Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 12 Farma

Autor: Tom Rob Smith
Žánr: Román, Drama, Thriller
Mé hodnocení: 60%
Obsah: Daniel je přesvědčen, že jeho movití rodiče si po odchodu z Londýna úžívají poklidný důchod na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku.
A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec.
"Volám kvůli matce... Není v pořádku... Vidí hrozné věci..."
Daniel si okamžitě zarezervuje letenku, když v tom má další hovor.
"Tvůj otec s tebou určitě už mluvil," ozve se matčin hlas. "Všechno, co ti řekl je lež, počkej na mě na letišti Heathrow..."
Daniel matku Tilde na letišti vyzvedne a ta mu vypráví, co se na farmě děje - o spiknutí obyvatel vesnice proti ní, o záhadném farmáři Hakanovi, který je ve vesnici velmi vážený a má být proti Tilde velmi vysazený.
Bude Daniel věřit své matce nebo otci?
A zjistí, jaká tajemnství farma skrývá?
Hodnocení: Knížka mě vtáhla do děje tak, že jsem těch 300 stran přelouskala za dva dny.
Je tu dobře popsána mentalita nepřátelských vesničanů, kteří nemají přitěhovalce zrovna moc v oblibě.
Celou knížku jsem tápala, jestli má Tilde pravdu nebo ne - a konec mě dost zklamal.
Celé prostředí Farmy je pěkně ponuré a děsivé. Určitě by bylo dobré natočit podle knížky film s trochu kvalitnějším scénářem.
Celkový dojem z knihy je dobrý, ale určitě šla napsat lépe. Štvaly mě ty velké odstavce.
Za pár dní na děj nejspíš zapomenu, i když její potenciál se zdál být mnohem větší.
A co Vy? Čestli jste Farmu? Líbila se Vám nebo jste z ní stejně rozpačití jako já? Díky za komentáře, Vaše Eliss ♥

Výsledek obrázku pro farma tom rob smith

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...
13 komentářů
Další informace

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...
15 komentářů
Další informace

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...
6 komentářů
Další informace