Přeskočit na hlavní obsah

Užívání volného dne

 Jelikož tak pěkně vyšel listopadový státní svátek, dostali jsme všichni v práci volno i v pátek. To mě opravdu potěšilo, protože takové "trhané" pracovní dny nemám moc ráda, ale někdy není zbytí. Čtvrtek jsem strávila uklízením, doháněním restů v domácnosti - konečně jsem poumývala zbytek oken, vyžehlila velký koš prádla - takže pátek jsem se rozhodla pěkně užít a udělat si pohodu.

Hned ráno mě ale za okny čekalo překvapení. První letošní sněhová nadílka přišla sice týden po Martinovi na bílém koni, ale i tak mi udělala velkou radost.


Od rána byla obloha pěkně zamračená, místy padal se sněhem i déšť. Tento první sníh asi brzy roztaje, ale lehce padá i dnes, tak uvidíme! Ale myslím, že podzim byl opravdu pěkný, a hlavně bylo dlouho babí léto, tak se už můžeme pomalu připravovat na zimní období!

Program jsem měla včera opravdu nabitý. V devět hodin jsem vyrazila do města. Konaly se farmářské trhy, které mám ráda, a pak jsem také slíbila návštěvu babičce. Pravidelně si voláme, snažím se najít si čas na návštěvu alespoň dvakrát do měsíce, ale bohužel ta práce, pak člověk někdy onemocní...

Trhy jsem proletěla jen tak v rychlosti. Nechtěla jsem tam fotit, lidí tam bylo i přes dopolední čas celkem dost. Navíc i u některých stánků bylo výslovně napsáno, že je zákaz focení. Což je na jednu stranu asi pochopitelné.

Stánky byly taková klasika - ruční tkané výrobky, látková zvířátka, keramika, domácí sirupy a čaje. Nakonec jsem si koupila jen balíček perníčků. 


Ještě jsem je neochutnala, ale i přes obal vypadají opravdu dobře!

Pak už jsem pokračovala přes celé město až k babičce na sídliště, bydlí v paneláku.


Sněhu nebylo moc, ale místy sněžilo opravdu dost hustě. Škoda jen, že bylo tak zamračeno, počasí na mě působilo smutně a místy až depresivně. Sníh a slunce v útlumu je ta nejhezčí kombinace!




Sníh je pěkně mokrý, místy už se dělala čvachtavá břečka, ale na pohled a na focení to šlo. Jen mě štve, že jsou ty obrázky tak tmavé! Zkouším si vždycky pohrát s nastavením, ale fotím jen mobilem, a navíc jsem tak trochu amatér.

Kousek od místa babiččina bydliště je nákupní zóna. Rozhodla jsem se zajít do Lidlu a koupit babičce dárek - jednak má zítra svátek, a také jsem ji dlouho neviděla. Uvažovala jsem nejprve nad koupí bonboniéry nebo balíčku kávy, nakonec jsem se ale rozhodla jinak.


Babička miluje květiny, roky chodí na zahrádku, o kterou pečuje opravdu s velkou láskou. 

Když jsem přišla k babičce, hned jsem jí popřála k svátku, a dala jí kytičku. Měla z ní opravdu velkou radost, dokonce mi řekla, že si tu vánoční hvězdu měla v plánu koupit, a teď už tedy nemusí.

Babiččin domov je místo, které má pro mě pořád stejné kouzlo. Kdykoliv jej navštívím, má pro mě pořád stejné kouzlo. Ty vůně, hrníčky na poličkách, staré obrazy, vyšívané polštáře a dečky... A samozřejmě hlavně babička, se kterou si můžu povídat o všem, a naprosto dokonale se u ní uvolním. 

Dostala jsem domácí jahodový koláč, čaj, a povídaly jsme si o všem možném. A bylo to moc a moc fajn, jako vždycky.


Cestou od babičky jsem se stavila ještě na nákup. Na dnešní oběd jsem koupila krásný kus krkovice nakrájený na plátky, a ještě pár maličkostí k jídlu.

No a protože mi zbývala ještě hodina do odjezdu autobusu domů, zašla jsem si na kávu. V mé oblíbené kavárně bylo absolutně plno, takže jsem chvíli bezradně chodila po ulici. Mrznout venku se mi fakt nechtělo!

Nakonec jsem zamířila do relativně nové kavárničky, která byla zase pro změnu úplně prázdná. Za pultem příjemná mladá servírka. Donesla mi nápojový lístek, nakonec jsem si vybrala cappuccino. Nemůžu říct, že by mi káva úplně nechutnala, ale už jsem pila lepší, a za padesát korun bych čekala větší kvalitu...


Ale prostředí bylo fajn, zaujala mě nabídka zákusků ve vitrínce, tak jsem se rozhodla jeden koupit příteli domů. Jenže zase byl tak trochu problém - ve vitrínce byl napsaný druh, který tam už vůbec nebyl, tak jsem nakonec koupila dvě trubičky. Plus má servírka za to, že je opravdu hezky zabalila a přežily cestu domů.

Nechala jsem menší spropitné a vyrazila na autobus.

Zákusek putoval i s ostatním nákupem do lednice a já začala chystat krkovici na dnešní oběd. Naložila jsem ji do česnekové marinády, a ta vůně, jen co otevřu lednici, je opravdu lákavá! Už se nemůžu dočkat oběda..

Jsem ráda, že jsem si vyrazila někam ven, a pěkně si užila volný den. Smutné počasí není záruka smutného dne!

Budu moc ráda, když mi do komentářů napíšete, jak jste si pátek užili Vy? Měli jste také volno, nebo jste museli do práce? Napadl i u Vás první sníh, nebo si na něj ještě musíte počkat? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Já mám volno pořád, ale syn měl také volný pátek. Více méně jsme odpočívali doma, protože venku to moc vlídně nevypadalo a já jsem se jen radovala z toho, že mám zazimovanou zahradu, v úterý jsem umyla okna a vyprala záclony a přemýšlím o perníčcích. Na některý druh už je nejvyšší čas. Moc se mi líbí tvůj článek. Čiší z něho láska a pohoda, úcta a radost. Měj krásný i víkend.

    OdpovědětVymazat
  2. Eliss, i u nás napadl sníh (trochu), takže Martin se o týden zpozdil. Je dobře, že sis volno užila podle svého, udělala jsi radost nejen sobě ale i babičce. Doufám, že oběd byl vynikající, já totiž česnek miluju 😉😀

    OdpovědětVymazat
  3. Tedy u vás je sněhu! U nás jen poprašek, ale zato dost mrzne. Aspoň vymrznou klíšťata! Přeji Ti krásný a pohodový víkend.

    OdpovědětVymazat
  4. Vánoční hvězda dělá zimní čas veselejší.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak v pátek jsem byl od 8 hodiny ve škole a pak jsem šel nakoupit do Globusu. Rád tam nakupuji. Potkal jsem tam pár lidí, které znám, což bylo fajn. Jinak seš hodná, že si příteli koupila zákusek. To je od tebe milé.

    OdpovědětVymazat
  6. U nás včera večer také napadl první sníh :) legrace byla, že to zjistila dřív Hanča, která je v Nizozemsku, než já :D. Četla jsem si knížku a najednou mi zapípá mobil, píše Hanča. Ptá se, jestli u nás nesněží. Říkám, že jo! Jak to ví? A ona, že koukala na webkamery do Čech :D. Ze školy jsem přijela ve středu večer, takže jsem si pěkně prodloužila víkend :) Ve čtvrtek a v pátek jsem se nezastavila (koně, tenis, kondiční trénink, dokupování dárků - už mám vše, jupíí :D, pečení, doučování apod.). Dnes jsem si udělala relaxační den! Už ani nevím, kdy jsem byla celý den doma a nic nedělala. Potřebovala jsem to jako sůl.

    OdpovědětVymazat
  7. Já byla v pátek poprvé u svýho novýho praktickýho doktora na očkování , takže o užívání to moc nebylo . Sníh napadnul u nás až v sobotu a velmi vydatně až několik hodin jsme byli bez proudu . Naštěstí už zase funguje .

    OdpovědětVymazat
  8. Já byla v pátek normálně v práci. Jen jsem využila klouzavé pracovní doby a šla jsem domů už před čtvrtou.

    OdpovědětVymazat
  9. Hezky jsi využila volna.A je hezké,že nezapomínáš na babičku.Za sebe mohu říci,že mám vždy velkou radost,když mohu trávit čas s vnoučatama.S vánoční hvězdou od nich také počítám,protože mám začátkem prosince svátek a vždy mi ji kupujou.
    Eli,měj hezkou neděli

    OdpovědětVymazat
  10. Tady moc nenasněžilo, hned to tálo...

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Eliss, mě v pátek pozval nejmladší syn na oběd, dali jsme si kulajdu a králíka na česneku. Ale hlavně jsme spolu prožili hezký den a v klidu si popovídali. Buď ráda, že máš ještě babičku a můžeš s ní trávit čas. Já už na tu svoji milovanou jen vzpomínám. Měj se hezky, Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  12. svátek jsem strávila s manželem a v pátek jsem vyrazila za svou maminkou :) pobavit se o Vánocích a také o všem možném :) u nás sice sněžilo, ale vůbec to nedrželo :/

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Omluva - nemoc

 Ahoj kamarádi a čtenáři, moc se omlouvám, ale teď pár dní nebudu přidávat žádné články. Skolila mě škaredá zimní viróza, asi jsem se někde nachladila - nejspíše v práci, kdy jsem přebíhala ze studeného skladu na vyhřátou dílnu... Hrozně mě bolí v krku, hlava, klouby a mám i horečku. Už v neděli mi bylo všelijak, ale pondělí jsem celé proležela v posteli, a hlavně jsem strašně unavená, pořád bych jen spala... Zatím jsem si vzala pondělí a úterý dovolenou, zítra jdu ráno k doktorce, počítám že do pátku budu mít neschopenku, tak snad o víkendu bych mohla přidat nový článek, ale uvidím... Cítím se fakt mizerně, tak doufám, že to nebude na antibiotika a je to fakt jenom virového původu. Děkuji Vám za pochopení, přeji krásné zimní dny hlavně bez nemoci, Vaše Eliss ♥ Koupila jsem si v lékárně horký nápoj a beru Acylpyrin. Žofka se mnou leží celý den, docela určitě ví, že mi není dobře a je příjemné ji mít u sebe.

Dnešní kontrola

 Dneska ráno jsem musela vstávat už v šest, protože jsem byla objednaná na kontrolu po třech týdnech na gynekologii. Ale stejně jsem byla vzhůru už od čtyř, se spánkem to mám teď takové rozhozené - jednou spím do osmi, pak zase vstanu už ve čtyři. Ale často to pak dospím i přes den. V sedm hodin jsem se vypravila na zastávku, bez snídaně, v batůžku pečlivě zavázanou skleničku s močí. No nebylo mi ráno moc dobře, jelikož jsem nesnídala, ale čekaly mě ještě odběry, a na ty se musí nalačno. V čekárně už přede mnou čekaly tři pacientky. Potěšilo mě, že jsem potkala kamarádku ze střední, která byla o ročník níž, dřív jsme spolu párkrát zašly na kávu, ale dlouho jsme spolu nemluvily, ani jsme si nepsaly. Dost mě překvapila sdělením, že má před maturitou - vždyť už dávno musela skončit, to mi nesedělo do počtu. A tak se rozpovídala o svých zdravotních problémech, kdy musela akutně na operaci s naštěstí nezhoubným nádorem na žlučníku.  A kvůli rekonvalescenci po operaci tak samozřejmě nedoděla

Dnešní kontrola u doktora

 V minulém článku, který pojednával o mých zdravotních potížích spojených s bušením srdce, tlakem v hlavě a pískání v uších, jsem zmiňovala, že dnes mám jít na kontrolu - doktor na pohotovosti to zdůrazňoval. Moje obvodní má opět dovolenou, takže jsem musela za zastupující lékařkou do nemocnice. Potíže nijak extra neustoupily. Včera v noci jsem nemohla vůbec usnout. Pořád se mi do hlavy vkrádaly špatné myšlenky - určitě umřu, srdce mi najednou přestane pracovat... Nemohla jsem tyto strašné věci dostat ven pryč z hlavy. K tomu se samozřejmě přidalo i bušení srdce. Tlaky v hlavě ale trochu povolily, i to pískání už je o něco snesitelnější. Ráno jsem tedy šla na autobus do města, a z autobusáku mi navazoval rychlý spoj do nemocnice. V čekárně nikdo nebyl, takže jsem jako při své minulé návštěvě vložila kartičku pojišťovny do přístroje, zmáčkla na displeji účel návštěvy, a sedla si do čekárny. Za chvíli už pro mě přišla sestra. Předala jsem jí svou lékařskou zprávu a vysvětlila, proč tu js