Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 07 Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Autor: Stephen King
Žánr: Horor, drama
Mé hodnocení: 80%
Obsah: Trisha McFarlandová vyráží se svou mámou a bratrem Péťou na výlet do lesů západního Maine.
Máma se s Péťou háda celou cestu v autě a dokonce i poté, co vystoupí. Je totiž v pubertě a dost trpí rozvodem rodičů a odloučením od otce.
Když si Trisha odběhne do křoví ulevit, ani jeden z nich si jí nevšímá, natolik jsou zabraní do hádky.
Po cestě zpátky se rozhodne jít zkratkou zpátky na pěšinu, ab si ušetřila cestu. Jenže to tam nezná, a domnělá zkratka se tam vůbec nevyskytuje.
Zjistí, že se ocitla v lese, a najednou neví, jak zpátky.
Má u sebe jen batůžek s pláštěnkou, chipsy, sendvič a walkman se sluchátky.
Najde devítiletá holčička co nejrychleji cestu zpátky, a nebo ji dostanou hrůzy lesa?
Hodnocení: Na cbdb.cz je uveden v žánru horor, já bych ale knížku viděla spíš jako drama, protože hororové prvky v ní neshledávám.
Ale je to velmi dobré drama!
Knihy od Kinga mám čím dál tím více ráda a vyhledávám je. Líbí se mi jeho sugestivní styl psaní.
Knížka má 188 stran a já ji přečetla za dva dny, což je u mě úspěch.
Bavila mě ponurá atmosféra, putování lesem, strach hrdinky ( já osobně bych nedokázala nic z toho co ona, nejspíš bych okamžitě zešílela hrůzou ).
Představte si že byste se tam někde sami ocitli, ztracení. Jak byste se chovali? Popřečtení knížky o tom musím pořád přemýšlet, protože člověk toho vydrží asi opravdu hrozně moc, když musí.
Konec mě překvapil, ale víc už neprozradím.
A co Vy? Četli jste tuto knihu, nebo se na ni chystáte? Děkuji za přečtení a komentáře, Vaše Eliss ♥
Související obrázek

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla