Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 217 Modlitba za mlčení

 Autor: Linda Castillo

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 90%

Obsah: Městečko Painters Mill v Ohiu je poklidné a mírumilovné. Více než třetinu jeho obyvatel tvoří amišové, pro něž je typický klidný a mírumilovný styl života bez vymožeností civilizace a moderní techniky. Nemají auta, nepoužívají elektřinu a žijí z toho, co si vypěstují na svých polích a zahradách, a také chovají spoustu dobytka.

Klid v městečku však jednoho říjnového dne rozvíří hrůzná a úkladná vražda. Ve svém domě a na přilehlých pozemcích byla brutálně zavražděna amišská rodina Plankových. Nepřežil ani jeden člen ze sedmičlenné rodiny. Kdo mohl chtít zabít rodinu, která žila stranou od ostatních? A proč vrah neušetřil ani nejmladšího člena rodiny, malého kojence?

Na místo přijíždí místní policejní náčelnice Kate Burkholderová se svým týmem. Ta už za svou policejní kariéru viděla ledacos, přesto jí při pohledu na takový masakr ztuhne krev v žilách. 

Na první pohled to vypadá, že čin spáchala hlava rodiny, nejstarší Amos Plank. Jenže při pitvě se zjistí, že jeho sebevražda byla jen nešikovně naaranžována. A dvě nejmladší dívky, Mary a Anne, byly navíc pohlavně zneužity. 

Kate se pouští do vyšetřování, které je velmi zapeklité, a všechny stopy se zdají být slepé. A proto osloví svého kamaráda a občasného milence z New Yorku, Johna Tomasettiho, s žádostí o pomoc. John za sebou má poměrně složitou a tragickou minulosti, při tragické události přišel o manželku a obě děti, a teď se snaží poprat se svými úzkostnými stavy a dalšími vnitřními démony. 

Ale do Painters Mill jej táhne i Kate, se kterou má sice složitý vztah, přesto mu na ní určitým způsobem záleží. A tato cesta se mu hodí i z důvodu, že právě dostal neplacenou dovolenou kvůli svým psychickým problémům. 

Případ sedminásobné vraždy bude mnohem složitější, než se zdá. Podezřelých je mnoho, protože mezi amiši a místními obyvateli často dochází ke konfliktům kvůli obrovské propasti mezi moderním a starým způsobem života.

Kate to moc dobře ví, protože sama pochází z amišské rodiny, jenže před lety se tohoto způsobu života zřekla. Podaří se vypátrat šíleného vraha dříve, než stačí znovu udeřit? Některá tajemství amišů jsou totiž příliš děsivá na to, aby byla odhalena...





Hodnocení: Toto je už mé několikáté setkání s knihou Lindy Castillo, a rozhodně nebude poslední, protože jsem ke svému překvapení zjistila, že spoustu knih jsem od ní ještě nečetla. Před lety jsem si před internetový obchod magaknihy.cz koupila Střípky ticha. Tato knížka také spadá do série s náčelnicí Kate Burkholderovou.

Kniha mě naprosto uchvátila, a Modlitba za mlčení je na tom podobně. Autorka má opravdový cit pro psaní, dovedla krásně vylíčit život amišů bez moderních vymožeností, a jejich zvyky a také zákony, které musí tato komunita ctít.

Amišové nesmějí třeba nosit moderní oblečení, většinou chodí v pracovním oblečení a ženy v hrubých, plátěných šatech. Nesmějí kouřit, pít alkohol a ani brát drogy. Samozřejmostí je i sexuální zdrženlivost až do svatby. Amišové ani nejezdí auty, jejich dopravním prostředkem je bryčka tažená koňmi. Pro většinu lidí je jejich život nepochopitelný, ale myslím, že v mnohém je amišská komunita šťastnější, i přes to, že jejich způsob života má spoustu omezení.

Hlavní postavy jsou napsány skvěle, jejich charakter a povahové vlastnosti mě bavily a dokázala jsem se s jejich chováním ztotožnit. Místy se v knize vystihuje břitký humor, hraničící až se sarkasmem, a ten mě opravdu moc bavil.

Atmosféra knihy je perfektní, tajemná, místy až hororová. Dovedete si představit něco děsivějšího než temnou, opuštěnou farmu obklopenou kukuřicí, do toho skučí vítr, a někde v městečku policii uniká masový vrah... S atmosférou si autorka opravdu vyhrála, za to velký palec nahoru.

Celkově hodnotím Modlitbu za mlčení velmi vysoko, tuto knížku jsem doslova zhltla za jeden víkend, jak jsem se zabrala do čtení, a honem rychle jsem chtěla vědět, jak to celé dopadne. V nejbližší době si v knihovně vypůjčím i další díly z této série, protože se nemůžu dočkat, jak se budou životní osudy knižních hrdinů vyvíjet dále.

Pokud si chcete přečíst dobrou detektivku s výbornou atmosférou a dozvědět se něco o amišské komunitě, knížku můžu vřele doporučit!

A co Vy? Četli jste něco od Lindy Castillo? Máte rádi atmosferické detektivky? A četli jste něco o amišské komunitě a jejich životě, nebo jste na toto téma viděli film? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Eli, díky ta tip. V knihovně se určitě po nějaké knize této autorky poptám. Měj se fajn, zdravím 😄

    OdpovědětVymazat
  2. Eli,knížka mě zaujala už jsem si napsala a možná si objednám i další od stejné autorky.My si se sestrama knížky vzájemně půjčujeme ,máme stejný vkus a tak se knížky využijí.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  3. Ještě jsem zapomněla,že jsem určitě viděla film i seriál o amiších,ale na název si hned nevzpomenu.Určitě je něco na Netflixu

    OdpovědětVymazat
  4. Milá Eli, knížku si dávám do čtecího seznamu - je pro mě dost lákavá. Amiše jsme měli v diskusi na angličtině. Moc jim nerozumím, myslím, že jejich děti, když se rozhodnou jít do světa, to mají opravdu těžké. Se studiem :(

    OdpovědětVymazat
  5. Díky za tip - autorku neznám, ale recenze zaujala, tak po ní v knihovně kouknu

    OdpovědětVymazat
  6. Nikdy jsem o amišské komunitě nečetla. Kniha vypadá opravdu hodně zajímavě! Díky za tip
    Leník

    OdpovědětVymazat
  7. Autorku neznám a nečetla :) O Amiších vím akorát něco málo z Orange is the new black, jinak bych vůbec nevěděla, o co se jedná :D :D Ale jinak detektivky čtu moc ráda :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
  8. O Amiších jsem už něco četl.
    O weekendu mám v plánu návštěvu knihkupectví, tak se na tu knížku podívám blíže.

    OdpovědětVymazat
  9. Děkuji za pěknou recenzi. Kniha mě zaujala. O Amiších jsem už četla. Mimo jiné taky knížku Prostá pravda od Jodi Picoultové, která se mi moc líbila.

    OdpovědětVymazat
  10. Autorku neznám, detektivky s masovými vrahy jsou ale vždy velkým tahákem, taková je ideální na léto.
    Ale musím říct, že obdivuji, jaká jsi čtenářka - knižní recenze 217 - knihy "konzumuješ" v nevídaném množství.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak už...

  ...jsme doma i s Julinkou, obě jsme v pořádku, až se dám trochu víc dohromady napíšu víc... Je to náročné, ale hrozně krásné... ♥♥

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa