Mezinárodní den zdravého spánku

 Zdravý a dostatečný spánek není pro každého z nás zdaleka samozřejmostí, a proto je fajn, že si jednadvacátého března můžeme připomenout Mezinárodní den zdravého spánku. Jako dítě jsem problémy se spánkem nemívala. Moji rodiče byli hodně zásadoví v tom, abych chodila včas spát. Kolem deváté večer už jsem byla v posteli, a ráno se mi opravdu dobře vstávalo. 

V pubertě jsem si začala kupovat hodně ledové kávy - takové ty levné v kartonu - a zdravému spánku byl konec. Tehdy na mě ty kávy působily dost neblaze, i když jsem si je dala chvíli po obědě, nemohla jsem v noci ani zaboha usnout. Nebyla jsem zvyklá na kofein, a i když v těchto kávách ho zase tolik asi nebude, pěkně to se mnou zatočilo. 

Skoro celou noc jsem proseděla na chodbě a koukala na želvy v akváriu. Byl to hrozně divný pocit a ráno to nebylo vůbec pohodové probuzení, nakonec jsem spala v kuse asi dvě hodiny. Dlouhé roky jsem kávu nepila, protože když jsem si ji dala, neudělala mi jednak dobře fyzicky, a pořád tu byl problém s tím spaním. Pořádně jsem kávu začala pít asi až v pětadvaceti, a bohatě mi stačí jeden šálek ráno. Přítel vždycky dělával kávy do půllitrových hrnků, to se mnou taky zacvičilo, a ještě si dát takovou dávku po obědě, to už jsem mohla na spaní taky zapomenout. 

Výjimečně si dám v létě ve městě třeba ledovou kávu, ale někdy třeba i bez kofeinu, na tu jsem si navykla zase v těhotenství. 

Když jsem ve dvaceti začala řešit problémy s počínající anorexií, psychiatrička mi napsala léky na spaní. Mirtazapin jsem měla brát po půlce, alespoň dvě hodiny před tím, než si půjdu lehnout. I když jsem neměla problémy se spaním, tak jsem tyto léky dostala proto, že měly stimulovat chuť k jídlu. Kolem osmé večer jsem si tedy vzala půlku tabletky a přiznám, že jsem se těšila na to, jaké budou mít léky účinky, doufala jsem, že mi s problémem pomohou. 

Usnula jsem opravdu rychle, a v kuse prospala více než dvanáct hodin. Ještě že jsem si tu tabletku vzala v pátek, protože kdybych měla takto vstávat do školy či na praxi, nezvládla bych to. Po probuzení jsem se cítila hrozně malátná, točila se mi hlava, a navzdory tomu, že jsem spala tak dlouho, taky hrozně unavená. 

Nemohla jsem se pořádně vzpamatovat. Ale hlad jsem měla pořádný, spořádala jsem velkou snídani a k tomu si dala ještě plno sladkostí. A po jídle jsem šla zase spát. Únava mě přemohla, a já spala další dvě hodiny. No necítila jsem se po těch lécích dobře. Takhle bych nemohla přeci fungovat! Tak už jsem je pak nebrala, a usínala jsem dobře i bez nich. 

Pro mě spánek uměle navozený léky nepředstavuje zdravý odpočinek. Chápu, že lidé trpící chronickou nespavostí léky brát musí, aby se alespoň trochu vyspali, ale dokud můžu spát dobře a přirozeně, nechci si navazovat spaní takto uměle. 

Ani když jsem byla těhotná, nijak špatně se mi nespalo. Jediným problémem byla poloha - na břiše to už samozřejmě později nebylo možné, takže jedině na boku. A já fakt nerada spím na boku, na zádech bych snad nikdy neusnula, takže to pro mě bylo dost nepohodlné. Julča vždycky ještě chviličku před spaním kopala, ale žádná hrůza, byl to takový příjemný rituál před usnutím. 

Teď mám samozřejmě spánek přerušovaný. Vstávám spolu s Julinkou, která má hlad a potřebuje přebalit. I když vstávám třeba třikrát za noc, nečiní mi problém znovu usnout. Julinka je totiž taky pořádný spáč, někdy usne už na přebalovacím pultíku, nebo je v polospánku a rychle usíná. 

Základní poučka říká, že délka spánku u zdravého jedince se pohybuje kolem sedmi až osmi hodin. To splňuju, chodím spát dost brzy, a pak zase brzy vstávám, což mi vyhovuje. Když jsem chodila do práce tak jsem si to tak zařídila, jelikož jsem vstávala nepravidelně - jednou v jednu, pak zase až po třetí, jindy stačilo jít do práce na šest, takže to bylo opravdu pekelné a potřebovala jsem se alespoň trochu prospat. 

Podle odborníků je nejlepší si před spaním vytvořit nějaký rituál. Já si třeba ráda před spaním čtu. Ložnici vždycky před spaním ještě pořádně vyvětrám, a to za každého počasí, načechrám peřiny a může se jít do hajan. 

Není dobré před spaním kouřit, jíst těžká jídla, a ani třeba televize nebo mobil také nejsou přátelé kvalitního usínání. A pak samozřejmě i alkohol má na spánek špatný vliv. Což je pochopitelné, protože tuším velmi ovlivňuje kvalitu určité fáze spánku. Důležitá je i postel - nemá se v ní jíst, pít, a prý ani číst. No, tohle je dost sporné. Já si ráno dám ráda kávu v posteli, a čtu si jedině v posteli, protože jinde si tu knížku tolik neužiju. 

Teplota na spaní se má pohybovat kolem osmnácti až dvaceti stupňů, já raději tedy ještě méně, a v létě často větráme i přes noc. Čerstvý vzduch je na dobrý spánek snad ta nejlepší věc. A pro mě je důležitá ještě jedna věc - a sice klid. Nedovedu usnout u televize, vadí mi jakýkoliv hluk. Doma jsem měla vedle pokojíčku akvárko s rybičkami, a na noc se musel vždycky vypnout filtr na vodu. U toho hrčení jsem prostě nedovedla usnout. 

Dobrý a kvalitní spánek je věc, které je potřeba si vážit, protože to rozhodně není samozřejmost. 

Nakonec tu mám několik zajímavých faktů o spánku, o kterých jste možná nevěděli! 

1.) Někteří lidé mají pouze černobílé sny

2.) I slepí lidé mají sny. Jenom se jim nezdá o věcech, ale vůních, zvucích a jiných smyslových vjemech 

3.) Děti trpí mnohem častěji na noční můry než dospělí. Vědci pro to zatím nemají potvrzení, ale jejich statistiky to potvrzují

4.) Existuje nemoc, která se jmenuje narkolepsie. Projevuje se náhlým a nekontrolovatelným usnutím v podstatě kdykoliv, během nejrůznějších běžných činností - například i při rozhovoru. Mozek nedokáže regulovat cyklus mezi spánkem a bděním, tato nemoc je bohužel dědičná

5.) Sny nám dávají signál, že se s tělem něco děje. Když se nám zdá, že nutně potřebujeme na záchod, často se opravdu vzbudíme s plným močovým měchýřem

6.) Vědci dokázali, že děti s pravidelným spánkovým režimem rychleji usínají, méně se v noci budí a jsou hodnější! 

A co Vy? Máte problémy s usínáním, nebo se spaním celkově? Věděli jste, že jednadvacátý březen je Mezinárodním dnem zdravého spánku? Pamatujete si po probuzení často sny? Zvládnete naspat průměrných osm hodin, nebo spíte méně? Brali jste někdy léky na spaní? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný březnový den, Vaše Eliss ♥