Přeskočit na hlavní obsah

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno.

V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku. 

A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedodělala ročník. Teď už je v pořádku, každý rok ale musí jezdit na kontroly. Když jsme se loučily, řekla jsem, že držím palce, ať už je to v pořádku. No docela mě to sebralo.

Po víc jak půlhodině jsem přišla na řadu. Nejprve mi sestřička vzala krev, a pak už jsem šla na vyšetření. Vždycky když jsem v ordinaci u doktora, jsem strašně nervózní. Mám totiž obavy, aby bylo všechno v pořádku. Všiml si toho i doktor, který se mnou ještě před vyšetřením zažertoval, a pak podotkl, že jestli pořádně jím, piju a beru vitaminy, tak se přeci nemusím ničeho bát. 

No a taky měl pravdu. Zatím totiž všechno vypadá v nejlepším pořádku. Mě to vždycky strašně dojme, když vidím na monitoru to maličké, které už opravdu připomíná miminko, jak se mi kroutí v bříšku. a to, jak mu tluče srdíčko, to je tak krásný pocit...

Po vyšetření mě ještě sestřička zvážila a vypisovala se mnou těhotenskou průkazku. Ptala jsem se, jestli mám všechny hodnoty v pořádku, ale řekla, že ano, že i tlak mám přímo ukázkový. Jenže když jsem se doma dívala do té průkazky, tak tam má v jedné kolonce napsáno glykémie. Což tedy znamená, že v krvi bylo asi více cukru, což mi přijde divné, když jsem ráno nejedla.

Ale nic mi k tomu neřekla, ani to, že mám třeba omezit sladké. Jím teď hodně ovoce, zeleninu, vývary, žádné maso ani uzeniny do sebe pořád ale bohužel nedostanu. Když jsem se na to ale ptala doktora tak mi řekl, že mám jíst to, na co mám chuť. Za sebe musím říct, že nemám pocit, že bych se nějak přejídala, jím dost, ale rozhodně to není žádný extrém. 

Příští týden jedu ještě na vyšetření na genetiku, tam teď prý posílají každou těhotnou, protože asi přibývá těch vývojových vad. Tak jsem zvědavá, co mi řeknou tam. 

Po vyšetření jsem měla strašný hlad, tak jsem si zašla do bufetu na chlebíček, a pak do cukrárny. Zase to sladké no - dala jsem si vynikající horkou čokoládu, a věnečky. 



Potěšilo mě, že jsem stihla autobus už v deset hodin, což bylo tak akorát. Musím říct, že mám dneska opravdu dobrou náladu, spadlo ze mě to napětí, které se mě vždycky tak škaredě zmocní před návštěvou doktora. Tak jsem si dneska ještě pouklízela, vytřela jsem celý byt i schody v bytovce, a k obědu jsem si udělala brambory s mrkví. Já vím, nic moc, ale zeleninu teď jím fakt hodně - minule jsem snědla na posezení tři syrové kedlubny. 



Tady je ten malý "pomačkaný" zázrak. Pan doktor mi vytiskl fotku, ale je asi trošku rozmazaná, což nevadí, to podstatné vidět je. Příští týden mě čeká ještě ta genetika, v sedm je vyšetření, a jelikož jedeme až do Olomouce, musím vstávat zase dřív, což snad zvládnu! 

Na další odběry ke svému doktorovi jdu až za měsíc. Příští týden už totiž začíná druhý trimestr - je možné, že to tak uteklo? Vždycky se dívám na kalkulačku týdne těhotenství na internetu, podle toho by mělo být miminko velké jako Kinder vajíčko. A ještě minule to byla meruňka... 

Tak teď jen doufat, že to pořád půjde relativně hladce, a nevyskytnou se žádné komplikace. Nejvíc mě teď štve to, že nemůžu jíst to maso, ale jenom ucítím vůní salámu nebo kuřete, a okamžitě se mi zvedne žaludek... Ach jo!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Eliss, je dobře, že výsledky jsou v pořádku Chuť se mění, třeba opět přijde i ta na maso. Měj se hezky a opatruj se, pá 😀

    OdpovědětVymazat
  2. Tak samý dobrý zprávy - prcek prospívá a už teď je nesmírně fotogenickej :) .

    OdpovědětVymazat
  3. Pozitivní zprávy vždy povzbudí. Za mých mladých let ultrazvuk nebyl tak běžný, neviděla jsem takto ani jedno ze svých tří dětí. Ultrazvuk se pořizoval jen tehdy, když bylo na něco podezření. Třeba když můj třetí potomek měl jít a šel na svět koncem pánevním. Drž se a dopřávej si pohyb i odpočinek. Však si tvé tělo i ten maličký tvoreček řeknou, co potřebují.

    OdpovědětVymazat
  4. Horká čekuláda povzbuzuje dobrou náladu!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Potvrzuji. Máš svatou pravdu, TlusťJochu. Jednou jsem si na Halloweena změnil přezdívku na ČokoBarbie. Bylo to HOT a čoko a jak to povzbudilo náladu. Od tý doby mi ještě donedávna, tak říkali rodiče... :D

      Vymazat
  5. Na začátku těhotenství jsem vždy měla nevolnosti a některé potraviny jsem nedokázala sníst. Na něco jsem měla víc chuť hlavně v druhém trimestru. Ten byl z tohoto hlediska nejpohodovější. Ale každá to má jinak.

    OdpovědětVymazat
  6. držím pěsti, ať je všechno v pořádku i dál :) a mlsně koukám na věnečky :D v poslední době jsem si je oblíbila a kamkoli jdu, dávám si je taky :D

    OdpovědětVymazat
  7. „Mě to vždycky strašně dojme, když vidím na monitoru to maličké, které už opravdu připomíná miminko, jak se mi kroutí v bříšku. a to, jak mu tluče srdíčko, to je tak krásný pocit..." Eliss, to se tak krásně čte! :)
    S tím masem to jistě bude časem lepší. Jestli si nestěžoval doktor, tak tě to trápit naštěstí nemusí. :)
    Jinak už teď je na obrázku rozkošné. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Eliss, chutě se ti teď budou často měnit, ale tak to prostě je. Tělíčko si řekne na co má chuť. Mám radost z tvých dobrých zpráv a moc zdravím, pá 😀

    OdpovědětVymazat
  9. Jsem ráda, že všechno dobře dopadlo :) <3 necháte si říct pohlaví, nebo si to necháte jako tajemství? Mňam, děláš mi chutě, sladké taky miluji :D

    OdpovědětVymazat
  10. Eliss! Krásné, moc gratuluji!!!
    Dávej na sebe pozor! Opatruj se! Helena

    OdpovědětVymazat
  11. přeji, ať vše dobře dopadne :)

    OdpovědětVymazat
  12. Eliss, moc gratuluji! Hlavně ať je vše i nadále v pořádku, úplně si na tu nervozitu před každou kontrolou vzpomínám. U mě to povoliilo, až jsem začala cítit pravidelné pohyby někdy v pátém měsíci, pak jsem si už těhotenství užívala. První trimestr máš za sebou, tak snad i nevolnosti a únava brzy odezní. Do práce bych se ale nehnala, stres nedělá miminku dobře, tak jestli máš možnost zůstat doma... Podařilo se změnit obvodní lékařku na někoho normálního?

    Na sledování vývoje miminka jsem používala aplikaci Těhotenství+, hrozně mě bavilo sledovat, jak mimčo roste, a rovnou mi to i počítalo týdny. Jinak glykemie = hodnota hladiny cukru. Je to neutrální pojem, neříká nic o tom, zda je vysoká, nebo nízká. :)

    OdpovědětVymazat
  13. Jó, tyhle kontroly, to byly vždycky nervy.. a pak radost, že je všechno v pořádku a miminko zase o něco větší.
    Pěknou sladkou odměnu sis za to dopřála. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu.  Je úžasné pozorova

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tlačení, pa

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém nastal, když se přesunula