Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 192 Muž z chatrče

 Autor: Martin Goffa

Žánr: Krimi

Mé hodnocení: 60%

Obsah: Novinář Marek Vráz, kterému nikdo neřekne jinak než Terence, se jednoho krásného květnového dne vydá ke své kamarádce kadeřnici Kamile. Chce si nechat upravit účes, nakonec ale vše dopadne jinak.

Kamile se totiž ozvala policie s tím, že její nevlastní bratr, kterého neviděla více než deset let, byl nalezen mrtvý v bezdomovecké kolonii na okraji Ústí ve staré chatrči. Případ vypadá na první pohled zcela jasně. Vašek Král měl v krvi více než dvě promile, a nešťastnou náhodou upadl a praštil se do kamen. 

Kamila poprosí Marka, aby ji doprovodil k identifikaci bratra. Ten sice není moc nadšený, ale přeci nenechá kamarádku na holičkách. Jenže ono to celé dopadne úplně jinak. Po návštěvě pitevny je Kamila podivně rozklepaná a vyděšená, a Marek záhy zjistí proč. Mrtvý totiž nebyl Vašek, ale někdo úplně jiný, kdo se mu snad vzdáleně podobá. Proč u sebe měl tedy Vaškovy doklady, a znamená to tedy, že je dávno mrtvý i on? Samotná pitva byla také hodně zvláštní. Proč udělal patolog při pitvě u jedné z položek významný otazník?

Marek by nebyl ten správný novinář, aby se v celé věci nezačal pořádně šťourat. Jenže vůbec netuší, jak vysokou hru rozehrál, a jaké to pro něj může mít následky. Při pátrání po identitě neznámého muže se dostane na kloub velkým podvodům, které se odehrávaly těsně po převratu. Jak do toho všeho může zapadat neznámý muž? 

Marek začne mít pocit, že někdo opravdu moc nechce, aby celé té věci přišel na kloub. Už se nemůže spoléhat ani na přátele v policejních kruzích, protože se zdá, že neviditelná chapadla jeho nepřátel sahají opravdu všude...

Podaří se nakonec Markovi celou záhadu vyřešit, a zjistí nakonec i to, co se stalo s Kamiliným bratrem?

Hodnocení: Tuto knížku mi doporučila při mé minulé návštěvě paní knihovnice. Ví totiž, že knížky od Goffy hltám jedním dechem - nejvíce jsem si oblíbila sérii se sympatickým detektivem Mikem Syrovým - ale i pár samostatných titulů. Právě ale příběhy Mika Syrového se mi líbily úplně nejvíce, dokonce jsem si objednala z internetu zatím poslední titul, protože předchozí pokračování skončilo dost otevřeně, a každý čtenář mi dá jistě za pravdu, že je nepříjemné neznat konec!

Paradoxně nakonec i to pokračování skončilo... Zvláštně, takže jsem z toho byla tenkrát pěkně rozpolcená. 

Tato knížka se mi ze začátku četla dobře. Příběh se odvíjel rychle, měl zajímavý spád, a u čtení jsem se opravdu nenudila. Navíc hlavní hrdina Marek "Terence" oplývá velkou dávkou sarkasmu a humoru, a v lecčem mi připomínal právě Mika Syrového. Jedná se o naprosto pohodového a přímého chlápka, žádný vyumělkovaný knižní hrdina, kterými se to někdy v románech jen hemží.

Asi tak za půlkou knížky to ale začalo být horší. Knížka se často v některých pasážích vracela do minulosti, ale nejhorší bylo to, že jsem netušila, kdo ty části vlastně vypráví. Na konci mi to bylo samozřejmě už jasné, ale mátlo mě to, i když na druhou stranu to v sobě mělo notnou dávku napětí a tajemna.

A musím vypíchnout i další věc - díky této knize jsem se dozvěděla o jednom z největších podvodů po revoluci, o tom, jak bylo hrozně lehké jen tak si ulít někam miliardu či dvě, a vlastně se to dělo s posvěcením státu, který nebyl dlouho schopný s tím něco udělat a ošetřit to odpovídajícím zákonem. Je velká škoda, že se o těchto věcech dnes moc neví a nemluví.

Celkové hodnocení je tentokrát lehce průměrné, Goffa má lepší detektivní romány, tento se řadí k těm trošku horším, ale i tak se jedná o pohodové nenáročné čtení, ideální na klidný večer. Pokud máte rádi krimi, tuto knížku Vám můžu doporučit, třeba budete hodnotit výše, než já!

A co Vy? Četli jste tuto detektivku? Nebo ne? Znáte sérii s Mikem Syrovým? Nebo jste četli jinou knížku od Martina Goffy? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Muž z chatrče - Martin Goffa | Databáze knih

Komentáře

  1. Dobré detektívky mám rada ale radšej si pozriem filmové spracovanie, na čítanie som v posledné roky akosi lenivá. Momentálne chodí v telke Hercule Poirot, komisár Megret, Colombo ... toto pozerám pravidelne. ☺

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Poirota a Columba také vždycky mrknu ráda, tito hrdinové jsou prostě nesmrtelní :)

      Vymazat
  2. Priznám sa, že o autorovi ani o knihe som ešte nepočula, takže ďakujem za rozšírenie obzorov :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Četla jsem asi dvě knihy od tohoto autora, ale příliš mě nezaujaly. Tím nechci odrazovat ostatní čtenáře.

    OdpovědětVymazat
  4. O knížce vím, ale už jak jsem ji viděla v předprodeji, přiznám se, že mě moc nezaujala.

    OdpovědětVymazat
  5. Detektivky z tohoto období moc nemusím.

    OdpovědětVymazat
  6. Já také detektivky nemusím :-)Raději si přečtu od Danielle Steelové, Betty Mahmoodyové, Colleen McCulloughové:-)))

    OdpovědětVymazat
  7. Detektivky mám ráda a možná by se mně knížka líbila.Od autora jsem nic nečetla,čtu hodně od zahraničních spisovatelů.Teď jsem si přinesla z knihovny tři knížky od Robina Cooka,doma jich mám ve své knihovně šest.Jsou do detektivní a hodně napínavé příběhy z lékařského prostředí.
    Měj hezké dny babího léta

    OdpovědětVymazat
  8. Toho autora jsem ještě nečetla, ale co není, může být...

    OdpovědětVymazat
  9. Knihu jsem nečetla a dokonce ani nic od tohoto autora. Krimi mám ráda, poprosím manžela, aby se po tomto autorovi poohlédl v knihovně. Děkuji za inspiraci.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js