Přeskočit na hlavní obsah

Jak to dopadlo s maturitou?

 V předminulém článku jsem psala o svých přípravách na opravnou maturitní zkoušku z účetnictví, kterou jsem konala už na třetí pokus. Dnes bych tedy ráda napsala, jak to celé probíhalo, a jak jsem nakonec dopadla.

Písemku jsem psala druhého září. Den předtím jsem se ještě hodně učila, kamarádka, která mi s účetnictvím pomáhala, mi napsala na papíry postupy krok za krokem, což mi hrozně moc pomohlo a já toho pochopila za necelé tři týdny učení víc než za dva roky ve škole. To byla i moje chyba, protože jak jsem už předtím zmiňovala, tak jsem na účetnictví kašlala, nikdy jsem se ho pořádně neučila, ani před testy, ani před praktickou maturitní zkouškou.

Kamarádce jsem za pomoc hrozně vděčná, protože sama bych se takto nikdy nenaučila ani půlku z toho. Už jsem jí koupila velkou bonboniéru, protože bez její asistence bych nezvládla nic.

Zkouška byla tedy druhého září, předevčírem. Měla jsem volno v práci, nemusela jsem tedy stresovat s tím, že budu muset jít po škole ještě narychlo do práce, což bylo fajn. Ráno jsem jela o čtvrt na osm do města, a odtud mi jel navazující autobus do školy, protože ta je až na druhém konci města. Náladu mi nepokazil ani  negativně naladěný řidič, který sprdnul dvě studentky, protože neměly průkazky.

Než jsem šla ráno na autobus, měla jsem menší úzkostný záchvat, že to nezvládnu a radši bych měla zůstat doma, naštěstí jsem to rychle překonala, v duchu jsem si nadala, že to zvládnu, dám do toho všechno, a buď to vyjde, nebo ne. A pak už mi bylo fajn, cítila jsem takovou lehkost, prostě jsem si říkala, že jdu po roce naposledy do školy, naposledy si to zkusím napsat, budu se snažit, a buď to vyjde, nebo ne. Potěšilo mě i to, že den předtím mi učitelka z účetnictví napsala, ať nezapomenu přijít, že to určitě dobře dopadne, a ať se u ní ráno hlásím.

Vystoupila jsem na zastávce u školy, kolem ní je velké sídliště a spousta obchoďáků, tak jsem si zašla do Billy koupit velké kafe a snídani. Pak už jsem šla do školy, která je jen pár metrů od obchodů. U školy jsem zazvonila na vrátnou, ta mě pustila dovnitř, zeptala jsem se jí, jestli je už tady učitelka z účetnictví, měla jsem sice dojem, že u školy parkovalo její auto, ale nebyla jsem si jistá. Řekla že ano, tak jsem se vydala po schodech nahoru do jejího kabinetu. Bylo za deset minut osm, tak jsem si říkala, že je to tak akorát.

Jenže bohužel jsem trochu bloudila, protože měla přestěhovaný kabinet, ale nakonec jsem zaklepala na ty správné dveře. Učitelka mě ale poslala za zástupkyní školy. Prý mi musí nejprve udělat test na koronavirus, i když si jdu napsat jen písemku.

Takže jsem dostala zabalený test s tyčinkou, který jsem si sama udělala, a pak se muselo ještě deset minut čekat na výsledek. Musím říci, že mě to docela rozhodilo, protože mi vůbec nedošlo, že mě budou testovat i když jdu jen na opravky. Takže jsem začala test psát o něco později, kvůli tomu čekání na výsledek, který byl negativní. 

A pak už jsem seděla sama ve volné učebně, byla tam se mnou učitelka z účetnictví. Dostala jsem prázdnou účetní osnovu (na té, kterou jsem nosila do hodin, jsem měla plno poznámek a taháků, některé už byly vygumované, přesto to šlo vidět), a prošla si se mnou celou písemku. Ptala se, jestli všemu rozumím, řekla jsem že ano, a začala jsem psát.

Tentokrát jsem se snažila. U spousty příkladů jsem si byla jistá, že jsou správně, vypočítala jsem i rovnoměrné odpisy a správně vyplnila daňové přiznání, dokonce se mi povedlo i čísla pořádně zaokrouhlit. Jediné, co bylo určitě vyplněné špatně, bylo vyřazení dlouhodobého majetku, ale jinak jsem z toho celého měla lepší pocit než z předchozích dvou pokusů. Celé jsem to měla hotové poměrně brzy, stačila jsem se i nasvačit a vypít si kafe.

A co bylo nakonec hrozně fajn, že jsem si pěkně s učitelkou popovídala. O škole, a hlavně o změnách, které tam teď jsou. Jsem vyučená pekařka a proto mě překvapila informace, že se letos tento obor u nás ve škole pro nezájem neotevřel. Myslím, že je to velká škoda, protože pekařina je hrozně fajn. Celkově prý prváků na učebních oborech je letos málo, takže se muselo několik učebních oborů spojit, aby vyšla jedna třída.

Po desáté hodině jsem měla hotovo, test jsem si dvakrát zkontrolovala, a rozhodla se odevzdat. Už jsem opravdu nevěděla, co tam mám jiného vymyslet, ale napsala jsem tam toho docela dost. Takže jsem to odevzdala a šla na autobus. Cítila jsem se fajn, protože ze mě konečně spadlo celé to napětí, které jsem tolik dní pociťovala. Ale pořád tu byla lehká nervozita z čekání na výsledky. Učitelka mi slíbila, že to bude opravené do pondělka.

Stihla to dřív, protože mi volala dnes, kolem desáté ráno. Příští týden si můžu přijít pro maturitní vysvědčení, protože jsem to celé zvládla s hodnocením dobrý, na trojku! Nemohla jsem tomu v první chvíli věřit, a nevěřím tomu doteď, že jsem to zvládla, sice napotřetí, ale zvládla! Po roce mám maturitu, a to jsem už nevěřila v nic, a na celou školu jsem se chtěla už vykašlat.

Jsem na sebe hrdá, a mám fakt velkou radost. I když už chodím dávno do práce, je to pro mě velký krok dál. Do budoucna si třeba můžu najít lepší a lépe placenou práci, pro kterou je třeba maturita. Rozhodně nebudu dělat účetní, ale třeba někde v administrativě či jinde, protože dnes je pořád maturita důležitá, i když převažují učební obory. Najít šikovného instalatéra či klempíře totiž není jen tak, a mě zatím manuální práce, kterou vykonávám moc baví, i když jde jen o balení a krájení sýrů. Ale ráda bych vyzkoušela něco jiného, pokud dostanu příležitost.

Na závěr musím moc a moc poděkovat za tu smršť pěkných a povzbuzujících komentářů u předminulého článku. Ani nevíte, jak moc si této vlny pozitivní a povzbuzující energie vážím!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Elis, ohromně gratuluji! Jsi skvělá, že ses rozhodla do toho jít, i když jsi už nemusela. Máš můj velký obdiv, že jsi tak dobře zvládla domácí samostudium.

    OdpovědětVymazat
  2. Blahopřeji, možná by ses mohla přihlásit i na nějaký bakalářský obor, když jsi tak studijně naladěná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A k těm klempířům: to je dnes hrozně vzácná profese, něco na chalupě od nich potřebujeme, ale možná by se dalo o tom uvažovat někdy v listopadu, dříve je to pro spoustu zakázek vyloučené.

      Vymazat
  3. Elis, moc gratuluji, jsi skvělá 👍😜

    OdpovědětVymazat
  4. Hezky! Moc gratuluju a věřím, že sis do budoucna otevřela spoustu potenciálních a velmi zajímavých dveří :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to je paráda, gratuluji :) O vysoké neuvažuješ? Třeba jen bakaláře? Já bych si moc přála ještě studovat nebo pracovat, ale dle lékařů i rodičů na to psychicky nemám (ale třeba se to za nějakou dobu změní a budu moct aspoň na brigádu). Ještě jednou gratuluji a snad tě maturita posune zase někam dál, kam budeš chtít :)

    OdpovědětVymazat
  6. Gratuluju. Jsi dobrá, že jsi to nevzdala.

    OdpovědětVymazat
  7. Super! Gratuluji. Ne nadarmo se říká do třetice všeho dobrého.

    OdpovědětVymazat
  8. Gratuluji,jsi dobrá.maturita se ti bude mockrát hodit.A účetníctví bych se nebála,ale musí tě bavit čísla.Já pracovala pořád jako účetní,ale ne mzdová,to zrovna by mě nebávilo,ale účtovala jsem náklady jednoho velkého úřadu.A moc mě to bavilo.
    Eli,měj se hezky a přeji ti hodně pracovních úspěchů.

    OdpovědětVymazat
  9. Eliss, gratuluji! To Ti moc a moc přeju, že jsi to dokázala ! Jseš borec, ahoj Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Moc gratuluji! Je super, že jsi to nevzdala a vytrvala

    OdpovědětVymazat
  11. Wow, tak to je pecka! Moc Ti gratuluji!!! Koukej to pořádně oslavit! :)

    OdpovědětVymazat
  12. Do třetice všeho dobrého to přece muselo vyjít. Gratuluji!

    OdpovědětVymazat
  13. to je skvělé, moc gratuluji :)

    OdpovědětVymazat
  14. Obrovská gratulace, Eliss! Moc jsem na tebe myslela a držela palce <3 mám velikánskou radost, jsi skvělá! Musí to být těžké učit se, když ještě chodíš do práce. Jsi moc šikovná, jsi na sebe právem hrdá :)

    OdpovědětVymazat
  15. Moc gratuluji! Třetí pokus platí v účetnictví stejně jako ve skoku o tyči :-).

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj Eliss,
    moc gratuluji, věřila jsem, že to zvládneš, když ses na to začala učit. Taky ses uklidnila a to je hned znát. Jsi šikulka!
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js