Přeskočit na hlavní obsah

Užíváme sluníčka!

 Léto už se opravdu hlásí o slovo a začíná období úmorných veder. Dneska ráno kolem deváté jsme šli s přítelem do obchodu a bylo takové teplo, jaké bývá většinou až v poledne. Takže z obchodu rovnou domů, a už jsem nevystrčila ani nos, protože horka mi nedělají moc dobře. Když si vzpomenu, jak jsem to vloni ještě snášela s klidem, v práci třicítky, dneska by mě to asi zabilo. 

Včera později odpoledne, když už nebylo takové teplo, jsem zašla na chvíli k mámě na zahradu. Sluníčko už tolik nepálilo, a ještě se daly nafotit pěkné fotky. Dneska už mají totiž zase přijít bouřky, minulý víkend jsme kvůli tomu byli i pár hodin bez elektriky, dlouho nepamatuji takové šílené letní počasí. Kroupy nám dost mlátily do oken, naštěstí se nic nezničilo, ale moje kamarádka měla venku rajčata, která řádění počasí nevydržela. 




Když je venku tak hezky, pořád mě to láká ven. Ráda si zajedu do města na procházku a po obchodech, případně na kávu bez kofeinu nebo na něco dobrého k obědu. Z masa mi už začaly chutnat alespoň ryby, za což jsem vděčná, takže jsem si udělala radost a objednala jsem si v restauraci lososa. Jako příloha byla grilovaná zelenina, původně jsem chtěla šťouchané brambory, ale ty nedělají, ale i ta vitaminová bomba byla fajn.


A k tomu nemohla v horku chybět bezkofeinová varianta ledové kávy, ale vynikající. Moc jsem si pochutnala, a bylo navíc hrozně fajn po tom pobytu v nemocnici užít si to, že jsem venku mezi lidmi. 


V pondělí jsem musela k doktorce ještě jednou, odevzdat propouštěcí zprávu z nemocnice, a pak taky poprosit, jestli bych nemohla dostat tabletky na předpis. Přeci jen, už jsem skoro v osmém měsíci těhotenství, a nohy dostávají pěkně zabrat. Už dříve jsem měla problémy s křečovými žílami, ale jak bříško roste, je to čím dál horší. Mám doma sice kompresní punčochy a mastičku, ale nic z toho nijak výrazně neúčinkuje, pokud můžu posoudit sama za sebe.

A v nemocnici mi právě dávali na žíly ráno Detralex. Ten má pomáhat na zpevnění žil a zlepšovat průtok krve. Sice nechci brát teď moc léků, ale vzhledem k tomu, že mě křeče budí i v noci, a pár vteřin mám levou nohu kolikrát úplně ztuhlou od křeče, tak se nedá nic dělat.

Doktorka mi tabletky napsala, sice stály v lékárně kolem sedmi stovek, ale raději si připlatím, navíc na internetu i v těhotenských diskuzích psalo hodně žen, že jej braly třeba i celé těhotenství a žádný špatný vliv na vývoj plodu neměl. A když mi totéž řekl i lékárník, tak jsem o hodně klidnější, a každé ráno teď beru dvě tabletky. Nohy sice bolí, už ale výrazně méně, a hlavně se v noci nebudím, což je nejdůležitější. 


Už minulý týden jsem si přes internet objednávala podložku na přebalovací pultík. U nás ve městě jsem ji nikde nemohla sehnat, takže jsem prolétla několik internetových obchodů a nakonec si vybrala promrnousky.cz. Výběr věcí pro miminka je tu opravdu velký, všechno mi to teď navíc přijde tak krásně roztomilé, (ale bohužel nemůžu koupit všechno, hihi, ) takže jsem si vybrala podložku za 299 korun, i s dopravou od společnosti GLS jem nakonec platila 437 korun. 

Vybrala jsem měkkou podložku Tropic fun, počítám, že v průběhu přebalování budu muset ještě minimálně jednu koupit, ale vůbec mě tato investice nemrzí. 


Krabici jsem sice nevyfotila celou, ale byla úhledně zabalená, nikde žádné díry nebo otlaky.


Tento vzorek se mi líbil nejvíc, podložku mám zatím v obalu, aby se na ni neprášilo, ještě (snad) pár týdnů potrvá, než ji začnu používat. Ale od pohledu se zdá v pořádku, krásně měkoučká, tak snad nám bude nějakou dobu sloužit! 

Takže tak. Až na ty křeče v nohách se cítím docela dobře, doktorka mi ještě říkala, ať omezím ty procházky a více odpočívám, ale když mám vycházky, snažím se být co nejvíc venku, nějaké válení v posteli nebo u televize, na to mě zatím moc neužije. Ale je mi jasné, že až bude malé na světě, budu ještě vzpomínat na to, jak jsem měla klid jen sama pro sebe. 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný, pokud možno slunečný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Ten losos vypadá úžasně a fotky ze zahrádky taky . V 8 měsíci ? tak to už je za pár . Už se těším tady na první fotku mrňouska :)

    OdpovědětVymazat
  2. Samé dobrůtky, po pobytu v nemocnici si je zasloužíš. Moc zdravím, 😉😀

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to už máš fakt za pár.
    Jinak já vedro snáším blbě i netěhotná. Aspoň, že jsem loni změnila kancelář a mám okno na sever a ne na jih, kde jsem byla jak na pekáči :).
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
  4. Vedra byla opravdu velká. Také jsem fungovala spíše ráno, odpoledne to vůbec nešlo. Chodila jsem s koníky i s Ťapkou k vodě, tak byli rádi :) S těmi křečemi mě to mrzí, musí to být hodně nepříjemné :( ještě, že léky pomáhají. Podložka je krásná :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula