Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 430 Kráva nebeská

 Autor: David Duchovny 

Žánr: Satira, Humoristický 

Mé hodnocení: 50% 

Obsah: Elsie Bovaryová žije spokojený život šťastné, mladé krávy. Na malé farmě v New Yorku žije od nepaměti celý klan Bovaryových - Elsina matka, babička, a další praprapředci. Elsie má nejlepší kamarádku Mallory, se kterou si svěřují nejrůznější tajemství. Elsie má ráda zaběhnutý řád na farmě - ranní dojení, vypuštění na pastvu, kde je se svými kamarádkami až do večera, a pak další dojení, a jde se spát. A ráno zase nanovo, zaběhnutá rutina a řád. 

Někdy se ale Elsie chce trošku vyprovokovat farmářova nejmladšího syna, který si při dojení počíná velmi neohrabaně. A je velká zábava do něj kopnout tak, až mu telefon spadne přímo do kravince! Co Elsie ale trochu kazí její bezstarostnost je máma. Před lety náhle zmizela, bez vysvětlení, rozloučení, a Elsie tohle vrtá hlavou. A traduje se, že tohle se děje po generace - jenže není to jen povídačka...? 

Pak ale dojde k Události, a tohle všechno změní Elsin pohled na svět a přivede ji k prozření. Nevinnost je moc hezká - ale vede k nevědomí. A vše přitom začalo téměř pohádkově. Mallory dostala nápad, že by mohly v noci utéct k ohradě s býci. Elsie totiž sama tak nějak cítí, že jí býci už nejsou ukradení, cítí k nim jakousi podivnou náklonost, kterou si neumí racionálně vysvětlit.

Tento plán jde realizovat celkem snadno, protože farmářova manželka občas zapomene zavřít starou bránu, která je cestou k býkům. Jenže Elsie na poslední chvíli změní plán, nechá kamarádku flirtovat se stádem býků, a sama zamíří z kopce domů, směrem k farmářovu domu. Je jím jako hypnotizovaná, přitahována světlem z oken. Jelikož je vlahá, letní noc, rodina má okna otevřena dokořán. 

A když Elsie nakoukne dovnitř, spatří něco, co si prve neumí vůbec racionálně vysvětlit. Vypadá to, že celá rodina se oddává nějakému náboženskému rituálu! V posvátném tichu - rušeném jen šustěním sáčků s chipsy a srkáním limonády - sledovali "Bedničkového Boha." A Elsie uvidí skrze něho neco, co žádná kráva na světě nikdy vidět neměla. 

Obrovské haly na chování dobytka, a následné odvádění zvířat na jatka. Člověk krávě přidržel u čela kovovou tyč, a ta se pak zhroutila na zem. Následovaly další záběry na mrtvá zvířata pověšená na kovových hácích, následné nařezávání, stahování zvířat z kůže a porcování. Následovala debata o telecím mase, ale to už Elsie nevnímala. Omdlela a upadla na zem, a když se probudila věděla, že už nic nebude stejné. 

A tak propadla tomu, čemu se v lidském světě říká deprese. Jaký má tedy všechno smysl? Lidé krávy odporně zneužívají! Berou si jejich mléko, které je určeno pro telátka, a takhle zrůdně jednají s dospělými, určenými pro chov na maso! A jako by to nestačilo, zužitkují z nebohé krávy po smrti i její kůži... 

Tohle Elsie nemůže přeci nechat tak. A když při své další vycházce uvidí v Bedničkovém Bohu reportáž o Indii, kde jsou krávy posvátné, je rozhodnuto! Uprchne do země zaslíbené. Z farmářova domu ukradne mapy, encyklopedie, a začne studovat, jak se co nejrychleji dostat do Indie. To ale nebude vůbec jednoduché. Bude třeba cestovat letadlem, a to je pro krávu dost zapeklitý úkol. A tak se spojí s Šalomem - židovským prasetem, a Karlem - krocanem, který se záměrně udržuje hubeným, aby jej farmáři nesnědli na Den díkuvzdání. 

Začíná bláznivá pouť jedné krávy, rachitického krocana s německým přízvukem a židovského vepře, která změní svět! 



Hodnocení: Poslední dobou hodně přelétávám mezi knižními žánry, už nečtu jen vyloženě detektivky, ale hledám něco více odpočinkového. A Krávu nebeskou už jsem měla doma na poličce delší dobu, asi přede dvěma měsíci jsem si ji přinesla z knihobudky. Upřímně, nalákalo mě hlavně jméno slavného Davida Duchovnyho. Viděla jsem seriál Akta X a Californication, kde přímo exceloval, a tak mě opravdu zajímalo, jaký bude ve spisovatelské rovině.

Pod názvem knihy je ještě napsáno, že se jedná o Pohádku pro dospělé. Takže jsem očekávala nějakou šílenou, svěží bajku, prostě zábavnou zvířecí pouť - žádné veledílo, ale oddechové humorné čtení. Úvod byl fajn. Styl psaní trochu jednodušší, žádný vzletný sloh - ale proč ne, u tohoto typu knih se to dá čekat. 

Takových prvních pět stránek mě bavilo. Jenže pak se to šíleně zvrtlo. První věc - změna stylu vyprávění - styl rozpisový scénář. Takové střídání postav mi v knihách nevadí, alespoň jsou ty dialogy mnohdy rychlejší. Jenže tohle bylo jen chvíli, pak se to zase změnilo na vyprávění z pohledu Elsie. A tady už byl problém. Námět není špatný. Kráva s lidským uvažováním zjistí, co se děje v masokombinátech a rozhodne se utéct. 

Jenže než vlastně dojde k tomu samotnému útěku, je to hrozně zdlouhavé. Přidá se prase, fajn, pak krocan, to už mi přišlo přestřelené. Zpracování plánu útěku mi přišlo až moc jednoduché a nerealistické - chápu, má jít o pohádku pro dospělé, ale pořád jsem se přes to nemohla pořádně přenést. 

Upřímně, mám dojem, že David se snažil být za každou cenu vtipný, ale ten humor je zde příliš na sílu. Jako když se snažíte být za každou cenu vtipní, v pohodě a cool, ale vyznívá to trapně a hloupě. A to je i tento případ. Nemohla jsem se do knížky bohužel vůbec začíst, sto osmdesát stránek jsem četla více než čtyři dny, což se mi běžně nestává, i když mám na čtení méně času. A to musím ještě odečíst obrázky - ilustrace zde zabírají celou stránku, takže těch stránek k přečtení je ve výsledku ještě méně... 

Propagace veganství je z mnohých narážek z knihy zřejmá, stejně jako snaha o dosažení jakési rasové ideologie mezi zvířaty - přátelství mezi zvířecími druhy. Nevím, hrozně moc mi to zavánělo snahou o ideologii. Čekala jsem vtip, ale bohužel jsem se ani jednou nezasmála. Ano, je tu pár dobrých myšlenek typu - "ani zvířata se nechovají jako lidé," nebo pasáže o plýtvání jídlem. Ale zase mi neladily náboženské pasáže - Židé, Muslimové a jejich půtky, to mi přišlo jako tragikomedie. Proč se autor nezaměřil na Černochy nebo Indy? 

Kráva nebeská je směskou všeho možného, a nakonec se podíváme i do té Indie, ale postrádala jsem nějaký větší děj. Je tu spousta myšlenek, dialogů, monologů otravné Elsie, ale celek vnímám spíše jako sled nějakých na sebe naplácaných událostí. A závěr byl takový nijaký, nevím, zda si zde autor neschoval berličku, pokud by chtěl ještě někdy napsal pokračování. 

Kráva nebeská za mě není dobrou knihou. Tak nadějný začátek, a celé se to strašně zvrtlo. Věřím, že se někdo nechal nalákat jen slavným jménem autora, a pak byl zklamaný. Pokud hledáte vyloženě oddechovku a nejste nároční čtenáři, tak se Vám tato knížka líbit může. Ale náročnějšího a zkušenějšího čtenáře, který už má něco načteno a očekává jistou úroveň, knížka rozhodně neoslní. 

Dávám padesát procent, a převažuje zklamání. Už se zase těším na nějakou kvalitní knížku, a asi si přečtu něco trochu náročnějšího...

A co Vy? Četli jste tuto knížku? Máte rádi takové satiry smíšené s bajkou? Četli jste někdy knížku od známé osobnosti, a byli jste zklamáni? Nechali jste se někdy jako já nalákat slavným jménem autora? Jakou pěknou oddechovou knížku jste četli naposledy? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji hezký začátek týdne, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Letní nálada je tu

 Včerejší dusný den skončil večerní bouřkou a deštěm, a tentokrát bylo hromobití jak má být. Ale dneska už je zase teplo, ráno to vypadalo na chladný den, dokonce bylo zamračeno, ale nakonec se krásně vyčasilo.  Hodně teď chodíme ven, což je fajn. Julince se ve sportovním kočárku moc líbí, co už se jí líbí méně, jsou ponožky a punčocháče. Zrovna dneska jsme ve městě ztratili jeden pár, to prostě nelze uhlídat, každou chvíli má ponožku dole a vesele ji žvýká.  A venku v přírodě ji zajímají kytičky, travička, hlína, nejradši by všechno ochutnala a musím hlídat, co si chce dát do pusy. Na polní cestě nám vyrostl tento zajímavý oblouk, asi plašič na ptáky, těžko říct, k čemu to může sloužit? No působilo to na mě až lehce děsivě, takový výtvor uprostřed ničeho.  Julča je pořád moc hodné miminko. Pláče jen někdy před usnutím, a když má velký hlad. Z jídla jí chutná všechno, zkoušela jsem jí dát i vařený, rozmixovaný špenát, do toho trošku rozdrceného bramboru. A někdy jíme...