Přeskočit na hlavní obsah

Slunečné dny jsou tu!

 Letní přeháňky si snad dají zase na pár dní oddech, a čeká nás sluníčko. Včera bylo ráno dost zamračeno, později lehce sprchlo, ale stihli jsme s Julinkou nakoupit, a taky chvíli posedět venku. Ve středu jsem šla večer pro usušené prádlo, a čekalo mě tam překvapení. Sousedka pověsila na sušák malou plastovou houpačku, která je akorát pro Julinku. 

Sousedka ji měla u rodičů, jenže její holčička už bude mít v srpnu tři roky, takže už z houpačky vyrostla. Julinka s Miou jsou od sebe skoro přesně na den o dva roky, tak si myslím, že už příští rok by si spolu holky mohly hrát. Teď budeme napůl ještě kupovat menší pískoviště, což je taky fajn. 

Jsem ráda, že tu má Julinka do budoucna aspoň nějakou kamarádku, protože moc miminek tu teď v okolí opravdu není. 





Úplně jsem si vybavila, jak jsem jako dítě taky milovala houpání. Na zahradě jsme měli velkou houpačku, ale já měla stejně nejradši ty obyčejné, dřevěné na řetízku. Ty byly vždycky u babičky na sídlišti, kam jsem jezdila na prázdniny. Dnes už je tam nové, moderní hřiště, ale já vždycky s láskou vzpomínám na ty z dob mého dětství, a jak jsem za ně byla ráda... 

Julince se houpání hned zalíbilo. Nadšeně a hlasitě se smála, tak jsme se pohoupali ráno, a pak ještě po obědě dvakrát. Ten žlutý držák vepředu se dá štelovat, teď to má Julinka akorát, no určitě přes léto budeme houpačku používat často a já jsem za ni moc ráda. Pískoviště bude někdy v létě, nevím, kdy to sousedka objedná. 


Tady jsme cestovali do města v avokádovém oblečku a kloboučku, ten má sice Julinka ještě trochu velký, ale když jí to tak slušelo! Ale stejně si ho pořád sundávala a hrála si s ním, a ve městě jsme ho dvakrát málem ztratili. No, tak příště to bude třeba lepší.


Takhle se někdy přijde ráno to moje miminko přitulit, položí mi hlavičku na nohu a chce se mazlit. To je tak nepopsatelný pocit, když vás má někdo tak hrozně moc rád...


Hodně Julince čtu pohádky, vždycky večer alespoň kousek z knížky, a taky si spolu prohlížíme obrázky zvířátek a všeho možného. Samozřejmě by nejraději všechno papírové rozškubala, předevčírem jsem chvilku nedala pozor a za oběť padl televizní program. Ale jinak kouká ráda a pozorně poslouchá, co jí povídám. 


A teď má Julinka v objektu zájmu především kuchyni. To je zajímavější než ta hromada hraček, že! Ráda bouchá na lednici, kuchyňskou linku, a taky už umí otevřít spodní skříňky, sice ne úplně, dovnitř se ještě nedostala, ale ono to asi nebude trvat dlouho. Naštěstí tam není nic ostrého, dole jsou hrnce a pokličky, pár misek, ale je lepší opatrnost. 



S jídlem nemáme žádné větší problémy, Julinka někdy prská, ale nakonec to stejně sní, dneska jsme si dali hrášek s mrkví a hovězím, ale stejně má nejraději ovoce a kašičky. A vždycky po jídle jí dám kukuřičnou křupku, s ní si pěkně pohraje, takže maminka si má čas vypít někdy v klidu i kávu. 

Ani na spánek si nemůžu stěžovat, přes den Julinka spánku moc nedá, zato noc prospí celou. Chodíme spát kolem deváté, Julča se jednou nebo dvakrát vzbudí k jídlu, a zase hned usne. Někdy ze spaní začne pobrekávat, a než připravím mléko, už zase spí. 


Zuby zatím nemáme, tak jsem zvědavá, kdy se začne klubat první. Bohužel jsem zjistila, že Julince v okolí nejspíš neseženu zubaře, moje zubařka už nebere ani rodinné příslušníky, a už vůbec ne děti, má plný stav. Obvolávala jsem zubaře v okrese, nic. Tak se asi zkusím obrátit na pojišťovnu, to je opravdu neštěstí...


Zítra se jedeme podívat na farmářské trhy, už se moc těším, a určitě si něco pěkného koupíme. Užívejte pěkných slunečných dní, děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný víkend, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Julinka už je velká slečna a je fajn , že bude mít kamarádku :) . Na houpačce jí to moc sluší . Mějte se moc fajn a užívejte teplíčka :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na těch fotkách je hezky vidět, tak se z houpání raduje.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....