Přeskočit na hlavní obsah

Poslední aristokratka (2019)



 Po delší době jsem se rozhodla přesvědčit, jak jsou na tom současní tvůrci českého filmu. A ke svému překvapení jsem zjistila, že už v roce 2019 přišla do kin Poslední aristokratka. Před asi čtyřmi lety jsem četla knihu, kterou napsal Evžen Boček, a ta nebyla vůbec špatná.

Jedná se o humoristický román, který je fiktivním deníkem Marie III., posledního potomka rodu Kostků, která se po letech vrací se svými rodiči Frankem a Vivien z Nového kontinentu na rodný zámek Kostka, který se jim po dlouhých třiceti letech povedlo vysoudit zpět. Frank je přehnaně šetřivý a tak trochu snílek, Vivien se shlédla v princezně Dianě, tu bezmezně obdivuje, dokonce má stejný účes jako princezna.

A pak je tu nejmladší člen hraběcí rodiny, Marie. Ta je hodně introvertní, ale jinak správná puberťačka. K zámku patří i jeho stálí zaměstnanci, kteří rodinu přivítají pěkně po českém způsobu - chlebem a solí, a také panáky domácí ořechovky, kterou kuchařka paní Tichá přidává snad do všeho a pořádný start dne si bez ní nedovede představit. Dále je tu kastelán Josef, který je věčně protivný, nesnáší návštěvníky zámku a turisty, přezdívá jim "mufloni." A jako poslední se představuje údržbář Krása, který se ve své práci zrovna moc nepředře, a navíc je to nenapravitelný hypochondr. Právě ten Marii prozradí údajné prokletí, které se v rodu Kostků váže k jejímu příjmení.

Podaří se Frankovi znovu pozvednout čest hraběcí rodiny a udělat z polorozpadlého zámku atraktivní lákadlo pro turisty? S neschopným personálem a dalšími překážkami ve formě nákladných oprav zámku to půjde jen velice těžko. Zámek se totiž pomalu rozpadá, střechou zatéká, proto jsou téměř všude ve vrchním patře kyblíky, které mají zabránit nechtěné vlhkosti, ale i tak jsou bohužel staré tapety již napůl ztrouchnivělé.

A tak začíná veletoč komických situací, protože rodilí Američané to nemají v Čechách vůbec snadné, a správa zámku není vůbec tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát! A co teprve, když do zámku zavítají dupající mufloni ve vypůjčených papučích, které zajímá hlavně slavné rodové prokletí, které se má týkat Marie III.!



Poslední aristokratku coby knihu jsem četla v roce 2017. Jsou to tedy čtyři roky, což je poměrně dlouhá doba, ale knížka se mi líbila. Nejedná se o žádné intelektuální čtení, ale knihu plnou komických situací a sarkasmu. Knize bych dala tak sedmdesát procent, další knižní pokračování jsem už nečetla.

Na film jsem se tedy moc těšila. Pustila jsem si jej včera, udělala jsem si pěkný filmový večer. Mé velké očekávání lehce opadlo, když jsem uviděla hodnocení na československé filmové databázi, které je aktuálně šestapadesát procent. Ale říkala jsem si, že to určitě hodnotili nějací "rádoby intelektuálové", kteří nečetli knižní předlohu a nerozumí autorovu humoru.

Bohužel, po shlédnutí musím konstatovat, že hodnotitelé měli pravdu, protože nijak jinak než slovem průser se adaptace knižní předlohy na filmové plátno označit nedá.

První moje výtka po pár minutách děje je absence vypravěčky. V knize je děj vyprávěn z pohledu nejmladší Marie, coby fiktivní deník. Do jejího stylu vyprávění se čtenář opravdu začte. Ale proč nebyla žádná taková vypravěčská linka ve filmu? Celý film by to okořenilo, protože Marie v knize vtipně glosuje příhody a dojmy z nového, cizího prostředí.

Herecké obsazení je takové typicky české. Český divák je poslední roky bohužel zvyklý na plejádu těch stejných tváří, takže v hlavní roli Vivien uvidíme Táňu Dykovou a jako Franka Hynka Čermáka, který pro mě byl novou tváří, nepamatuji si ho z žádného celovečerního filmu, jen jsem ho nedávno zahlédla v nějakém seriálu. Roli Marie ztvárnila Yvona Stolařová, a co jsem se dočetla, role Marie byla její herecká premiéra.

Bohužel je to vidět. Nevím, proč se režisér Jiří Vejdělek rozhodl takto zprasit kvalitní knižní předlohu. Pardon, ale lépe to napsat nedokážu. Výběr herců byl absolutně mimo, Hynek Čermák mě herecky vůbec nepřesvědčil, nedokázal se do role pořádně dostat, celé to bylo z jeho strany hodně rozpačité. Dyková na tom byla o něco lépe, sice ji moc nemusím, ale tady mě zaujala. Ovšem Stolařová, to byla tragédie. Nevýrazné, jalové herectví, vůbec mi tato herečka jako představitelka hlavní literární hrdinky neseděla. A navíc byla od režiséra hrozně upozaděna, skoro vůbec ve své roli nemluví, a to je na hlavní hrdinku celé série žalostně málo.

Děj samotný byl zmatený, do půlky filmu to nějak jakoby spělo, jenže pak to celé vyšumělo a zvrhlo se to v hloupou parodii sebe sama. Má se jednat o komedii. Jenže humor, který byl v knize tak přirozený a lehký, tady působí příliš našroubovaně, vtipy  vyloženě šustí papírem a ve výsledku to není vtipné vůbec. Pardon, ale přehlídka vtipů spočívající v odlišnostech české a americké kultury vydrží chvíli, ale několikáté bezduché opakování už diváka nudí.

Ve filmu chybí i některé postavy z knižní předlohy, spousta věcí je úplně jiná, což je velké mínus. To, co v knize tak skvěle fungovalo, se tady pokazilo. Vejdělek je i autorem scénáře, ale nedokázal ho napsat dostatečně kvalitně. Bohužel.

Z Poslední aristokratky jsem hodně zklamaná, raději si znovu přečtu knižní předlohu, než abych se znovu podívala na tento film. Jediné, co chválím, jsou pěkné záběry z dronu na zimní krajinu. Hudební podkres se skládá z klasické hudby, která mi tam ale vůbec neseděla, působí rušivě a postupem času byla vyloženě protivná.

Korunu tomu všemu nasadila skladba od hudební skupiny No Name, některé jejich starší písničky jsou fajn, ale tato byla fakt hrozná. Mrzí mě to, film je za mě propadákem, dávám dvě hvězdičky z pěti, za pěkné záběry z dronu a zajímavé interiéry. Film, který mi za pár dní úplně vyšumí z hlavy. Bohužel jsem se tedy přesvědčila o nekvalitě české tvorby posledních let. A co se týče komedií, tam je to velký problém. Proč neumí současní režiséři natočit podobně skvělé komedie, jako třeba v osmdesátých letech? Kde je asi chyba?

A co Vy? Viděli jste Poslední aristokratku? Nebo jste četli knihu, napište mi do komentářů! Líbilo se Vám knižní zpracování více než film? Viděli jste nějaké jiné filmy od Jiřího Vejdělka? Napište mi do komentářů!

Děkuji za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥




Komentáře

  1. Nečetla jsem knihu, tak nemůžu posoudit. Naučila jsem se spíše nesrovnávat, protože kniha je vždycky lepší. Teda až na pár výjimek - například Dítě číslo 44, kde je film za mě povedený a byla jsem překvapená, kolik z knihy se do něj vešlo - obojí skvělé, ale zpět k článku - film jsem viděla v televizi na Nový rok. Za mě to byla milá, vtipná oddychovka. Neviděla bych to tak hrozně. Byl to odpočinkový film, líbil se mi. 🙂

    OdpovědětVymazat
  2. Knížku jsem četla jako první, potom jsem viděla hru v divadle Na Jezerce a nakonec jsem viděla film. Kdybych neviděla divadlo, tak by se mi film možná i líbil, ale takhle teda nic moc. Kniha má další dvě pokračování, celou sérii mám doma, ale první je asi nejlepší. Teda za mne. Měj se 😉

    OdpovědětVymazat
  3. Film jsem viděla. Souhlasím s tebou, že poslední dobou jdou české komedie hodně z kopce - např. Babovřesky... Knížku už chci dlouhou dobu přečíst a těším se na ni. Věřím, že se mi bude líbit víc než film. Od Vejdělka mám ráda Účastníky zájezdu, to je skvělé!

    OdpovědětVymazat
  4. Viděl jsem kousek.
    A nezaujalo mne to.

    OdpovědětVymazat
  5. Cetl jsem a je to dobra "rachanda" každému ale nesedne...

    OdpovědětVymazat
  6. Knížku jsem četla, líbila se mi. Film jsem viděla, ale pamatuji si z něj pouze asi to, že byl hezký zámek a jinak mě zklamal, takový nějaký a podrobnosti jsem už vypustila z hlavy. Přesto bych ráda někdy navštívila divadelní představení, jestli se ještě bude hrát. Před lety bylo stále vyprodané v Divadle Na Jezerce.

    OdpovědětVymazat
  7. Ty mi občas kradeš nápady, jsem se taky chystala k recenzi! :D Ale máš pravdu, že to bohužel působilo dost šroubovaně a místy trochu moc trapně a některé výkony nebyly nic moc. Na druhou stranu jsem nevěděla, že je to adaptace knížky, takže naprosto neposoudím, co je lepší, můžu to hodnotit jen jako samotný film - který je u mě takové to "je to lepší než Babovřesky, ale stejně to drhne". A jestli má knížka vypravěčku, tak ta by podle mě prospěla hodně.

    OdpovědětVymazat
  8. Překvapily mě ty dvě hvězdičky pro "propadák". Když hodnotím nějaký film, dvě hvězdičky u mě znamená "dost slušně koukatelný" :-).

    OdpovědětVymazat
  9. Ahoj,
    přiznám se, že knihu jsem nečetla, i když máme celou sérii doma. Mamka to chtěla hodně vidět, protože se jí kniha líbila. Šla jsem na to s ní do kina a i když trailer vypadal nadějně, tak mi to pak přišlo chvílemi docela dost trapné. Celkově film hodnotím hodně průměrně a rozhodně nemám potřebu vidět to znovu.
    Měj se krásně,
    Hanka z ciculka.cz

    OdpovědětVymazat
  10. Eliss, já jsem četla jen knížku, takže nemůžu srovnávat. Mám takovou zkušenost, že se mě skoro vždycky líbí víc kniha než film. Knížka je vtipná. Zdraví Lenka
    www.babilenka.cz

    OdpovědětVymazat
  11. Knihu jsem nečetla a film jsem viděla. Očekávala jsem více smíchu, podle popisu od ostatních. Líbil se mi, ale né tak moc :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Eliss zdravím, moc hezky sepsané recenze. Já jsem četla knížku, i další díly - bylo to takové na jedno brdo, ale na odreagování se, zasmání, supr. Mně se líbila. Film jsem neviděla, ale nejsi jediná, kdo z něj nebyl nadšený.

    OdpovědětVymazat
  13. Já si spíš říkám, že si přečtu aspoň tu první knížku. Film mě neláká :-D

    Můj inkoustový salát

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Procházky a výlety

 Nejen v dnešních extrémně teplých a horkých dnech vyrážíme s přítelem na procházky. Většinou chodíme alespoň na menší procházku či výlet. Máme to štěstí, že bydlíme na vesnici, hned za domem máme pole a les, a je tam opravdu krásně.  Z tohoto důvodu jsem ráda, že bydlím na vesnici, a ne ve městě. Tam bych si asi zvykala už těžko, jsem zvyklá na ten kus přírody kolem a čistý vzduch bez smogů a jiných zplodin. Na procházkách také často fotím, ať už přírodu, nebo momentky s pejskem. A dnes bych Vám chtěla ukázat pár svých fotografických výtvorů. Většina je z loňského roku, ale něco málo i z letoška. První dvě fotky pocházejí z pole, které máme přímo za naší bytovkou. Tam chodíme nejčastěji na procházky se psem, tady jsem si hrála už jako malá a pořád Pro mě to místo má stejnou atmosféru a mám s ním spjato plno hezkých vzpomínek.  Tuto třetí fotku s plošticemi, které hodují na pavoukovi, mám opravdu ráda. Vyfotila jsem to náhodou po cestě do obchodu, když mě cosi upoutalo na...