Knižní recenze 198 Ztracený

 Autor: Tim Weaver

Žánr: Thriller, Krimi, Román

Mé hodnocení: 90%

Obsah: David Raker, bývalý novinář, se vzdal práce u novin z jednoho závažného důvodu. Trápily jej kauzy nevysvětlených a záhadných zmizení, a proto se rozhodnul přesunout se na opačnou stranu barikády, a začal pracovat jako soukromý vyšetřovatel.

Pátrá po pohřešovaných osobách - čímž jim také propůjčuje hlas, neustále je tím připomíná, protože za každým podivně zmizelým člověkem zůstává někdo, kdo jej měl rád, třeba jen jako kamaráda, a každý má právo vědět, co se jeho blízkému vlastně stalo.

Nový případ, který si vzal na starosti, však bude, jak se zdá, o mnoho jiný než ty ostatní. Davida vyhledá Julia Wrenová, jejíž manžel Sam zmizel za podivných okolností před půl rokem. Toho dne vstal o něco dříve, a vyrazil do práce, nastoupil do metra, a zde jeho stopa končí. Vypadá to totiž, že z metra nikdy nevystoupil, což následně dokážou i záznamy z bezpečnostních kamer, které se k Davidovi dostanou. Celé je to hodně podivné.

Žádný člověk se přeci jen tak nepropadne do země, a zmizet v kabině metra, to je opravdu podezřelé.

David pátrá i po Samově minulosti, a přes kolegy z práce se pomalu dostává ke kostlivcům, které má schované ve skříni. Zdá se, že manželství nebylo zdaleka tak idylické, jak tvrdila Julia, a navíc podle fotografií David zjistí, že Sam za posledního půl roku hodně zhubnul. Jako by jej něco tížilo, něco, s čím si nedokázal sám poradit...

Je snad možné, že by Sam své zmizení plánoval? Proč by ale utíkal z metra, kde

Dokáže David rozplést pavučinu lží, kterou kolem sebe, jak se zdá, Sam pečlivě vybudoval? Nebo se stanou tyto lži osudné i jemu?

Hodnocení: Tuto knížku jsem si půjčila v knihovně, kterou jsem ještě stihla narychlo navštívit před tím, než se ještě téměř vše díky koronavirové pandemii uzavřelo. Zaujal mě název, a také to, že na obalu bylo žluté kolečko s nápisem Sunday Times Bestseller. 

Ze zkušenosti bývám skeptická ke knížkám, které jsou označeny touto nálepkou, protože ne vše, co mizí z knižních pultů rychlostí blesku je také kvalitní - viz například Padesát odstínů. Knížku jsem si ještě před vypůjčením zběžně prolistovala, zaujala mě anotace, takže jsem si ji nakonec vzala domů. 

A zpětně musím říci, že to byla opravdu dobrá volba.

Knížku vydalo v roce 2018 nakladatelství Mystery Press - toto byla moje první zkušenost s tímto nakladatelstvím, nikdy jsem o něm neslyšela, ani od něj žádnou knihu nečetla. 

Jak jsem začala číst, překvapila mě dost velká písmena. V knížkách, které čtu, jsou totiž písmena často malá, a je fakt, že z toho dost bolí oči, takže Ztracený měl hned první plusové body. No a pak už to šlo samo. Vyprávění mě tak vtáhlo do děje, že jsem měla problémy s tím přestat číst. Postavy uvěřitelné, dialogy naprosto přirozené, téměř na každé stránce se dělo něco zajímavého, a když jsem si tak za polovinou knihy říkala, že už mám jasno, kdo je viník, nemohla jsem se více mýlit.

Knížku jsem měla přečtenou za tři dny, četla jsem po večerech, a dokonce jsem si ji vzala i do práce, abych si přečetla alespoň pár stránek při svačině.

Celý děj tak nějak spěl k závěru, který mě absolutně šokoval, jako už dlouho žádná detektivka, a hned jak se otevře knihovna, prostě si musím vypůjčit další díly z této série - tento je třetí, ale knihy na sebe volně navazují, nebyla jsem nijak zvlášť ztracená v ději.

Zatím je knížek z této série sedm, tedy alespoň na zadní straně je jich vyfoceno šest, plus tato, a jen mě mrzí, že jsem netušila, že mě četba bude tak bavit, protože bych si je vzala z knihovny rovnou.

Pokud sháníte dobrou detektivku, při které budete napnutí, rozhodně Vám Ztraceného můžu doporučit!

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Nebo nějakou od autora Tima Weavera? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥