Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 201 Dobří sousedé

 Autor: A. J. Bannerová

Žánr: Krimi, Thriller

Mé hodnocení: 55%

Obsah: Sarah Phoenixová se nedávno přestěhovala za svým novomanželem, o deset let starším doktorem Johnnym McDonaldem do městečka Shadow Cove. Toto městečko se zdá ze začátku Sarah úžasné - je obklopeno hustými lesy a krásnou přírodou, má malebné uličky, a hlavně v něm žijí dobří sousedé. 

To si Sarah myslela až do chvíle, než někdo zapálil dům jejich sousedů, kteří se právě vrátili z dovolené. Bohužel plameny zachvátily i dům Johnnyho a Sarah, a ta se dost těžce zraní při hrdinském činu. Jejich dům, který si oba manželé nestačili ani pořádně užít, je neobyvatelný, proto se přestěhují na druhý konec města, do srubu, který pronajímá přátelská Eris. 

Jenže po té nehodě jakoby se najednou rozplynulo všechno štěstí, které Sarah pociťovala. Proč je najednou její manžel podivně uzavřený, a proč místo pravidelného běhání v lese navštěvuje těhotnou sousedku Theresu? Na tom by nebylo nic tak špatného, kdyby o tom nelhal své ženě... A pak se Sarah vrací na místo činu, do trosek bývalého domu. Pár předmětů se podařilo jako zázrakem zachránit, a na jedné zpola ohořelé fotografii sedí Johnny na molu s nějakou ženou, jejíž obličej ale díky poškození není vidět. 

Sarah začne přicházet na to, že její muž není tím, kým se zdá. Je jen náhoda, že v noc, kdy došlo k požáru, byla Sarah sama doma a Johnny byl na služební cestě? Když si náhodou promluví s dobrovolným hasičem, který tehdy pomáhal požár u sousedů likvidovat, začíná mít pocit, že někdo má na ni spadeno. Někdo, kdo ji sleduje na každém kroku a je blíže, než se může zdát...

Hodnocení: Tuto knížku jsem si vypůjčila v knihovně v době, kdy se knihy mohly půjčovat ještě pouze přes výdejní okénko. Vybrala jsem si ji v internetovém katalogu naší knihovny, zaujal mě název, a pěkně zpracovaná grafika obálky. O knížce jsem si předem nic nezjišťovala, ani o čem je, a ani hodnocení a případné recenze.

Teď si říkám, že to byla docela chyba, protože kdybych si pročetla pár recenzí, rozhodně bych si knížku nepůjčila.

Hlavní hrdinka Sarah mi byla nesympatická, stále žárlila na svého manžela, chovala se jako šílená stíhačka - přitom je ale logické, že když máte o něco staršího partnera, tak před vámi asi měl už nějaké vztahy, a musíte to brát jak to je, jinak se z toho zblázníte, že, jenže Sarah to tak nějak nedocházelo, a celkově její myšlenkové pochody mi nedávaly bohužel moc smysl.

Dále mě zarazilo, že ač má kniha něco kolem dvě stě dvaceti stran, vyskytuje se v ní hrozně moc postav, které nakonec s dějem nijak nesouvisí, chvilkově se mihnou, a po chvilce jsem v těch jménech měla docela velký zmatek, listovala pozpátku a říkala si, o kom se to vlastně bavíme?

Celá knížka byla hodně překombinovaná - únos, vražda, pronásledování, žhářství, krádeže, lži, nevěry, nemanželské dítě... Na jednu knihu toho bylo opravdu hodně, nepůsobilo to vůbec věrohodně a přirozeně. Navíc jsem ani ne v polovině knihy měla jasno v tom, kdo to všechno spáchal, takže jsem na konci nebyla vůbec překvapená. Zamrzelo mě to, protože většinou u knih nikdy neodhalím toho správného padoucha, tady se mi to ale povedlo. 

Knížka vyšla v roce 2017 v nakladatelství Kniha Zlín v edici THRILL. Několik knížek z tohoto nakladatelství a konkrétně i z této série jsem četla, ale ještě jsem nebyla tak zklamaná. Vlastně jsem dlouho nebyla zklamaná z thrilleru. Tento žánr mám nejraději, ale Dobří sousedé spadají do kategorie béčkové knihy. Přirovnala bych to k levné detektivce, která se každou sobotu vysílá na Prima Love, taky je tam spousta lidí a vražd a zvratů, a bůhvíčeho ještě... Kdysi jsem se občas na tyto filmy podívala ale z odstupem času mi to přijde jako plýtvání času.

Zápletka knížky se táhla, bylo to zbytečně natahované, a závěr byl naproti tomu hodně uspěchaný a jakoby useknutý, hodně věcí mi tam nedávalo prostě vůbec smysl. Tohle je prostě typ četby, ze které si už příští týden nebudete pamatovat nic. Kniha postrádá napětí, gradaci, a bohužel i nějakou tu atmosféru, která by se do malého městečka s pár lidmi hodila. 

Takže dnes svým čtenářům bohužel nedávám tip na dobrou knihu, ale spíše na tu, které byste se měli obloukem vyhnout, pokud se nechcete při čtení otrávit a nudit. Vždycky nemá člověk štěstí na kvalitní čtení, a já pokaždé knížku dočtu, i když mě nebaví.

A co Vy? Jaké bylo Vaše poslední největší knižní zklamání? A máte rádi thrillery? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Komentáře

  1. No jo, občas se mi stává, že mám z množství postav v knize docela guláš. Jediná spisovatelka, které to dokážu odpustit, je Agatha Christie :D.

    OdpovědětVymazat
  2. Myslím, že si knížku nechám ujít.
    Zklamání z knih jsem zažila dost, ale kdybych to měla zhodnotit za letošní rok, pak je to rozhodně Mám nad tebou moc.

    OdpovědětVymazat
  3. Název v kombinaci s tím, že se jedná o thriller, zní docela zajímavě, hodnocení už výrazně míň. Já se naposledy "spálila" z knížkami z edice Původní česká detektivka (Smrt s kolombínou, Mrtvý ze Zlaté stoky) - mám i články na blogu.

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle knihu jsem četla před několika lety a naprosto mě nadchla. Pamatuji si, že to byla jedna z mých prvních s thrillerovými prvky, nebo jak to napsat :) Hrozně mě překvapil ten konec a vůbec celej souběh těch událostí, jak nevíš komu máš věřit... Byla to super jízda! :)

    OdpovědětVymazat
  5. V první chvíli už jsem si chtěla knížku zapsat, ale po tvém hodnocení to dělat nebudu. Thrillery ráda mám, ale nemám ráda knihy, kde se vyskytuje moc postav, a to tady je. JInak díky za recenzi, Také jsem si nanosila z knihovny knihy, kdyby zase náhodou .....

    OdpovědětVymazat
  6. Knihu neznám a dle tvé recenze ani za moc nestojí :-( číst ji nehodlám :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Eliss,
    to je fakt škoda, anotace i obálka vypadají poutavě, ale když čtu tvé hodnocení, tak vím, že si ji sama nepůjčím. Měj se krásně!
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Host (2020)

 Pro horory jsem měla odjakživa slabost. Nejraději mám ty vyloženě duchařské, plné lekaček a hutné tajuplné atmosféry. Předevčírem jsem si hledala na ulozto horory z loňského roku. Napsala jsem do vyhledávače žánr horor, rok 2020, a listovala jsem si seznamem výsledků. Když mě některý film zaujal, vyhledala jsem si o něm na československé filmové databázi o čem vůbec je, a také hodnocení ostatních diváků. A moje volba padla nakonec na britský horor Host. Na první pohled mě překvapilo to, že film nemá ani hodinku, jen šestapadesát minut. Jsem příznivcem kratších filmů, pokud má film více než dvě hodiny, těžko se na něj pak už soustředím, ideální je ta hodinka a čtvrt. Podle popisu film nevypadal špatně. Doba koronavirová ovlivnila snad úplně všechny součásti běžného života. Jsme více na sociálních sítích, případně v kontaktu přes webové kamery či mobily. Na jednu stranu nás to sbližuje, ale jistým způsobem i vzdaluje od toho pravého sociálního kontaktu. Pětici mladých kamarádek napadne

I takové věci se stávají...

 Odjakživa jsem byla velice silný introvert. Ani ve školce, později na základce, jsem neměla moc kamarádů. Dáno to bylo i tím, že ve třídě na základce nás bylo jen pět dívek proti velké početní převaze chlapců. Já tam byla tak trochu do počtu - spolužačky si utvořily dvojice, a já byla většinou sama. Od druhého stupně jsem sedávala i sama v lavici, což mi maximálně vyhovovalo - sice jsem nemohla od nikoho opisovat při písemkách, ale zato jsem měla klid na poslech látky od učitele, protože mě nikdo nevyrušoval.  Ale i když ve třídě jsem neměla kamarádky, zato jsem měla jednu o třídu výš. O přestávkách jsme se tedy mohly sejít na chodbě, povídat si, najít si nějaký klidný koutek a tam si povídat. Danča je o dva měsíce starší než já, ale protože já se narodila v září, nechodily jsme spolu do třídy. Což mi bylo opravdu líto. Byly jsme totiž nejlepší a nerozlučné kamarádky od mateřské školy. Tam jsme totiž byly všechny děti v jednom oddělení, takže jsme si často s Dančou hrály, dokonce jsme

Omluva - nemoc

 Milí blogoví přátelé, kamarádi, čtenáři bohužel se budu muset na pár dní vzdát všech blogových aktivit. Dnes po příchodu z práce domů mě přepadla ošklivá střevní chřipka, mám křeče v břiše, horečku, a je mi strašně, cestuju teď mezi toaletou a postelí.  Horečku střídá zimnice, a to mám doma teď kolem dvaceti stupňů. Asi teď létají nějaké bacily ve vzduchu, protože počasí se pořád mění, dneska ráno bylo dusno a pak se prudce ochladilo a teď večer prší... Doufám, že za pár dní mi bude líp, zatím jsem si vzala dovolenou v práci na zítra, a chystám se dnes v brzy do postele. Fakt si nepamatuju, kdymi bylo naposledy tak zle od žaludku... Tak se na mě prosím nezlobte, ozvu se hned, jak mi bude trochu lépe. Ale teď fakt nemám na počítač vůbec náladu a ani moc energii... Děkuji za pochopení, hlavně Vám všem přeji hodně zdraví, Vaše nemocná Eliss ♥