Přeskočit na hlavní obsah

Loučení s květnem

 Posledních pár dní to mám v práci tak trochu náročnější. Nové vedení nám všem totálně rozhodilo směny, takže prakticky každý den vstávám do práce jinak - jednou v šest, další den ve tři, další den zase v šest... Nejsem s tím vůbec spokojená, s kolegyní jsme se to snažily zástupci ředitele vysvětlit, že tohle je prostě hrozně náročné, nejen kvůli tomu vstávání, to by ještě šlo, ale jaksi se cítím úplně vyšťavněná. 

Nejhorší je, když se dostanu domů až po páté hodině večer, bydlím na vesnici, obchody tu máme dva, ale jeden má otevřeno do půl páté, druhý do pěti, no prostě sranda. A ve dny, kdy si stihnu nakoupit po práci, zase není pečivo - tak se snažím alespoň do obchodu ráno sjet pro pečivo, pokud to stíhám, ale to taky není vždy... 

Včera jsem po delší době stihla si v týdnu zajet na otočku do města, v supermarketu pečivo samozřejmě bylo i později, takže paráda. Ale zase oceňuju to, že díky většímu množství práce nestíhám přemýšlet nad hloupostmi a netrápí mě žádné špatné a pochmurné myšlenky. Práce je pro mě fakt lékem na úplně každou bolístku. 

Snažím se užívat si maličkostí všedního dne. Tři dny v kuse se teď budím dřív, ještě než zazvoní budíček. To už se mi nepodaří znovu usnout, takže chvíli ještě ležím, ťukám do mobilu, a pak už stejně vstanu a vařím si kávu. Někdy vstanu i o hodinu dříve. A jak je to fajn, nemuset pít kávu ve spěchu, v klidu se nasnídat, udělat si prostě takovou ranní pohodičku.

Každé ráno se snažím dodržovat stejný rituál. Káva, venčení Žofky, hygiena, a během toho chystání do práce. A pak se doma nudím, a vyrazím na autobus dřív. Někdy si zajdu i o jednu zastávku dál. A při tom mě hrozně baví koukat kolem sebe, a tak fotím, co  mě zaujme. Počasí je teď i u nás na horách parádní - jen je bohužel fakt, že zase budou asi sucha, protože za celý květen pršelo tak možná čtyři dny? Z toho tři byly minimálně o víkendu. 

Jsem zvědavá, jaký bude červen!



Ranní pohled na východ sluníčka a hory v pozadí. Louka byla ze včerejšího dne čerstvě posekaná - také tak milujete vůni čerstvě posekané trávy? I když jsem alergik, tak tato vůně je prostě okouzlující!



Naproti autobusové zastávky, kudy jdu do práce, se nachází tento podivný kamenný domeček. Pozemek je jinak zcela prázdný, i podle fotek jde vidět, že je zarostlý a zanedbaný. Tak nějak mi to evokuje to, že by se mohlo jednat o nějaký sklípek, či malý sklad? Ale uvnitř byla jen hromada harampádí. Zvláštní stavba...




Doufám, že se nemýlím, když uvádím, že tento krásný keř s kulatým okvětím je kalina obecná. Když jsem totiž zadala název do vyhledavače, tak mi vyjely jen bíle kvetoucí varianty rostliny. Tato květina je takovou pěknou klasikou, vídám ji teď v plném květu u nás v obci skoro všude. Za mě je to moc pěkná ozdoba zahrádek a okolí!


Tento shluk malých bílých rostlinek se vyskytuje hojně u potoka. Poradí mi někdo z Vás název? 


Musela jsem chvíli čekat, než na mě slimák vystrčil své růžky, ale zadařilo se! Slimáci ani šneci mi nevadí, v trávě mě spíš vyleká had, a moc kamarádka nejsem ani se žábami! 



Další zástupce z čeledi hlemýžďovitých, tentokrát s domečkem, ale bohužel mi růžky nechtěl tentokrát ukázat. Ani nevím, jestli v domečku opravdu někdo přebýval, nebo zda je ulita prázdná...?


Když jsem včera po páté hodině večer vyrazila z autobusu, málem mě trefil šlak, když jsem na chodníku uviděla živého slepýše. No, popravdě, had vypadal neškodně, nezdálo se, že by si mě chtěl dát k večeři, takže jsem narychlo cvakla jednu povedenou fotku, než se pomalu odsunul pryč.

Zajímavostí je, že slepýš přes svůj název vůbec není slepý - na očích má mrkací víčka, a vidí poměrně dobře. A jedovatý není - mimochodem podle zoologie nepatří mezi hady, nýbrž mezi ještěry. To jsou věci, co? 

Když člověk kouká kolem sebe, pořád narazí na dost pěkných věcí, maličkostí, které mu zpříjemní den. Zítra mi začíná jednodenní mini dovolená, tak už se nemůžu dočkat, až se pořádně zrelaxuju!

Přeji Vám hezký začátek června a méně hektické pracovní či studijní dny, než prožívám já. Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný sluníčkový den, Vaše Eliss ♥

Komentáře

  1. Jako vždycky nádherný fotky a hrozně se mi líbí , že každou procházku využiješ na maximum .

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkné fotky. Jinak slimáky nesnáším, přijdou mi odporní, hlemýždi s domečkem mi nevadí.

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Eliss, přeju Ti klidnější červen, ať si taky odpočineš třeba na dovolené ! Pozdravuju, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  4. slepýš je úplně neškodný :) když ho potkáme na procházce s pejskem, tak ho dáme pryč z cesty, aby ho něco nepřejelo :)

    OdpovědětVymazat
  5. To vstávání by mě asi zničilo, obdivuji, že klidně vstaneš i o hoďku dřív. Alespoň krátkou dovču si zasloužíš, odpočinek je nutný. Nafotila jsi parádní fotky. Užij si klidný víkend, zdravím 😊

    OdpovědětVymazat
  6. Není nad dobrou kávu hned po probuzení.

    OdpovědětVymazat
  7. Pekny fitky pozdnebjarni prirody...Mimochodem prvni moje stace po skole byla keramicka vvHorni Brize u Plzne, kde se delalo od 5.40do14.10...Autobus mi jelv 5.05, vstaval jsem ve 4..30...To vstavani bylonjakobrana klackem....

    OdpovědětVymazat
  8. Přeji pohodový prodloužený víkend a hlavně rychlé "utřepání" směn, protože tohle střídání každý den jinak musí být strašná zátěž na organismus. Fotky se povedly. Slepýše jsem neviděla v přírodě, ani nepamatuji, zato žabek tu máme požehnaně.

    OdpovědětVymazat
  9. To mě mrzí, že máš tak nepravidelnou pracovní dobu :( snad se to dá brzy do pořádku. Také ráda vstávám dřív, udělám si v klidu snídani, hygienu, prostě pohoda :) Moc hezké fotky! Kalinu jsem fotila o víkendu :D to je náhoda :) to jsi měla štěstí, že slimák zrovna vytáhl růžky. Slepýše jsem měla před pár dny v ruce, ale byl bohužel mrtvý. Živého bych do ruky nevzala. Myslím, že se jedná o rožec rolní :) Měj se krásně! Užij si dovolenou a odpočívej <3

    OdpovědětVymazat
  10. Přeji ti, ať se ty hektické dny zlepší. Jinak seš odvážná, že si toho slepýše vyfotila! :) To se musí ocenit. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Tak si užíváme...

 Co jsem přijela z nemocnice cítím se líp, zvykám si na nový režim s miminkem, je to sice náročné, ale strašně krásné. Porod trval necelé tři hodinky, Julinka se narodila pětadvacátého srpna v 9:14, měřila 48 centimetrů a vážila 2 695 gramů.  Termín jsem měla dvanáctého září, narodila se o maličko dřív, ale je donošené miminko, a to je nejdůležitější. Všechno proběhlo celkem bez komplikací, akorát malá má novorozeneckou žloutenku, ta ale pomalu mizí. Rodila jsem přirozeně, v jednu hodinu v noci mi praskla plodová voda, ani jsem ještě necítila kontrakce, ty přišly až v autě. V porodnici mě vyšetřila doktorka, kontrakce byly ještě slabé, tak mě poslala na pokoj, ale do pár hodin se to začalo tak bolet, že jsem nemohla už ani sedět - a to jsem se předtím ještě na pokoji houpala na balonu, protože to jediné pomáhalo. A pak už se to rozjelo, v lékařské zprávě mám, že porod trval celkem 02:46. No nebylo to nic příjemného, ale řídila jsem se instrukcemi doktorky, ohledně dýchání a tl...

To je pravé štěstí...

 Nový režim s miminkem se nám už pomalu zabíhá, zítra jdeme k dětské paní doktorce na další kontrolu, Julinka hezky roste, oblečky, které měla velké, už jsou jí pomalu akorát. Pořád intenzivně kojím, malá má hlad co dvě tři hodiny, v noci vydrží někdy i trochu déle, ale nemusím ji kvůli krmení budit.  Fyzicky už se cítím dobře, žádné bolesti nemám, mám dojem, že se to všechno pěkně hojí. Poslední dny mám strašnou chuť na mléčné věci, prakticky pořád piju mléko, jogurty, sýry, ale to je asi kvůli tomu kojení.  Už se nám ten nový režim tak trochu zaběhl. Ale sranda je, že se Julinka skoro vždycky při přebalování buď počůrá nebo pokaká, takže jsem nejprve dala na přebalovací podložku bavlněnou plenu - jenže tu musím pořád dokola přepírat - samozřejmě jich mám několik, ale je to vody a vody! A na tu gumovou přebalovací podložku ji nechci pokládat, protože mi přijde studená.  Už jsme byli i na ortopedii, na ultrazvuk kyčlí, zatím je vše v pořádku, na další jdeme v říjnu....