Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 03 Žena v černém

Autor: Susan Hillová
Žánr: Horor
Mé hodnocení: 50%
Obsah: Arthur Kipps je mladý londýnský právník který je vyslán do městečka Crythin Gifford, aby se zůčastnil pohřbu a vyřídil poslední vůli paní Drablowové. Ocitá se v jejím Domě u Úhořího močálu, který na něj dýchne tajemnou atmosférou.
Při pohřbu poprvé spatří onen přízrak - ženu v černém.
Postupně se dozvídá příběh matky, která zešílela žalem po té, co jí zemřelo jediné ditě, které ani nemělo možnost se dozvědět, že je jeho matka.
Od té doby v domě straší - různý rachot, převržený nábytek a hračky.
Ale to nejhorší Artura teprve čeká - a postihne ho ve chvíli, kdy to bude nejméně čekat.
Hodnocení: Knížka se mi líbila tak napůl. Velmi se mi líbila atmosféra staré Anglie, její pošmourno a tajemná atmosféra. Hororové prvky jsou popsány skvěle, bohužel mi připadá, že je jich málo.
Kniha má pouhých 143 stran a než se začne něco dít, je skoro konec.
Ale na druhou stranu tu je perfektní závěr, který jsem vážně nečekala.
Takže knížku už si podruhé nepřečtu, a za pár dní asi i zapomenu, o čem pořádně byla.
Líbila se Vám dnešní recenze? Souhlasíte se mnou, nebo ne? Díky za komentáře a přečtení, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Nejdřív jsem viděla film a až pak jsem jako dárek dostala tuhle knížku . Máš pravdu,že tomu něco chybělo. A tím,že jsem viděla první film a hlavní postava byl "Harry Potter " , už tím ta knížka u mě šla dolů , protože jsem si ten obličej představila i u čtení Nemusím ho .

    OdpovědětVymazat
  2. "Harryho Pottera nemusím, něčím mě vždycky iritoval :D Je spousta lepších hororů než Žena v černém :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js