Přeskočit na hlavní obsah

Úklid v lékárničce

 Zrovna včera jsem při takovém menším úklidu dostala inspiraci na článek. Mimo jiné jsem dělala pořádek i v naší domácí lékárničce. No, v podstatě je to taková plastová nádoba schovaná v horních patrech špajzu. 

Jednou za čas protřídím prošlé léky, které dám na jednu hromadu do sáčku. A dost mě při třízení léků překvapilo, kolik se toho zase za tu dobu nakupilo. Největší zastoupení v hromádce mají léky proti bolesti. Nejsem zastánce braní léků, pokud to není nezbytně nutné. Ale občas trpím na silné migrény, a to nic jiného než prášek nepomůže. Vždycky se zdráhám, než si ho vezmu, takže trpím třeba půl dne, než si vezmu Paralen nebo Ibuprofen. Preferuji Paralen, protože ten mi zabere dříve.

A za nějaký čas se mi tu nahromadila hned tři balení. Když mívám zvýšenou teplotu, sáhnu jako první po Acylpyrinu. Co si pamatuji, doma jsme ho nikdy nekupovali, ale co bydlím s přítelem, tak jsem si ho celkem oblíbila, protože na horečku mi vždycky zabere perfektně. Účinnou látkou tohoto léku je kyselina acetylsalicylová. Jediná vada na acylpyrinu je jeho až hořká chuť, tabletu je třeba rychle zapít, jinak zůstane v ústech nepříjemná pachuť. 



Mezi nepoužitelnými léky tu mám i krabičku černého aktivního uhlí, pastilky Septilen, mast na vyrážku, která se mi kdysi udělala ze sluníčka a Ascorutin, který se užívá při vysoké krvácivosti. Celkově to dělá třináct krabiček. Což není zase tak moc, ale ani málo.

Dříve jsem nějak moc nepřemýšlela, co s prošlými léky dělat. Pokud si pamatuji, rodiče je prostě vyhodili do koše. Jenže to je docela velká chyba. Na každé krabičce, krému či spreji je přeci napsáno: Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. Osobně si myslím, že to tolik lidí nedělá. Je pravda, že jsem se na toto téma s nikým moc nebavila, jen vím, že moje švagrová pracuje v nemocnici a ta mi říkala, že také jednou za čas zajde do lékárny s hromadou léků.



Úplně největší hloupost je spláchnutí léků do toalety či umyvadla. To může mít neblahé důsledky na životní prostředí. A kolikrát jsou podobné scény i ve filmech. Hrdinka si nechce vzít léky, šup s nimi do umyvadla. Spláchne je vodou, a hotovo. 

Podle britských výzkumů skončí mezi odpadky až dvě třetiny prošlých léků, do odpadní vody se dostane až jedna pětina. To jsou docela vysoké statistiky. Problém jsou i průsaky ze špatně zabezpečených skládek, nebezpečné látky z léků se mohou dostat, byť v menší míře do půdy. Takže léky do koše ani do odpadních vod nepatří.

Bohužel některé látky z léků se do odpadních vod dostanou i jiným způsobem. A to v moči. Určité stopové množství daného léku tělo nepřijme, a to skončí v odpadních vodách. Tato voda podle vědců i po důkladném vyčištění obsahuje menší množství ženských hormonů, které pak znovu konzumujeme v pitné vodě. A bohužel to má dopad i na život ryb, u kterých hormony mohou způsobovat neplodnost. Před třemi lety byl na toto téma napsán článek na rozhlas.cz, který doslova tvrdí, že i v českých řekách plavou oboupohlavní ryby.

Doslovná citace experta z ústavu technologie vody: "Limity léků ve vodě nejsou, za život vypijete dva Ibuprofeny." Takže asi tak. Rozhovor s pánem je na idnes.cz, přikládám odkaz, pokud byste si jej chtěli přečíst:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/rozhovor-pitna-voda-hormony-mikroplasty-vaclav-janda-vscht.A200922_115332_domaci_vlc

Problém je i v tom, že lékaři často předepisují až moc léků. Často nám pak doma zůstávají platíčka s prášky, které už nevyužijeme, a spousta lidí třeba neví, co s tím, a jednoduše léky hodí do koše. Já beru na předpis léky na alergii a občas, tak jednou dvakrát do roka antibiotika - trpím na záněty močových cest, takže léky na předpis vyberu všechny. Ty na alergii mám na tři měsíce.



Prošlé léky, které odneseme do lékárny, jsou skladovány ve speciálních uzamčených kontejnerech. Vždy je lepší je do lékárny přinést v původních obalech. Kontejnery s léky jsou pravidelně převáženy do spaloven k likvidaci. Likvidovány jsou i samotné kontejnery, které jsou na jedno použití.

Myslím, že odnos prošlých léků do lékárny je maličkost, kterou může udělat každý z nás. Maličkost, která může pomoci ochránit vodní živočichy a přírodu kolem nás. Krom léků totiž končí na skládkách i spousta jiných věcí, které tam nemají co dělat. 

Mimochodem, v lékárnách je možnost vrácení i prázdných či prošlých inhalátorů. Jako alergik mám tuto zdravotní pomůcku také doma, a v lékárně si prošlou nádobku vzali bez řečí. 

Datum expirace je na krabičkách napsáno ve formátu měsíc a rok. Pokud je tam například napsáno 09/2021, tak by mělo být teoreticky bezpečné užití léku do konce září tohoto roku, ale třeba v polovině října už by lék nemusel zabrat, protože mohou vyprchat účinné látky, a v tom horším případě nám lék může dokonce i ublížit. 

Důležité je i to, kde a jak léky skladujeme - obecně platí, že by měly být v temnu a suchu, protože vlhkost může také způsobit pěknou neplechu. Ale skladování je dost individuální záležitost, proto je vždy lepší řídit se pokyny na krabičkách či v příbalových informací.

Co si o tomto myslíte Vy? Vracíte prošlé či nepoužitelné léky do lékárny, nebo je prostě doma hodíte do koše? Děláte také jednou za čas doma úklid v lékárničce? Stalo se Vám někdy, že Vám lékař napsal nějaké léky a vy jste je doma pak skoro vůbec nemuseli brát a kupovali jste je skoro zbytečně? Napište mi do komentářů, jaké máte zkušenosti!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Léky také pravidelně kontroluji a třídím, propadlé nosím do lékárny. Doma toho ale moc nemám, spíše jen vitamíny a doplňky stravy. Léky jen úplně základní, náplasti a dezinfekce + nějaká širokospektrální antibiotika a silnější tlumiče bolesti, co jsem sehnala na předpis a vozím je s sebou preventivně na dovolené do zemí, kde je problém s lékařskou péčí.

    OdpovědětVymazat
  2. Léky pravidelně kontroluji a nespotřebované beru do lékárny. Nikdy by mě nenapadlo je někde vyhodit do koše nebo vylít kapky do umyvadla. Tím se vlastně strašně ničí životní prostředí a hlavně voda. Doma máme léků jen tolik, kolik je opravdu potřeba. Nic navíc nikdy nehromadíme a myslím si, že je to zbytečné.
    Měj se moc krásně a hlavně přeji zdraví.

    OdpovědětVymazat
  3. Domácí lékárničku pravidelně kontroluji, jsme čtyři, z toho dvě děti, takže je tam léků víc. Ale zase to jsou takové, které je opravdu doma lepší mít po ruce preventivně, než pak nevědět, kudy kam. Mimochodem, čestné místo v naší lékárniče mají sušené borůvky - používám je na průjmy a žaludeční nevolnost (když je žaludek ovšem udrží) a nedám na ně dopustit, do hodiny je úleva veliká.

    OdpovědětVymazat
  4. Čas od času lékárničku také kontroluji a prošlé léky nosím do lékárny. Mám jistotu, že se nedostanou do nesprávných rukou.

    OdpovědětVymazat
  5. Zajímavý článek. Lékárničku kontroluje mamka. Spláchnout prošlé léky? To by mě v životě nenapadlo :/.
    Mám jeden prášek, který beru pravidelně. Jinak občas proti bolesti, ale to jen zřídkakdy. Černé uhlí občas použiji, pomáhá dobře.
    Leník

    OdpovědětVymazat
  6. Léků doma moc nemáme.
    Veselá mysl - půl zdraví.
    Čistota - půl zdraví.
    Citrony v kuchyni.
    A není co řešit.

    OdpovědětVymazat
  7. Taky se hlásím mezi odnašeče do lékárny.

    OdpovědětVymazat
  8. Léky je dobré kontrolovat podle data, to je jasné. Také jsem párkrát odevzdala léky v lékárně, ale se třemi tabletkami tam nepoletím, že. Doma je dobré základní léky mít, i proti bolesti. ☺

    OdpovědětVymazat
  9. Léků u nás doma moc není. Neskladujeme je, koupíme krabičku, když dojde, koupíme další. A pokud to jde, dobrý je i citron s medem.

    OdpovědětVymazat
  10. Také kontrolujeme a nosíme do lékárny. Máme to snadné - jen přes ulici :)

    OdpovědětVymazat
  11. My doma moc léků v lékárničce nemáme,asi jenom paralen.Léky na bolesti vůbec.
    Ale každý samozřejmě už máme nějaké léky,které bereme pravidelně.Takže nám žádné léky doma nezbývají.
    Eli,měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  12. Tyjo, u rodičů to je úplně stejně, plastová nádoba v horní části špajzu :D Já moc léků doma nemám, jen něco na bolest, horečku a jedny psychiatrické léky, které si beru jen v případě potřeby. Ostatní léky jsou u rodičů, taťka mi je dává do dávkovačů, které mi vozí. Léky nevyhazujeme, vracíme do lékárny. Zbytečný lék mám na srdce. Na psychiatrii mi vždycky naměřili dost vyšší tep, tak jsem musela na kardiologii a doktor řekl, že to nevadí a napsal mi na to lék, který mám ale užívat jen když mi bude nepříjemně bušit srdce. Ale já na sobě ten vysoký tep ani arytmii nepoznám a tak lék neužívám.

    OdpovědětVymazat
  13. Do lékárny prošlé léky nenosím, protože prakticky žádné nemám. Něco málo základního jsem si pořídil, když jsem jel na putování po Japonsku, ale ty léky budou ještě někde v šuplíku, protože jsem nakonec nepoužil ani tabletku.

    OdpovědětVymazat
  14. Pravidelně čistím lékárničku. Do lékárny vždy beru zastaralé léky. Existují speciální nádoby na staré léky, které později zlikvidují. Vyhazování drog do odpadu je nebezpečné pro životní prostředí.

    OdpovědětVymazat
  15. Eliss, moc léků doma nemáme, lékárničku pravidelně kontrolu a musím říct, že mi vlastně dlouho nic neprošlo. Snad je oční kapky na alergii, ty se mohou používat jen omezenou dobu, ale i to už jsem celkem vychytala.
    Po manželově tatínkovi jsme léky nesli do lékárny, vyhodit jen tak by mě fakt nenapadlo.
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥