Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 368 Olejové stopy

 Autor: Zdeněk Novák 

Žánr: Detektivní 

Mé hodnocení: 50%

Obsah: Arnošt Kopřiva je pár měsíců v důchodě, ale nemůže říct, že by si ho zrovna užíval. Před půl rokem mu umřela žena, což ho velmi zasáhlo, a od té doby se nedokáže radovat ze života. A náladu mu nějak nemůže zvednout ani počínající jarní počasí - vždyť bez jeho Věrky je vše tak ponuré a prázdné! Ale rozhodne se projít do lesa. Všenory jsou malá vesnička u Prahy, ale les tu je opravdu krásný, stranou od veškerého ruchu, a navíc sem teď ještě nikdo moc nechodí, když jaro teprve začíná vystrkovat růžky. 

Poklidnou procházku ale přeruší podivný nález. Asi dvacet metrů od neudržované lesní cesty stojí modrobílá dodávka. Zdá se, že je opuštěná, a na takovém místě působí nepatřičně. Že by tu přespali výletníci, nebo si tu udělal dostaveníčko zamilovaný páreček? Arnošt nad tím mávne rukou a pokračuje dál v procházce.

Když jde však druhý den stejnou trasu, dodávka je tu pořád, na stejném místě, a to už mu spustí varovné kontrolky v hlavě. Ze zvědavosti otevře zadní dveře auta, a tam najde dvě mrtvoly. Oba muži jsou totiž v podivně zkroucených pozicích a je jasné, že už jim nikdo nepomůže. Vyděšený Arnošt zavolá policii. Tedy, on není zase tak úplně vyděšený, konečně nějaké vzrušení, že! 

Na místo se dostaví policejní důstojník Viktor Liška se svým týmem. Po zběžném ohledání místa činu je jasné, že muži byli zavražděni, ač se to pachatel pokusil vcelku nešikovně zamaskovat a vzbudit dojem, že jeden zabil druhého a pak sám spáchal sebevraždu. Povzbuzující fakt je ten, že oba u sebe měli doklady. 

Semerád a Němec byli oba známé firmy - recidivisté, stíháni za krádeže a menší loupeže, takříkajíc malé ryby. Vše tedy nasvědčuje tomu, že oba někdo zavraždil. Zvláštností je, že oba měli na zádech stopy motorového oleje, jakoby je někdo vláčel po podlaze někde v autoservisu...

Liška má v týmu dva nové kolegy, Bohatého se Zámečníkem, a ti mají na starost získávání stop a pátrání po čemkoliv podezřelém z okolí pachatelů. Mohl snad Semeráda zabít někdo ze žárlivých manželů - proháněl totiž aktivně každou sukni? Nebo se někdo zaměřil na Němce, a to kvůli jeho homosexualitě, a Semerád se jen připletl do cesty? 

Velmi slibně začne vypadat stopa vedoucí k drogám. Semerád totiž před časem nabízel před základní školou dětem "bonbony," incident ale neskončil v rukou policie, a to pro nedostatek důkazů. Jenže bohužel tato stopa nakonec vede do prázdna, a stejně bezvýsledné se ukáže pátrání v okolí obou podezřelých. Jistě, ty dva nemělo moc lidí v lásce, jenže se nedá nic dokázat...

Liška ale nakonec zjistí, že pachatelem je člověk, do kterého by to řekl nejméně, a bude si muset s celou nenadálou situací poradit... 




Hodnocení: Olejové stopy jsem si koupila při své poslední objednávce z Restoria, online antikvariátu. Edici Původní česká detektivka mám docela ráda. Většinou to jsou takové ty klasické detektivky, čtivé, s napínavým dějem, jedná se prostě o typické čtení třebas na dovolenou. 

Anotace působila opravdu velmi zajímavě. Nález mrtvol v opuštěné dodávce, následně je zjištěno, že jde o protřelé zlodějíčky. Tak jsem čekala napínavé pátrání, atmosféru, které prostředí přímo nabízí - les, malá vesnička a její obyvatelé, ale bohužel, nic z toho se mi prakticky nedostalo. Pátrání bylo sice chvílemi zajímavé, ale autorův styl vyprávění byl strašně unylý a bez kapky fantazie.

Nuda, šeď, žádná atmosféra napětí, chyběl tomu pořádný švih. Vyprávění bylo místy příliš kostrbaté. Hlavní postava, policejní důstojník Liška, byl poměrně sympatický. Ale chybělo mi zase větší vykreslení jeho charakteru. Jasně, byly tu pasáže z rodinného pikniku a klábosení se sousedy, plus promluvy s otcem, který synovu práci moc nechápal, a měl ho nakonec za naprostého břídila. 

V dalších postavách jsem se lehce ztrácela, bylo jich na můj vkus až moc, a všechny mi připadaly tak nějak stejné. Což je velký problém, i u "šestákové" detektivky bych čekala trochu smysl pro charakter postav. 

Pátrání bylo na můj vkus hrozně zdlouhavé, než jsem se přelouskala dvě stě stránkami, tak to bylo opravdu nekonečno. A nakonec jsem dočetla příběh jen proto, že ze zásady nikdy neodkládám rozečtené knihy, ať jsou sebehorší. Vůbec mě to nebavilo. 

A vyřešení celé zápletky, následná identita pachatele, způsob a důvod provedení činu, tak to už byla opravdu silná káva. Něco tak opravdu hloupého jsem nečekala, a hlavně to bylo nelogické! Já vím, je to detektivka, stává se všelicos, ale tohle bylo na můj vkus hrozně přitažené za vlasy. Takže dávám jen padesát procent, tohle se nepovedlo a vůbec se divím, že autorovi knížku vydali. 

Za týden už ani nebudu pořádně vědět, co jsem to četla a o čem to bylo. Škoda papíru, opravdu, asi půjdu knížku darovat do knihobudky, i když i tam je jí škoda... No, rozhodně dnes tento titul doporučit nemůžu, a to mám převážně s edicí Původní česká detektivka dobré zkušenosti! Snad bude příští knížka lepší a já si spravím chuť.

A co Vy? Znáte edici Původní česká detektivka? Četli jste nějaký titul, a máte rádi podobně laděné krimi? Dáváte přednost českým detektivkám, nebo Vás baví spíše ty zahraniční? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. České detektivky moc nemusím a raději dávám přednost zahraničním .

    OdpovědětVymazat
  2. Já edici znám, knížky z ní si zásadně půjčuji v knihovně - někdy je to slušné čtení, někdy totální propadák, tak neriskuju peníze :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...