Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 429 Zlý úmysl

 Autor: Lisa Jackson

Žánr: Detektivní, Thriller 

Mé hodnocení: 80% 

Obsah: Detektiv Rick Bentz pracuje jako detektiv u policejního oddělení v New Orleans. A právě teď čerpá tak trochu nedobrovolně nemocenskou. Ale těžké zranění si nepřivodil při výkonu služby, nýbrž na obyčejné procházce. Dub, pod kterým Rick zrovna procházel, zasáhl blesk, oštípl z něj tlustou větev, a málem mu přerazila páteř. Rick přežil s velkým štěstím, a teď se z těžkého zranění zotavuje doma. Cítí se fyzicky lépe, jen na levou nohu pořád kulhá, což z něj i přes intenzivní rehabilitace dělá pořád neschopného služby. 

Co ovšem Rickovi dělá větší starosti, je jeho psychika. Od doby, kdy se probral na nemocničním lůžku, se necítí ve své kůži. Ihned po probuzení totiž ucítil závan parfému své bývalé ženy Jennifer, a když pořádně zaostří pohled, uvidí ji mezi dveřmi pokoje, jak mu posílá vzdušný polibek. Jenže to není možné. Jennifer Bentzová zemřela před dvanácti lety při autonehodě. Rick sám viděl trosky auta na vlastní oči, a taky svou ženu identifikoval. 

Zprvu tohle všechno přičítá obluzení silnými léky, kterými jej dopovali v nemocnici. Jenže i doma se cosi nezdá v pořádku. Rick bydlí se svou současnou ženou Olivií v malé chatce uprostřed mokřadů, kde bují kolem bujná vegetace, v noci zde zase dlouho vřeští hmyz, a pro stárnoucího poldu je to ideální místo. Rick se tedy ještě zdaleka nechystá do penze, za dva roky sice oslaví padesátku, ale nemá pocit, že by patřil do starého železa. 

Jenže šéfová Jaskielová jej nehodlá vzít zpátky, dokud nebude úplně fit. Což Ricka nesmírně štve, a do toho se ještě tak trochu na vratkých základech ocitá i manželství s Olivií. Mít vedle sebe ženu o patnáct let mladší je fajn, jenže Olivia cítí, že jí začínají více než rychle tikat biologické hodiny. Rick má už v manželství s Jennifer dceru Kristi, a na plození dalších potomků se ve svém věku opravdu necítí. A také má pocit, jakoby se její manžel po nehodě změnil, tak nějak jí uniká, jakoby byl duchem jinde.

Olivia má jakýsi druh paranormálních schopností, před pár lety se dokázala vcítit do mysli sériového vraha - nebylo to úplně příjemné, ale díky tomu se právě s Rickem sblížila. A teď má pocit, že je něco ve vzduchu, že se schyluje k něčemu dost nepříjemnému... 

Mezitím se stavy Ricka Bentze čím dál zhoršují. Svou ženu začíná vídat čím dál častěji - pokaždé je ale sám, a ukáže se mu jen na chvíli. Než se dokáže kvůli zraněné noze sebrat, žena je proč. Rick se nakonec odhodlá svěřit alespoň svému parťákovi a nejlepšímu příteli Reubenu Montoyovi. Ten se sice k přítelovu tvrzení staví mírně řečeno skepticky, ale Rick je skálopevně přesvědčen, že se nemýlí. 

A když mu poštou od neznámého odesílatele přímo na policejní stanici přijde zvláštní dopis, dostane ještě větší pochybnosti. Opravdu Jennifer leží ve studeném hrobě, nebo..,? V psaní je totiž Jennifeřin úmrtní list, přes nějž kdosi namaloval červený otazník. A krom toho je tu fotografie z Los Angeles, kde Rick před lety bydlel se svou starou rodinou. Na fotografii je Jennifer, nebo někdo, kdo se jí velice podobá.

Jediným řešením se zdá vydat se právě do Los Angeles. Ale Rick zde má nevyřízené účty s bývalými kolegy, navíc při svém úprku nevyřešil případ vraždy dvojčat Caldwellových. Děvčata se tehdy našla ve starém skladišti, svázaná, naaranžována do fetální polohy a jako ta nejhrůznější tečka převázána červenou stuhou. Dívky zemřely těsně před svými jednadvacátými narozeninami - proto se pro vraha vžil název "vrah jednadvacítek." 

Nicméně Rick musel i z osobních důvodů opustit Los Angeles, a nechal tedy kolegy tak trochu v bryndě. A teď se sem vrací, do města andělů, aby vypátral svou dávno mrtvou ženu. Místní policisté z jeho příjezdu radost nemají, výjimkou je Jonas Hayes, který se s Rickem kdysi hodně spřátelil. Jenže i tak musí Rick pátrat na vlastní pěst - pokud je vůbec po čem pátrat. Rozhodne se na to jít od začátku - kontaktuje bývalé Jennifeřiny kamarádky a známé, setká se i se svou bývalou švagrovou. Nikdo z nich mu nevěří, že by mohla být Jennifer naživu a tak dlouho se skrývat. 

Jenže vše se zkomplikuje, když "vrah jednadvacítek" udeří znovu - a Rick se ocitá na prvním seznamu podezřelých. Po letech se sem vrátí, a vrah udeří znovu - opravdu jen "náhoda?" A když začnou umírat lidé, kteří mají s Jennifer co do činění, je jasné, že se děje něco velmi vážného. Rick bude muset rychle jednat, než se v nebezpečí octnou i jeho nejbližší. 

Někdo tu má opravdu zlý úmysl... 


Hodnocení: Zlý úmysl jsem si koupila minulý měsíc na knižním bazárku. Od Lisy Jackson jsem četla všechno, co je dostupné v naší obecní knihovně, a proto mi tato knížka udělala velkou radost. Jedná se o šestý díl v sérii, už jsem četla několik knížek, kde vystupoval v popředí spíše Reuben Montoya, takže zase příjemná změna. 

A hrozně moc mi knížka sedla. Už jsou to více než dva roky, co jsem od Lisy Jackson něco četla, takže tohle bylo velmi příjemné knižní setkání, takové, že mě to opravdu až zahřálo na dušičce. Autorka patří mezi mé oblíbené, takže jsem byla opravdu natěšená. 

I přes rok vydání - 2009 - neztratil děj nic ze svého kouzla. Rick Bentz byl v románech, co jsem četla, zatím celkem okrajovou postavou, takže bylo příjemné se s ním seznámit blíže. Zpočátku mi to celé tak trochu evokovalo horor nebo duchařský thriller - přeci jen, ducha bývalého partnera asi nevídáte každý den, že! A k tomu to prostředí - chata v prostředí bažin, močálů, vzdálená od nejbližších sousedů, místo jako stvořené pro takové zážitky... 

Nicméně se to brzy ukáže být ještě divnější. Rick je jakoby vzdalován od své současné rodiny - jsou tu i kapitoly z pohledu Olivie, a i ona děj zkomplikuje a octne se ve středu událostí. Pořád mi také vrtalo hlavou, zda spolu souvisí vraždy dvojčat s tím, co se začne dít kvůli Jennifer. A je více než jasné, že někdo má na Ricka opravdu hodně spadeno, protože motiv silné nenávisti a touhy po pomstě se prolíná celou knihou. 

A pak je tu samozřejmě ta záhada s Jennifer. Jak ona do toho všeho zapadá, a je vlastně mrtvá, či nikoliv? Chvílemi už jsem měla dojem, že Rick přichází o rozum, protože to co se mu dělo, bylo šílené. Napětí tu nechybí, akčních scén je až až, a pak ta atmosféra Los Angeles, město mě opravdu vtáhlo se všemi svými vůněmi a palmami a zapadlými hotýlky, to bylo něco! 

Pátrání se rozbíhá všemi směry, přibývá mrtvých, a pořád nás autorka postrkovala jedním směrem. Samozřejmě, ten byl až moc okatý, a nakonec se octne v nebezpečí i Rickova nejbližší osoba. Musím zde vypíchnout i velice originální způsob provedení vraždy, nic originálnějšího jsem vážně dlouho nečetla, a autorka má talent na trápení svých obětí...

A závěr mi udělal radost, zejména tedy i to, že jsem vůbec neodhadla osobu pachatele, ano, měla jsem několik tipů, ale byly špatné. Což mi nevadí, protože nakonec to dávalo celé smysl. Neshledávám na Zlém úmyslu žádné výraznější negativa, na můj vkus možná moc velký počet stran, ale příběh je tak napínavý, že se čte opravdu jedním dechem. 

Takže pokud máte rádi napínavé, atmosferické detektivky prodchnuté tajemnem, rozhodně můžu doporučit!

A co Vy? Zaujala Vás recenze na knížku? Četli jste už nějaké detektivky od Lisy Jackson? Máte rádi její styl psaní? Četli jste tuto knižní sérii? Napište mi do komentářů! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásné jarní dny, Vaše Eliss ♥

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...

Letní nálada je tu

 Včerejší dusný den skončil večerní bouřkou a deštěm, a tentokrát bylo hromobití jak má být. Ale dneska už je zase teplo, ráno to vypadalo na chladný den, dokonce bylo zamračeno, ale nakonec se krásně vyčasilo.  Hodně teď chodíme ven, což je fajn. Julince se ve sportovním kočárku moc líbí, co už se jí líbí méně, jsou ponožky a punčocháče. Zrovna dneska jsme ve městě ztratili jeden pár, to prostě nelze uhlídat, každou chvíli má ponožku dole a vesele ji žvýká.  A venku v přírodě ji zajímají kytičky, travička, hlína, nejradši by všechno ochutnala a musím hlídat, co si chce dát do pusy. Na polní cestě nám vyrostl tento zajímavý oblouk, asi plašič na ptáky, těžko říct, k čemu to může sloužit? No působilo to na mě až lehce děsivě, takový výtvor uprostřed ničeho.  Julča je pořád moc hodné miminko. Pláče jen někdy před usnutím, a když má velký hlad. Z jídla jí chutná všechno, zkoušela jsem jí dát i vařený, rozmixovaný špenát, do toho trošku rozdrceného bramboru. A někdy jíme...