve školách, protože je to jasný odstrašující příklad, proč jsou drogy špatné a je lepší s nimi nezačínat. A knížku by si také mohli přečíst i starší ročníky, protože je to fakt síla.

A co Vy? Viděli jste dokument, nebo jste četli knížku? Nebo jste viděli nějaký jiný film s tématem drog? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥