Přeskočit na hlavní obsah

Evilenko (2004)


Horor patří mezi můj nejoblíbenější žánr, a protože je spousta hororů, i trochu staršího data, které jsem ještě neviděla, projížděla jsem si žebříčky nejlepších hororů podle jednotlivých let.
A právě v roce 2004 byl natočen Evilenko. Zaujal mě popis filmu, a hodnocení na československé filmové databázi také nevypadalo nejhůře - dvaašedesát procent, což je celkem ucházející. Mám zkušenost, že filmy s více než šedesáti procenty jsou většinou kvalitní.
Film byl natočen na základě skutečných událostí, scénář se inspiroval se masovým vrahem Andrejem Čikatilem, který v letech 1978 až 1990 zavraždil 53 lidí, za což byl v roce 1994 popraven.
Režie snímku se zhostil celkem neznámý italský režisér David Grieco - projela jsem si jeho filmografii a krom Evilenka natočil jen samé českému divákovi neznámé filmy.
Grieco snímek nejen režíroval, ale napsal také scénář.
Na začátku filmu se seznamujeme s Andrejem Romanovičem Evilenkem, který pracuje jako profesor ve škole. Poté, co se jednoho dne pokusí znásilnit malou holčičku, je ze školy vyhozen, ale protože na začátku osmdesátých let byla věrnost komunistické straně velkým plus, dostane Evilenko teplé místo v kanceláři, kde vykonává vcelku jednoduchou práci.
Evilenkův osobní život by se mohl zdát šťastný - je ženatý, peněz má celkem dost, tak co by mu mohlo chybět?
Záhy se to dozvíme.
Evilenko má totiž sexuální problém - je impotentní, následně se dokonce dozvídáme, že se svou ženou nikdy neměl pohlavní styk, a svou sexuální frustraci si vybíjí tím nejhorším možným způsobem - vraždou a násilím, to jediné jej totiž dokáže uspokojit...
Evilenko začne brzy brát vraždu jako rutinu, své oběti si vybírá zcela náhodně, a způsoby usmrcení obětí jsou čím dál hrůznější.
Jenže mladý policista a jeho tým jsou mu v patách, a šílený zabiják si bude muset dávat velký pozor...

EVILENKO | Movies, Movie posters, Poster
Na tento film jsem byla opravdu zvědavá, O "proslulém" sériovém vrahovi Čikatilovi jsem již několik článků četla, a tak jsem čekala kvalitní snímek, který bude volně inspirovám jeho hrůznými činy.
Bohužel jsem z celého filmu velmi zklamaná. 
Ze zajímavého tématu, z kterého se dalo vytěžit maximum, zůstaly po závěrečných titulcích rozporuplné pocity.
Hlavní roli Evilenka ztvárnil herec Malcolm McDowell, kterého jsem viděla ve filmu poprvé, takže mě překvapilo, že se jedná o docela známého herce s nabitou filmografií - komentáře u filmu jej nejčastěji zmiňují v souvislosti s filmem Caligula.
A McDowell a jeho herectví je jedna z mála věcí, které dělají tento film alespoň trochu koukatelný. Jinak je to totiž opravdu bída.
Inspirace Čikatilem je pojatá opravdu zvláštně. S Čikatilovou osobou nemá totiž Evilenko společného téměř nic - žádný podobný osud, dětství, rodinné zázemí...
Opravdu by mě zajímalo, kde tvůrci přišli na to, že se jedná o horor. Nic temného ani okultního se tu totiž neděje, rozhodně jsem při sledování filmu neměla strach.
A snad nejvíce mě zklamala absence nějakých krvavých scén - jen jedna scéna asi ve čtvrtině filmu má trochu krvavé "grády," jinak ale nic moc.
Dokonce tu není ani ukázán Evilenkův kanibalismus, který je jen okrajově zmíněn. Já vím, že podobné scény mohou být drsné, ale když už se dívám na film o brutálním zabijákovi, přeci na to musím být připravena, no ne?
Nudná byla i vyšetřovací linka s policistou - vůbec nebylo nijak vysvětleno, jak vlastně začali Evilenka podezírat, celé to bylo hodně děravé a nelogické.
Spoiler! Za velký přešlap považuji i Evilenkovy hypnotické schopnosti, kterými lákal své oběti k sobě - to bylo opravdu... Podivné.
Celý film mě nebavil, nudila jsem se, jediným plusem byly dobré herecké výkony, ale bohužel scénář byl příšerný, a také se mi líbila hudba, která by si zasloužila ale mnohem lepší film...
Celkově hodnotím dvěma hvězdičkami z pěti, a dle mého by měl film mít hodnocení kolem padesáti procent, takto vysoké hodnocení si určitě nezaslouží.
O Čikatilovi byl natočen i lépe hodnocený snímek Občan X, na který mám v plánu se brzy podívat - ten je hodnocen v červených číslech pěknými jednaosmdesáti procenty. 
Pokud chcete vidět kvalitní film, tento opravdu nedoporučuji. 
A co Vy? Viděli jste tento film, nebo podobný snímek Občan X? Napište mi do komentářů!
Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Film jsem viděla a byl na mě hodně drsný.Jsou v něm děti a to nemám ráda.Viděla jsem i Občana X,občas se zakrytýma rukama.

    OdpovědětVymazat
  2. Zklamaná? No i tak si ho stáhnu a podívám se na něj. Dost mě zajímá, tak jsem zvědavá, co na něj řeknu :-)

    OdpovědětVymazat
  3. No tak ty hypnotic ke schopnosti.. Přece jen tam bylo něco "okultniho".. Ale jestli to z toho koukal jak sláma z bot...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula