Úklid v lékárničce

 Zrovna včera jsem při takovém menším úklidu dostala inspiraci na článek. Mimo jiné jsem dělala pořádek i v naší domácí lékárničce. No, v podstatě je to taková plastová nádoba schovaná v horních patrech špajzu. 

Jednou za čas protřídím prošlé léky, které dám na jednu hromadu do sáčku. A dost mě při třízení léků překvapilo, kolik se toho zase za tu dobu nakupilo. Největší zastoupení v hromádce mají léky proti bolesti. Nejsem zastánce braní léků, pokud to není nezbytně nutné. Ale občas trpím na silné migrény, a to nic jiného než prášek nepomůže. Vždycky se zdráhám, než si ho vezmu, takže trpím třeba půl dne, než si vezmu Paralen nebo Ibuprofen. Preferuji Paralen, protože ten mi zabere dříve.

A za nějaký čas se mi tu nahromadila hned tři balení. Když mívám zvýšenou teplotu, sáhnu jako první po Acylpyrinu. Co si pamatuji, doma jsme ho nikdy nekupovali, ale co bydlím s přítelem, tak jsem si ho celkem oblíbila, protože na horečku mi vždycky zabere perfektně. Účinnou látkou tohoto léku je kyselina acetylsalicylová. Jediná vada na acylpyrinu je jeho až hořká chuť, tabletu je třeba rychle zapít, jinak zůstane v ústech nepříjemná pachuť. 

Mezi nepoužitelnými léky tu mám i krabičku černého aktivního uhlí, pastilky Septilen, mast na vyrážku, která se mi kdysi udělala ze sluníčka a Ascorutin, který se užívá při vysoké krvácivosti. Celkově to dělá třináct krabiček. Což není zase tak moc, ale ani málo.

Dříve jsem nějak moc nepřemýšlela, co s prošlými léky dělat. Pokud si pamatuji, rodiče je prostě vyhodili do koše. Jenže to je docela velká chyba. Na každé krabičce, krému či spreji je přeci napsáno: Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. Osobně si myslím, že to tolik lidí nedělá. Je pravda, že jsem se na toto téma s nikým moc nebavila, jen vím, že moje švagrová pracuje v nemocnici a ta mi říkala, že také jednou za čas zajde do lékárny s hromadou léků.

Úplně největší hloupost je spláchnutí léků do toalety či umyvadla. To může mít neblahé důsledky na životní prostředí. A kolikrát jsou podobné scény i ve filmech. Hrdinka si nechce vzít léky, šup s nimi do umyvadla. Spláchne je vodou, a hotovo. 

Podle britských výzkumů skončí mezi odpadky až dvě třetiny prošlých léků, do odpadní vody se dostane až jedna pětina. To jsou docela vysoké statistiky. Problém jsou i průsaky ze špatně zabezpečených skládek, nebezpečné látky z léků se mohou dostat, byť v menší míře do půdy. Takže léky do koše ani do odpadních vod nepatří.

Bohužel některé látky z léků se do odpadních vod dostanou i jiným způsobem. A to v moči. Určité stopové množství daného léku tělo nepřijme, a to skončí v odpadních vodách. Tato voda podle vědců i po důkladném vyčištění obsahuje menší množství ženských hormonů, které pak znovu konzumujeme v pitné vodě. A bohužel to má dopad i na život ryb, u kterých hormony mohou způsobovat neplodnost. Před třemi lety byl na toto téma napsán článek na rozhlas.cz, který doslova tvrdí, že i v českých řekách plavou oboupohlavní ryby.

Doslovná citace experta z ústavu technologie vody: "Limity léků ve vodě nejsou, za život vypijete dva Ibuprofeny." Takže asi tak. Rozhovor s pánem je na idnes.cz, přikládám odkaz, pokud byste si jej chtěli přečíst:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-pitna-voda-hormony-mikroplasty-vaclav-janda-vscht.A200922_115332_domaci_vlc

Problém je i v tom, že lékaři často předepisují až moc léků. Často nám pak doma zůstávají platíčka s prášky, které už nevyužijeme, a spousta lidí třeba neví, co s tím, a jednoduše léky hodí do koše. Já beru na předpis léky na alergii a občas, tak jednou dvakrát do roka antibiotika - trpím na záněty močových cest, takže léky na předpis vyberu všechny. Ty na alergii mám na tři měsíce.

Prošlé léky, které odneseme do lékárny, jsou skladovány ve speciálních uzamčených kontejnerech. Vždy je lepší je do lékárny přinést v původních obalech. Kontejnery s léky jsou pravidelně převáženy do spaloven k likvidaci. Likvidovány jsou i samotné kontejnery, které jsou na jedno použití.

Myslím, že odnos prošlých léků do lékárny je maličkost, kterou může udělat každý z nás. Maličkost, která může pomoci ochránit vodní živočichy a přírodu kolem nás. Krom léků totiž končí na skládkách i spousta jiných věcí, které tam nemají co dělat. 

Mimochodem, v lékárnách je možnost vrácení i prázdných či prošlých inhalátorů. Jako alergik mám tuto zdravotní pomůcku také doma, a v lékárně si prošlou nádobku vzali bez řečí. 

Datum expirace je na krabičkách napsáno ve formátu měsíc a rok. Pokud je tam například napsáno 09/2021, tak by mělo být teoreticky bezpečné užití léku do konce září tohoto roku, ale třeba v polovině října už by lék nemusel zabrat, protože mohou vyprchat účinné látky, a v tom horším případě nám lék může dokonce i ublížit. 

Důležité je i to, kde a jak léky skladujeme - obecně platí, že by měly být v temnu a suchu, protože vlhkost může také způsobit pěknou neplechu. Ale skladování je dost individuální záležitost, proto je vždy lepší řídit se pokyny na krabičkách či v příbalových informací.

Co si o tomto myslíte Vy? Vracíte prošlé či nepoužitelné léky do lékárny, nebo je prostě doma hodíte do koše? Děláte také jednou za čas doma úklid v lékárničce? Stalo se Vám někdy, že Vám lékař napsal nějaké léky a vy jste je doma pak skoro vůbec nemuseli brát a kupovali jste je skoro zbytečně? Napište mi do komentářů, jaké máte zkušenosti!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥