Přeskočit na hlavní obsah

Dívka ve vlaku (2016)

 Když jsem ještě měla na blog.cz svůj starý blog, pamatuji si, že bylo jednou takové delší období, kdy spousta mých oblíbených blogerek psala recenze na Dívku ve vlaku. A to buď na filmové, nebo knižní zpracování, ale těch filmových určitě převažovalo.

A protože nikdy nejdu v tomto ohledu s davem a na dotyčný film či knihu se podívám až po delším čase, právě na Dívku ve vlaku jsem se podívala včera. Knížku jsem ještě nečetla, ale říkala jsem si, že to snad nebude na škodu a pokud se mi film bude líbit, mohla bych si v knihovně půjčit i knížku, protože vím, že ji tam u nás v regálu mají.



Úvodní scéna začíná jak jinak než ve vlaku. Tam sedí Rachel, asi třicetiletá žena, která kouká z okénka ven na mladou atraktivní dvojici. Z Racheliných myšlenek se dozvídáme, že asi nezažívá to nejlepší životní období. Má totiž pocit, že evidentně šťastná žena představuje to, čím by chtěla být a co jí bylo ukradeno.

Rachel měla vždycky bujnou fantazii, a tak si představuje, co jsou muž a žena zač. Ona neumí vařit, a on je lékař. Jsou po ni ztělesněním opravdové lásky. Jsou věčně v objetí na balkoně, který vidí Rachel krásně ze svého místa ve vlaku. 

Jenže pro Rachel je to tak trochu bolestivá fantazie. Dřív totiž bydlela jen o dva domy dál, v krásném domě, s úžasným manželem, který dokázal sebe i Rachel dostatečně finančně zajistit. Jenže bohužel nemohla s Tomem počít dítě, takže se začala víc a víc utápět v alkoholu, což rozvrátilo manželství a Rachel teď bydlí dočasně u své kamarádky.

Sice chodí do práce a dostává od manžela výživné, jenže se později dozvíme, že vše je trochu jinak.

A pak jednoho dne uvidí Rachel něco, co ji rozzuří. Žena z domu, který Rachel pozoruje, se objímá na balkoně s cizím mužem! Rachel je rozzuřená a vnímá to jako zradu. Jak mohla ta žena udělat něco tak odporného a pošpinit své štěstí s manželem?

Po čase ale žena z domku - jmenuje se Megan - za záhadných okolností mizí. Rachel pociťuje k ženě zvláštní pouto, i když s ní nikdy nemluvila, a rozhodne se navštívit jejího manžela a pomoci s pátráním. 

Jenže toto komplikuje právě fakt, že poblíž bydlí Tom se svou novou ženou Annou a malou dcerkou Evie. A to je problém, protože Rachel se nedokázala s rozvodem smířit a bývalého muže začala stalkovat a oba obtěžuje nevyžádanými telefonáty.

Oba považují Rachel za hysterickou stalkerku a neváhají ji udat ani na policii. Situace zajde tak daleko, že Rachel se jednoho dne octne na dvorku s Evie v náručí.

A tato životem zkoušená, věčně opilá žena, která si nedokáže udržet pořádnou práci, chce pomáhat s pátráním po ztracené Megan? A policie má již brzy tip na prvního podezřelého. Má jím být Meganin lékař, muž, se kterým ji Rachel viděla na balkoně a zároveň její lékař. Není vše ale trochu jinak? Postupné Rachelino pátrání ji přivádí na pěkně nebezpečnou stopu!


Knižní předlohu napsala autorka Paula Hawkins, a tato knížka se stala bestsellerem. Scénář zpracovala Erin Wilson a režii měl pod taktovkou Tate Taylor, jehož nejúspěšnější snímek je Černobílý svět. 

Hlavní roli Rachel ztvárnila Emily Blunt. V dalších rolích uvidíme další hvězdné obsazení, například Justina Therouxe nebo Luka Evanse. Hned na začátek musím pochválit herecký výkon Emily Blunt, ta se opravdu do ztvárnění Rachel vcítila a já jsem jí věřila každé slovo, každou emoci, a její výrazy obličeje, to bylo něco neskutečného. 

Dobré herectví se podle mě pozná i na očích, jejich odraz totiž prozradí opravdu hodně.

Bohužel, herecké výkony jsou jednou z mála věcí, co můžu na filmu pochválit. Hned od začátku filmu jsem totiž byla zmatená. Vyprávělo se totiž z pohledu tří žen, což pro mě bylo matoucí, nechápala jsem, o koho jde a málem ani to, co se děje na plátně.

Snad kdybych si přečetla předtím knižní předlohu bylo by to lepší, ale takto jsem se nemohla zbavit dojmu, že se tvůrci snažili namačkat do filmu co nejvíce a neprodlužovat přitom stopáž.

A pak tu jsou flashbacky, což je ve filmech vždycky velký risk. Návraty do minulosti se totiž ne vždy podaří věrně a s ohledem na maličkosti a detaily, které tvůrci často v podobných filmech prostě a jednoduše zazdí. Tady to ale nebyl takový problém.

Jen jsem měla pořád problém s orientací v ději. Nějak jsem se nemohla do filmu vtáhnout a připadala jsem si jako idiot, protože tomu prostě nerozumím.

Nakonec to začalo samozřejmě dávat smysl. Tentokrát se musím pochválit, protože jsem si ještě před půlkou filmu tipla pachatele a ono mi to opravdu vyšlo!

Film se mi líbil tak napůl, jsem z něj dost na rozpacích, a pravděpodobně si jej pustím ještě jednou, abych se na něj podívala jiným pohledem a měla tak víc času to celé pochopit.

Dávám tři hvězdičky z pěti - aktuálně má film na československé filmové databázi šestašedesát procent, což je podle mě adekvátní, a možná bych neváhala jít s hodnocením ještě o něco níž. Za mě tedy nic moc, ale knížku si určitě přečtu, abych mohla srovnávat. Bohužel se mi opět potvrdilo to, že když má něco nálepku bestseller, nemusí to být nutně vždy veledílo.

A co Vy? Viděli jste tento film? Nebo jste četli knižní předlohu? A jak se Vám líbil/a? A máte rádi herečku Emily Blunt? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥



Komentáře

  1. film jsem neviděla, pouze jsem četla knihu a z ní jsem nadšená vůbec nebyla :) takže se ani na film nechystám :)

    OdpovědětVymazat
  2. Knižní předloha mě neláká - četla jsem ne zrovna nadšené recenze. Film je prý naopak lepší. Viděla jsem ho dvakrát a moc se mi líbil. 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. Neznám tento film, ale slibuje, že bude velmi zajímavý. Vidíte, že vás udržuje v napětí.

    OdpovědětVymazat
  4. Neznám film ani knihu - děkuji za info. Možná si tedy přečtu knihu :)
    Zdraví Marie

    OdpovědětVymazat
  5. Neznám ani, film ani knihu.
    Byť to vypadá zajímavě, zrovna teď nemám na tento typ příběhů náladu.

    OdpovědětVymazat
  6. Herečku mám ráda,film jsem viděla,ale nějak mě nenadchnul.Teď jsem objevila na Netflixu film téhož názvu,ale v jiném hereckém obsazení.Asi jenom shoda.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
  7. Film jsem viděla, ale knihu neznám. Možná si ji půjčím v knihovně ☺

    OdpovědětVymazat
  8. Ellis, Dívku ve vlaku jsem četla knížku i viděla film. Knížku jsem přečetla na dva zátahy. Z filmu mám asi tak stejné dojmy jako Ty, kdybych knížku nečetla dřív než film tak se v tom moc nevyznám. Za mě je tedy lepší knížka. Ale já to tak mám skoro vždycky ve srovnání knížka - film. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  9. Chystám se na knihu, film asi vypustím. Jinak já se vždy nejdřív snažím přečíst knihu a pak případně kouknout na film. Přijde mi, že v knize má příběh víc vrstev a líp si ho člověk užije.

    OdpovědětVymazat
  10. Já si pamatuji, že jsem knížku v tom roce četla, ale nevím, jestli jsem viděla film :D. Už si to ale moc nepamatuji, tak děkuji za oživení :). Asi se na něj podívám :).

    OdpovědětVymazat
  11. Film jsem neviděla, knihu jsem slyšela. Načetly jí výborně tři české herečky, což jí rozhodně prospělo!
    Zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  12. já to četla i viděla a z knížky jsem měla mnohem větší zážitek :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tak už...

  ...jsme doma i s Julinkou, obě jsme v pořádku, až se dám trochu víc dohromady napíšu víc... Je to náročné, ale hrozně krásné... ♥♥

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa