Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 232 Dívka na kolejích

 Autor: Heather Gudenkauf

Žánr: Detektivní, Thriller, Horor

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Pro dvanáctiletou Coru Landryovou a její kamarádky Jordyn a Violet mělo jít o vcelku obyčejný holčičí mejdan s přespáním v domě Cořiných rodičů. Klasické pouštění filmů, pokec o klucích a vyprávění strašidelných příběhů. Když se však pozdě v noci rozhodnou vydat ke starému opuštěnému vlakovému depu, netuší, že životy všech tří dívek, ale i jejich příbuzných, se navždy obrátí vzhůru nohama.

Později té noci totiž najde mladá dívka venčící psa Coru zakrvavenou v kolejišti a stěží při životě. Kdo mohl Coře tak ublížit, a kam zmizely obě její kamarádky? Cora je s těžkými bodnými poraněními v břiše a ošklivě rozbitým obličejem odvezena do nemocnice, kde začíná boj o její život. 

Netrvá dlouho a venkovské americké městečko Pitch se ocitá vzhůru nohama. Kdo by ublížil nevinné dívce a její dvě nejlepší kamarádky vyděsil k smrti tak, že později nejsou schopné pořádně vypovídat? Obě shodně vyprávějí něco o Josephu Witherovi, což má být dávno mrtvý muž, který žil ve třicátých letech ve městě a má mít na svědomí zmizení několika dívek.

Zapeklitý a tajemný případ se začíná pomalu rozplétat pomocí vyprávění z Cořina deníku, kde si psala své nejintimnější zážitky a pocity. Ukazuje se, že ani Violet, ani Jordyn nebudou zdaleka tak nevinné, jak se snaží policii dokázat, zvláště když se na místě najde zakrvavený nůž a na něm zcela prokazatelně otisky jedné z dívek.

Cora zatím bohužel díky rozsahům svých zranění není schopná vypovídat, díky jejímu deníku a aktivitě na internetu to ale vypadá, že Cora se svými kamarádkami se zapletly do něčeho opravdu hodně temného a děsivého. Díky zadání školního projektu, na kterém právě všechny tři dívky pracovaly společně, se Cora zapletla do něčeho ošklivého.

Co se stane, když se do nevinného chatu o městské legendě přihlásí duch?

Napínavý thriller o kamarádství, zradě, touze zapadnout do kolektivu a o moci sociálních sítí. A čeho všeho je schopný milující rodič pro to, aby ochránil své dítě, a udržel je v bezpečí za každou cenu? Byl by schopen lži, zrady, nebo dokonce vraždy?


Hodnocení: Knížku jsem si půjčila už před nějakou dobou v knihovně, ale pořád jsem její čtení odkládala. I přes nálepku thriller na obálce se mi do čtení moc nechtělo, vlastně ani nedokážu vysvětlit proč, snad proto, že knihy napsané v posledních dvou letech mě nijak moc neoslovují. Bohužel.

Začátek knihy mě bavil, začetla jsem se celkem rychle, ale jak ubíhaly stránky, mé nadšení pomalu opadávalo. Nakonec jsem knížku na dva dny odložila a přemítala, zda nebude lepší sáhnout po jiném titulu, nakonec jsem se ke čtení vrátila.

Postavy mi přišly hrozně ploché a bez emocí, zvláště ty dospělé, u dvanáctiletých děvčat to bylo trochu lepší. Děj samotný nebyl špatný, hodně mě bavily zápisky z Cořina deníku, pak také byly zajímavé pasáže z jejího chatování na internetu, ale třeba výňatky z deníku Cořiny psycholožky mi přišly v mnoha ohledech nudné a zbytečné.

Nemůžu se zbavit pocitu, že i když je kniha určena pro dospělé, klidně bych ji dala přečíst i dvanáctiletým dívkám. Za jednu věc musím totiž autorku velmi pochválit, a to za pěkné zpracování tématu bezpečnost na internetu a to, že psát si s někým cizím o intimních věcech není dobrý nápad ani v dospělém věku, natož pak pro skoro ještě děti. Nikdy totiž nemůžeme vědět, kdo sedí na druhé straně a zda je ten člověk tím, za koho se vydává a zda to myslí dobře či ne.

Detektivní linka se hodně táhla. Vyšetřování napadení Cory mě upřímně moc nebavilo, během toho tu jsou i vsuvky ze života dívčiných příbuzných, a opět - některé pasáže byly prostě hrozně nudné a pro další vývoj děje nepodstatné. 

Co mě ale zklamalo nejvíce, bylo závěrečné vysvětlení toho, co se Coře stalo. Tímto si tak trochu naběhla i sama autorka. Na začátku nám líčí jednu důležitou situaci, aby ji v závěru popsala úplně jinak a celé to převrátila. Čemuž moc nerozumím. Chtěla asi čtenáře mystifikovat, ale podle mě to bylo úplně zbytečné, a bylo to na závěr velké zklamání.

I tak se mi ale knížka docela líbila, i když bych ji asi více ocenila jako teenager. Myslím že autorka pěkně vystihla chování dvanáctiletých dívek, protože mě to nutilo přemýšlet nad tím, zda bych se ve stejném věku chovala stejně, protože ve dvanácti letech není člověk ještě moc vyspělý, ačkoliv má pocit, že všechno ví, navíc nastupuje puberta a je to dost složité období.

Knížku bych doporučila spíše mladším lidem, kolem těch dvanácti čtrnácti, těm se bude knížka líbit a můžou se z ní i určitým způsobem poučit. Vyprávění je psáno jednoduchým stylem, nenáročným čtenářům se jistě bude líbit. S knížkou jsem celkem spokojená, ale mohlo to být lepší, a asi si už od autorky nic nepřečtu.

A co Vy? Četli jste nějakou knížku na téma bezpečí na internetu u mladých lidí a dětí? Máte rádi thrillery? Baví Vás současná literatura, ať už česká, nebo cizí? Pokud pro mě máte nějaký tip na dobrý thriller, napište mi do komentářů, budu se těšit!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥





Komentáře

  1. Trillery ráda mám,ale píšeš,že je knížka spíše pro mladší lidi,tak si ji zapisovat nebudu.I když,jak popisuješ ze začátku děj,tak mě to zaujalo.Ale dál by mě to asi taky nebavilo.
    Ale díky za seznámení.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  2. Mě knížka zaujala. Nejsem si ale jistá, jestli by se mi vyplatilo, abych četla další sérii, kterých mám v knihovně moc.

    OdpovědětVymazat
  3. Z thillerů víceméně jen S.Kinga.

    OdpovědětVymazat
  4. četla jsem to a byla jsem hrozně zklamaná :/ ze začátku mě kniha bavila, četla se dobře, ale pak mi to přišlo zdlouhavé a neseděly ty časově linky a konec? Ten u mě tu knihu pohřbil :/

    má vycházet další kniha od autorky, třeba tě zaujme :) ja už ji číst nebudu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Eliss,
    anotace nezní špatně, ale tvoje hodnocení mě dost odradilo. Já jsem dočetla Aristokrata (recenze je na blogu), Vraždu v ledu od Catherine Shepherd a První chybu od Sandie Jones. Všechny tři knihy se mi moc líbily a mohu ti je doporučit.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  6. Jenom 60%....achjo :-D já se na knihu chystám, ale asi ještě čtení odložím. Kniha nemá moc dobré hodnocení koukám :-) třeba se mi bude i tak líbit.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula