Přeskočit na hlavní obsah

Pět největších záhad v České republice

 Vy, kdo jste mě sledovali ještě na nyní již zaniklém serveru blog.cz asi víte, že tento článek tam již vyšel. Teď mám ale nový blog, takže jsem si říkala, že není vůbec od věci článek napsat znovu, a podívat se na záhady z trochu jiného úhlu pohledu. Protože záhady ve videu nejsou stále o nic méně záhadnější...

Ráda si na YouTube pouštím strašidelná a hororová videa, a jedno z nich mě velmi zaujalo, a já bych vám ho chtěla v článku trochu přiblížit. Autorem videa je petangames, co jsem si projížděla jeho kanál, tak jsou záhady a tajemno jeho velkým koníčkem. V tomto konkrétním videu se zaměřil na podle něj pět největších záhad v České republice. Tajemných a podivných věcí kolem nás je více, než si myslíme.

Video je moc pěkně zpracováno, autor si s ním dal opravdu práci.

Hrad Houska je pro každého milovníka novodobým mysteriem. Stojí padesát kilometrů od Prahy v opuštěné lokalitě. První dochovaná písemná zmínka o hradu pochází z 13. století. I přesto ale není známo, kdo jej založil. Podle historiků to ale s největší pravděpodobností byl český král Přemysl Otakar II., ovšem jisté to není. Nejznámější legenda říká, že pod hradem měla být kdysi dávno trhlina ve skále, kde se skrývá samotný vchod do pekla. No a Houska byl postaven proto, aby sloužil jako zátka, aby se démoni nemohli dostat ven. 

Lidé, kteří před rokem 1600 poblíž Housky bydleli, o této trhlině tvrdili, že tam bydlí zlí duchové, a nepovedlo se jim díru nikdy zasypat, ať se snažili, jak chtěli. Jak se ji nakonec podařilo zasypat, se neví, ale právě po roce 1600 byla v místě trhliny vystavěna kaple Nejsvětější trojice. A právě v této kapli jako by se dodnes drželo jakési zlo. Senzitivnějším návštěvníkům se tu prý dělá zle, a zmocní se jich nevysvětlitelný pocit strachu. 

Jedna teorie říká, že za to údajně mohou nějaké jedovaté výpary a plyny, ale toto nebylo zatím nijak doloženo. Nebo je opravdu pod hradem brána do pekla, a zlí démoni a duchové se takto snaží dostat ven..? 



Karel Novák je pro mnohé nejzáhadnějším mužem novodobé historie. V roce 1955 zadržela československá hlídka poblíž česko polských hranic asi dvacetiletého muže. Nereagoval na hlasy, zdálo se, že je hluchoněmý. Navíc u sebe neměl žádné peníze ani doklady. A protože v této době byl na našem území zvýšený pohyb zahraničních agentů, hlídka jej předala Státní bezpečnosti, aby zjistila, o koho jde.

Na služebně muž napsal, že se jmenuje Karel Novák. Při jeho psychologickém vyšetření se zjistily zajímavé informace. Měl velmi vysoké IQ, matematické uvažování na vysoké úrovni a fotografickou paměť. Lékaři ale nedokázali zjistit, zda je opravdu hluchoněmý, nebo to pouze předstírá. Nikdo si s ním neví rady, proto jej nakonec Státní bezpečnost pošle do kladenských podniků do práce, a získá náhradní doklady právě na jméno Karel Novák. 

Přibližně po roce začne Karel po menší nehodě v tramvaji znovu slyšet a mluvit. Dokonce mluví několika světovými jazyky - tvrdí ale, že to pochytil od lidí a z novin. Velmi nepravděpodobné, že? 

Navíc když nastoupí na vojnu, jakoby už výcvikem jednou prošel. Umí řídit tank, výborně střílet, a také boxuje. V roce 1961 byl Karel zatčen pro špionáž, kterou se ale nikdy nepodařilo zcela prokázat. Nakonec je tedy propuštěn, ale StB jej stále pečlivě sleduje.

V roce 1981 Karel náhle umírá v bytě u své přítelkyně. S jistou dávkou nervozity šel do koupelny, kde si umyl ruce, a když přišel zpátky, padl najednou mrtvý k zemi. Patoložka nedokáže určit přesnou příčinu smrti, ačkoliv později se tvrdí, že dostal infarkt. Policie má pak na místě činu pocit, že byt už prohledával někdo před nimi. Dokonce se ani neví, kde byl nakonec záhadný Karel Novák pohřben. 

Podle mě se jednalo opravdu o nějakého špiona, snad předstíral i tu hluchoněmost, jen mi pak připadá zvláštní, že najednou začal mluvit cizími jazyky a ovládal tolik dovedností. Opravdová záhada!


Jako třetí záhada v pořadí je jedno z nejpodivnějších zmizení za bílého dne, ke kterému na našem území došlo. 13 července 1997 zmizela při cestě z domova v Příšovicích do nedalekého Svijanského Újezdu čtrnáctiletá dívka Ivana Košková, která si vyrazila na kole k tetě, u které měla přespat. Jenže tam Ivana už nikdy nedorazila. Na druhý den byla nahlášena jako pohřešovaná, ale doteď se nenašla ani ona, ani její kolo, zkrátka vůbec nic. Dívka se ztratila na trase dlouhé čtyři a půl kilometru, do cíle by na kole dorazila za pár minut.

Ve městě v té době probíhaly Svijanské pivní slavnosti, a bylo tam kolem sedmi tisíc návštěvníků. Mohl snad některý z nich, třeba nechtěně, dívku porazit na kole tak ošklivě, že ji zabil, kolo i s dívkou naložil do auta a pak ji někde zakopal? Nebo ji někdo unesl třeba do zahraničí? Podle rodičů byla Ivana hodná, tichá dívka, samotářská, takže možnost, že by třeba jela za nějakým chlapcem místo k tetě, je prakticky vyloučena. Rodiče i po třiadvaceti letech stále doufají, že se Ivana objeví u jejich dveří nebo o sobě dá alespoň vědět, ale je bohužel mizivá naděje, že k tomu dojde. Myslím, že dívka pravděpodobně bohužel nežije... Ale záhada jejího zmizení zůstává, a běhá mi z toho pěkně mráz po zádech!



Je spousta domů, které bývají označovány jako strašidelné, děsivé či přímo hororové. Většinou je to ale dáno jeho pohnutou minulostí a případně tragédiemi, ke kterým v nich došlo.

Takovou pověst má i dům číslo jedenáct v Otíně. Během necelých padesáti let v něm zemřeli čtyři lidé násilnou smrtí. Děsivá historie domu se začala psát nějakou dobu po druhé světové válce. Tehdy tam byl zabit postarší zemědělec, Němec, který se odmítal vystěhovat a nechat se takzvaně odsunout pryč. 

Pak byl dlouho klid, až v roce 1991 zde byl lupičem zabit muž, který se přistěhoval po zabitém zemědělci. Pak se sem nastěhovala jeho dcera s manželem a dětmi. O dva roky později byla zabita manželem, který hned po činu spáchal sebevraždu. Žena ještě před vraždou řekla kamarádce, že domem se rozléhají cizí kroky, a má pocit, že je tam s nimi ještě někdo další... Trochu to připomíná horor 3:15 zemřeš, bohužel toto byla realita.

Čeká dům na svou další oběť, nebo už bude v Otíně klid? To ukáže až čas...

Jako poslední záhada je zde údajné vymítání ďábla, ke kterému mělo dojít ve Vranově nad Dyjí. Video bylo natočeno klíčovou dírkou od kostela. Na videu je vidět několik lidí, kteří přidržují nějakou dívku u oltáře, a ta vykřikuje různé nadávky a naříká. Video přikládám níže, můžete si to celé pustit, a je to opravdu znepokojivé. Mohlo se jednat o žert, natáčení nějakého filmu, nebo byla dívka opravdu něčím či někým posedlá? Posuďte sami, já v tomto případě tak nějak nevím, co si o tom myslet...

Zde je video, pokud by nešlo spustit, přikládám odkaz: 
https://www.youtube.com/watch?v=CqbWjvvoEa4&t=340s

Co si o těchto záhadách myslíte Vy? Navštívili jste někdy hrad Houska? A co si myslíte o záhadném zmizení mladé dívky? A co to poslední video, není snad možné, že se jedná o nějaký krutý žert? Napište mi Vaše názory do komentářů, budu se moc těšit!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Není to tak dávno, co dokumentarista Petr Hátle otevřel případ Ivanky a natočil sérii podcastů k celém případu - http://audionaut.cz/podcasty/pohresovana/.

    OdpovědětVymazat
  2. Na Housce jsem byl několikrát. Krásné místo.

    OdpovědětVymazat
  3. O hrade Houska viem a počula som o ňom, ale nikdy som ho nenavštívila. Rada by som ale nedá sa... Tie podivnosti na hrade sú ale skutočne zaujímavé. Video som si pozrela u Teba aj na youtube, kde je viac takýchto záhadných videí. Tí ktorí majú túto tému v obľube, si tam prídu na svoje. 🌞

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj,
    vůbec ty záhady neznám, ale článek se mi hodně líbí a teď nad tím budu hodně přemýšlet:-) Na hradě Houska jsem nikdy nebyla. Asi toho teď více nenapíšu, mám toho plnou hlavu:-) Přeji krásný adventní čas.
    Hanka z ciculka.cz

    PS: u mě na blogu právě běží adventní soutěž, tak tě zvu:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Houska je magická sama o sobě. Já osobně se tam vůbec necítila dobře...

    OdpovědětVymazat
  6. Velmi zajímavý článek, osobně mám záhady moc ráda!

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavý článek o záhadách. Je takových míst hodně a ani o nich mnohdy nevíme.

    OdpovědětVymazat
  8. Mám tyhle tajemnosti ráda,jednak mám doma knížky a koukám na možná stejná videa na Youtube jako ty.Na hradě Houska jsem byla,ale tam jsem nic nepociťovala.Ale byla jsem s dcerou u její kamarádky v novém domě,které bylo postaveno na bývalém starém pohřebišti.Seděly jsme na zahradě a mně bylo hodně divně,že jsem musela odejet.Chytla mě tam hrozná úzkost.A i v baráku se stávaly zvláštní věci.Jedna z dcer měla pocit,že ji v noci někdo tahá za nohu.Svijanský Újezd je kousek od nás a na tu holčinu si pamatuji.To je opravdu velká záhada,jezdím stejným místem také na kole a občas si na tenhle případ vzpomenu,.To se snad nikdy neobjasní.

    OdpovědětVymazat
  9. O hradě Houska se šíří spoustu pověsti, od naprrostych nesmyslu jako že je ve sklepě černá díra až po věci skutečně zajímavé.... O Karlovi Novákovi jsem tuším někde cetl, že to bylo objasnění, i když možná jsem si to spletl jiným podobným případem... Záhadných zmi, Eni je víc, jeden známý mých kolegů záhadné zmizel v sedmdesátých letech při organizované zájezdu na Kavkaze, v době, kdy se tam nic nedělo... Jeden průvodce byl vepředu, druhý vzadu, jemu se zdálo že se jde pomalu... Protože do vesnice už to nebylo daleko a cesta v pohodě, souhlasili průvodci stim, aby šel napřed..

    OdpovědětVymazat
  10. Nejvíc z toho všeho mě zaujal Karel Novák. Mít takovýhle osud a k tomu takhle univerzální jméno, to prostě nemůže být náhoda! :-D

    OdpovědětVymazat
  11. To je opravdu hodně zajímavé, jde mi z toho mráz po zádech. Na Housce jsem nikdy nebyla. Vždy ve tvém článku najdu spoustu nových informací, o kterých jsem neměla ani tušení. Moc za to děkuji! Těším se na další tajemné články. Bude pokračování příběhu, který jsi psala? :)
    Leník

    OdpovědětVymazat
  12. Já moc tyto strašidelné příběhy nemusím, tudíž ani nevyhledávám, ale je to zas něco jiného si o tom takto přečíst :). Každopádně mi z některých fakt běhá mráz po zádech :D. Na Housce jsem nebyla :O.

    OdpovědětVymazat
  13. Jsem racionalista a realista, takže na nějaké tajemnosti a záhady moc nevěřím. Snad vyjma mimozemšťanů. Jsem ochoten uvěřit, že tady už byli, nebo ještě jsou ...

    OdpovědětVymazat
  14. super článek :)
    Houska je parádní místo mám to kousek a paráda ☺

    OdpovědětVymazat
  15. Hrad Houska stojí za návštěvu, má skvělého kastelána a konají se tu často různé trhy a divadelní či šermířská představení. Kaple mi přišla zajímavá, energie je tam cítit hodně, ale rozhodně ne špatné. :)

    O záhadách si taky ráda čtu, zvlášť jako děcko mě to hodně bavilo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula