Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 211 Temný stín

 Autor: Virginia Andrewsová 

Žánr: Román, Pro ženy, Pentalogie

Mé hodnocení: 80%

Obsah: Ve druhém díle románové pentalogie o neřesti, utrpení a očistě se znovu setkáváme s Heaven. Ta se po ponižujícím dětství v chudé nuzné chatrči nejprve dostala k nové rodině, kdy otec ji a jejích pět sourozenců prodal za pár dolarů do bohatých amerických rodin. Jenže tam dívka nepoznala žádné vlídné zacházení.

Měla sice konečně dost jídla, teplo, hezké oblečení a už si ve škole nemusela připadat jako žebrák, ale její nevlastní matka Kitty s ní zacházela jako s otrokyní. Dívka neměla pořádně čas ani učení, protože okamžitě po příchodu domů musela vše až s fanatickou pečlivostí uklízet, jinak ji Kitty byla schopná i zbít. Částečnou oporu našla Heaven u Kittyina manžela Cala, se kterým se sblížila i jinak, než by bylo obvyklé ve vztahu nevlastního otce a dcery.

Vše se ale obrátí alespoň částečně k lepšímu, když Heaven konečně v sedmnácti vypátrá rodinu své zemřelé matky. Babička s dědou jsou ale úplně jinačí, než kdy snila. Babička Jillian vypadá tak maximálně na čtyřicet a po boku svého o deset let mladšího muže Tonyho jen kvete. 

Heaven je zprvu nadšená. Její babička s manželem jsou totiž ohromně bohatí, bydlí v domě s názvem Farthinggaleské sídlo, který je velký jako palác a oplývá vším možným luxusem, který si Heaven nedokázala představit ani v nejšílenějších snech. Proč její matka utekla z toho paláce do chudé nuzné chatrče, kde neměli ani teplou vodu a nedostatek jídla?

Jenže vše není ideální. Jillian je citově prázdná žena, kterou nezajímá nic jiného než posedlost mladistvým vzhledem, a Tony je často na cestách. Tony je Heavenin nevlastní dědeček, Jillian se totiž podruhé vdala když už byla Heavenina matka Leigh na světě.

Jediným rozptýlením je pro Heaven studium na prestižní škole Winterhaven, protože se cítí i navzdory luxusnímu prostředí Farthinggaleského sídla velmi osamělá. Ale přilehlé pozemky skrývají svá tajemství. V malém, zahradnickém domku bydlí mladík Troy, který je o pár let starší než Heaven, a hlavně jí přijde velmi přitažlivý, ale jeho chování je velmi podivínské. Je to Tonyho mladší bratr, ale oba jsou rozdílní jako den a noc.

Díky nevšímavosti prarodičů už dívce nepřipadá dům tak úžasný, ale působí na ni depresivně, jakoby si tu stíny šeptaly stará rodinná tajemství. A tak začne Heaven utíkat do zahradnického domku a snaží se navázat přátelství s mladíkem, který má hlavu stále v oblacích a zdá se, že i on skrývá nějaká temná tajemství... A do toho se dívka pustí do pátrání po ztracených sourozencích, které surový otec násilně rozdělil.

Podaří se Heaven konečně najít lásku a vybojovat si své pravé štěstí?



Hodnocení: Ihned po dočtení prvního dílu, Nemilované, jsem se vrhla na čtení pokračování, protože jsem byla napjatá, jak to celé bude pokračovat a Heavenin osud mě velmi zajímal. Jelikož jsem z této pentalogie již před lety četla poslední díl, Pavučinu snů, který byl deníkem Heaveniny matky Leigh, měla jsem jasno alespoň částečně ve spletitých rodinných vztazích, což je velké plus.

Knížka se mi četla stejně dobře jako první díl. Jedná se o oddechové čtení pro ženy a dívky. Hlavní hrdinka Heaven je typická hrdinka, utlačovaná dívka hledající své štěstí, ale přesto je uvěřitelná a přirozená a tak nějak jsem se do její postavy dokázala vcítit.

Obecně moc romány pro ženy a dívky nevyhledávám, nejraději si přečtu pořádnou kriminálku s litry krve, ale Andrewsová má svěží a neotřelý styl psaní, její romány se čtou jedním dechem a troufám si říci, že její nadčasové romány patří v tomto žánru ke špičce. 

Knížka se mi moc líbila, přečetla jsem ji jedním dechem, a  musím pochválit velké zvraty na konec, které přinesly i nečekaná setkání. Ke konci jsem byla vážně dojatá a smutná a moc se těším na třetí díl, který si musím ale teprve objednat z knihovny.

Pokud si chcete přečíst pěkný román pro ženy a dívky, tuto knižní sérii rozhodně doporučuji, nebudete litovat. Četla jsem od autorky už několik románů a všechny se mi líbily, mojí srdeční záležitostí je ale série Květy z půdy. 

A co Vy? Máte rádi romantické knížky? A znáte autorku, případně četli jste od ní něco? A čtete rádi rodinné ságy na pokračování? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. Děkuji za tip. Až dočtu to, co čtu, budu nějakou romantiku potřebovat, vážně.
    Autorku znám, ale nic jsem od ní nečetla. Rodinné ságy mám ráda - v mé knihovně jich pár je, tak si myslím, že by kniha z recenze mohla být fajn.
    Měj se hezky. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně tahle knížka by se líbila mojí mámě, já jsem spíš na krimi a trochu té krve :D.

    OdpovědětVymazat
  3. tohle není nic pro mě, ale možná by se líbila mamince anebo babičce :)

    OdpovědětVymazat
  4. Na tyhle romány už nejsem.Pár jich v knihovně mám,ale čtu už jiný žánr.Asi je to věkem.
    Měj hezké dny

    OdpovědětVymazat
  5. Neznám tohoto autora. Velmi mě to zaujalo :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahojky,
    ¨jsem přesvědčená o tom, že jsem tu sérii kdysi četla, ale už si to nepamatuji. Říkám si, že bych si to mohla zase zopakovat:-) Díky za tip! Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  7. Nečetla jsem. Rodinné ságy mám ráda :-) Od autorky mě lákají Květy z půdy.

    OdpovědětVymazat
  8. díky za tip :) až bude víc času vím na co se vrhnu ☻

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Rok se čtyřkou na konci

 Loňský Silvestr a oslavy nového roku u nás doma proběhly tradičně. Udělala jsem hromadu chlebíčků a jednohubek. Původně jsem myslela, že budeme s přítelem sami, ale nakonec přišla neohlášeně na návštěvu moje máma - ještě že bylo těch chlebíčků tolik! Na stole nechyběly ani tyčinky a brambůrky, prostě klasika. Chvíli jsme poseděli a povídali si o všem možném. Ač neohlášená návštěva, byla jsem moc ráda, že máma přišla. Původně jsme měli v plánu ještě procházku, ale tak nějak se nám po těch chlebíčcích nikam nechtělo. Tak jsem ještě nachystala další občerstvení, dosypala do misek brambůrky, a koukali jsme na televizi.  Vloni jsem také po letech dodržela pověru o praní prádla a nevynášení věcí z bytu - což se tedy týkalo odpadků. Mylně jsem se domnívala, že to platí jak na Silvestra, tak na Nový rok, ale na internetu jsem našla různé výklady. Ale nevadí, tak jsem si vyprala až dneska, a ten koš také nebyl ještě úplně plný. Tradičně si každý první den nového roku vaříme čočku s vajíčkem. N