Světový den ledvin

 Téma na články si chystám většinou dopředu, a tak jsem měla na dnešek v plánu psát o Světovém dni ledvin. Každoročně totiž připadal na osmého března, spolu s Mezinárodním dnem žen, což se hezky pamatuje. Ale až dnes při podrobnějším zkoumání jsem zjistila, že se jedná o svátek pohyblivý - připadá na druhý čtvrtek v březnu. 

Čili letos připadá na dvanáctého března. Ale proč si nepřipomenout osvětu o zdravých ledvinách o něco dříve? 

Ledviny jsou velmi důležitým párovým orgánem, a bohužel pro každého není zdravá a fungující ledvina samozřejmostí. Ledvina má oválný, fazolovitý tvar, a její barva je červenohnědá. Měří mezi deseti až dvanácti centimetry, a váží kolem sto padesáti gramů. Což není zase tak moc, přesto v našem těle mají ledviny nezastupitelnou funkci, které jsou životně důležité. 

Mezi ty důležité aspekty bezesporu patří to, že zbavují krev odpadních látek bílkovinného mechanismu - močoviny a kreatininu. Pokud jste někdy byli v laboratoři na odběrech, tak jistě víte, že tyto dvě kolonky v žádance někdy lékař zaškrtl. Protože hodnoty těchto dvou položek určují, zda a jak moc jsou naše ledviny zdravé. Pokud jsou hodnoty vysoké, značí to například právě poruchu ledvin, dehydrataci nebo vysoký příjem bílkovin. 

Docela mě překvapil ten vysoký příjem bílkovin - a co si pod tím vlastně představit? U zdravých jedinců nepředstavuje problém, pokud až pětkrát zvýšíme doporučenou dávku (0.8 g/kg.) Ale u pacientů s chronickým onemocněním ledvin se musí příjem bílkovin pečlivě hlídat, a nesmí překročit doporučenou dávku. 

Samozřejmostí pro nemocné je omezení alkoholu. Ten velmi zatěžuje ledviny, narušuje jejich schopnost filtrovat krev, způsobuje dehydrataci a zvyšuje krevní tlak, což může v závažných případech způsobit až selhání organismu. Navíc zvyšuje prokrvení ledvin a močových cest, což může vyústit v zánět. Ale krom toho je spousta dalších potravin, které ledviny nemají rády, protože je příliš zatěžují. 

Tak třeba "tmavě zbarvené limonády." Ty totiž povětšinou obsahují fosfor v aditivní formě, která je pro tělo těžce stravitelná. Takže typicky je tu Kofola a Coca-Cola. Už konzumace dvou a více sklenic denně může poškozovat ledviny. My jsme doma zvyklí pít vodu z kohoutku. Julinka pije nejčastěji čaj nebo šťávu Sunar, ale snažím se obecně nápoje nesladit. Sladké minerálky nekupuju vůbec, občas v létě džus na chuť. 

Ona totiž ta "obyčejná" voda je nezbytná pro detoxikaci organismu, a ledvinám velmi prospívá. Je to samozřejmě prevence dehydratace, a mimo jiné také výborná prevence ledvinových kamenů. A kameny, potažmo ledvinovou koliku, to opravdu nechce nikdo zažít. Ledvinový kámen měl můj známý, a prý to byla neskutečná bolest. Svíjel se v křeči a bolesti na zemi, než jej našla manželka a odvezla jej do nemocnice. Na operaci nakonec nemusel, prostě ten kamínek "vyskákal" a on přirozenou cestou vyšel ven - asi nebyl zase tak velký. Ale když mi to popisoval, přišlo mi to pěkně bizarní. 

Takhle nějak vypadají ledvinové kameny, brrr! 

Já sama mám zkušenost s náběhem na zánět ledvin, a byly to opravdu kruté bolesti. To jsem v létě, v práci, v těch nejvyšších vedrech, skoro nepila vodu. Ráno jsem si dala pár loků, přes den téměř nic krom silné kávy, a doma možná trochu čaje. A víte proč? Abych nemusela pořád chodit na toaletu! Přišlo mi, že mě to zdržuje od práce, takže jsem pitný režim prostě ignorovala. Já vím, je to hloupé, idiotské, nepochopitelné. Ale stalo se.

A pak mě jednou odpoledne, těsně před koncem směny, zastihla prudká bolest v pravé ledvině. Nemohla jsem se chvilku pořádně nadechnout, musela jsem si sednout, vydýchat to. Ihned potom následovala hrozná žízeň. Obrátila jsem do sebe několik hrnečků vody, ale pořád se mi nechtělo na malou. 

Tenkrát jsem ještě jela z práce na kole, byla to cesta hrůzy, byla jsem zpocená, bylo mi zle, ta bolest, to bylo strašné. Doma jsem si tedy uvařila urologický čaj, ještě jsem utíkala do obchodu pro džus - bylo hrozné horko, ale já měla na sobě svetr, potkal mě brácha a divil se, proč. Tenkrát jsem byla doma sama, jen se psem. Takže jsem si vařila čaj, hodně pila, ale nebylo to o moc lepší. V noci jsem moc nespala, a ráno jsem se odbelhala do práce. 

Bylo mi blbé říct šéfovi, že mi něco je. Chtěla jsem prostě jít do práce. Ale když mě viděl šéf a já mu teda řekla, co se děje, vzal mě hned k doktorovi. A to byla taky sranda - moje doktorka měla zrovna dovolenou, takže jsme pendlovali celým městem. Nakonec mě zastupující doktorka poslala na internu do nemocnice, kde jsme čekali hodně dlouho. Pořád jsem z automatu pila vodu, a když jsem sestřičce nesla zkumavku s močí, divila se, že je vzorek tak světlý. Ano, vypadalo to jako voda - ale to bylo nejspíš tím, že jsem té vody najednou pila až příliš. 

Podle výsledků jsem to měla na hraně zánětu. Ale ještě to šlo zachránit bez antibiotik. Pít hodně vody, prolévat co nejvíc, a odpočívat. Takže jsem skončila na neschopence. Byla jsem doma asi týden, a samo se to spravilo jen tím, že jsem dodržovala pitný režim. Ale první tři dny byly bolesti velké, špatně se mi spalo, a tak jsem až dlouho do noci koukala na televizi. 

A od té doby si dávám velký pozor na pitný režim. I když se musím nutit - piju co to jde. Už jen ten náběh na zánět ledvin byl velký vykřičník, a od té doby - musím zaklepat na dřevo - nemám žádné problémy. Od té doby jsem vlastně neměla ani zánět močových cest, což je fajn. 

Bohužel někdy končí poškození ledvin dialýzou. Ta svým způsobem nahrazuje ledvinu, čistí tělo od odpadních látek. A člověk na dialýze už nikdy nemá tu kvalitu života stejnou, je to svým způsobem omezující a nezbytný proces. Jedna procedura trvá 4-6 hodin. Co je zajímavé, tak pacient si může během dialýzy číst nebo spát. Asi se na to dá časem zvyknout. 

V mnoha případech člověk za selhání ledvin nemůže. Čili může si je způsobit sám, ale ne vlastní vinou. Taková otrava houbami či léky může znamenat dočasnou dialýzu. Pokud není poškození vážné, ledvina se po několika dialýzách může sama zregenerovat. 

Našla jsem na internetu příběh pana Eduarda, který popisuje v článku, a dokonce o tom, co ho potkalo s ledvinami, napsal knihu. Na onemocnění ledvin upozornil zprvu nenápadný příznak - nezvykle vysoký tlak. Lékaři si jej hned nespojili s onemocněním ledvin. 

Článek najdete v přiloženém odkazu níže: 

https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/selhani-ledvin-a-domaci-dialyza-muj-boj-s-nemoci.A180621_091329_zdravi_pet

Zdraví je velký dar, a není samozřejmost. A je velmi důležité dbát o zdraví svých ledvin, i zdánlivými maličkostmi, například omezení sladkých nápojů, kde jsou samá "éčka" a další šmakulády. Pitný režim je základ, i když se musí člověk nutit.

I u nás v nemocnici je dvanáctého března akce ke Světovému dni ledvin. Od 7:30 do 9:00 může kdokoliv donést na recepci vzorek moči, z něhož se v laboratoři vyhodnotí stav ledvin. Výsledek dostane pacient buď mailem, nebo se má zastavit do dvou dnů. Vše je zcela zdarma. 

S tímto zkušenost nemám, ale je to fajn, že nemocnice dělají takovou osvětu. Co je totiž také důležité - nemocné ledviny nebolí, a když zabolí, už bývá většinou pozdě... Takže takový základ je zajít si alespoň jednou ročně na preventivní prohlídku.

Co si o tomto myslíte Vy? Měli jste někdy problémy s ledvinami? Věděli jste, že si připomínáme Světový den ledvin? Byli jste někdy na vyšetření, které prověřuje stav ledvin? Máte také někdy problémy s pitným režimem? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný zbytek víkendu, Vaše Eliss ♥