Autor: James Herbert
Žánr: Horor
Mé hodnocení: 90%
Obsah: David Ash nedávno oslavil třicáté narozeniny, a v pracovním životě se mu opravdu daří. Pracuje v Institutu pro výzkum paranormálních jevů jakožto profesionální lovec duchů. Firma, kde pracuje, čítá i s ním tři zaměstnance - ještě jsou tu dvě "média," Davidova nadřízená Kate Marshallová a šedesátnice Edith Phippsová. Obě ženy mají dar určitého smyslu "třetího oka" - chodí k nim vize, většinou ty, co se odehrály v nedávné minulosti.
David je, navzdory svému povolání, zapřísáhlý nepřítel podvodníčků a různých "ezo" šmejdů, a za celou svou kariéru se v podstatě nesetkal s ničím, co by jej přimělo doopravdy věřit na věci mezi nebem a zemí. Díky své racionalitě a moderní technice se mu zatím vždy podařilo prokázat, že "tajemné" jevy byly vždy jen dobře provedeným podvodem.
Teď je zrovna David pozván na odlehlé venkovské sídlo Edbrook. To sídlí stranou od vesničky Ravenmoor, na samotě. David musí nějakou chvíli čekat, vlak přijel na nádraží nezvykle brzy, a tak se zastaví v místním hostinci. Stihne do sebe hodit dvě velké vody, než konečně přijede auto, krásný veterán, který řídí mladá dívka.
Christina Marriellová, tak se dívka představí. Ta spolu se svými dvěma staršími sourozenci Robertem a Simonem bydlí právě na Edbrooku. Společnost jim dělá stárnoucí teta Nanny Tess. Marrielovi si najali Davida proto, že mají pocit, že v jejich domě straší. Atmosféra domu i vše kolem je pochmurné, a rozhodně to není způsobeno jen velmi chladným začátkem září.
Jde vidět, že na pořádnou údržbu velkého starého sídla schází finance, a teta Nanny už na všechno pořádně sama nestačí. Zahrada je také zpustlá, zarostlá, a ve velice zanedbaném stavu je i rybník. Sourozenci Marriellovi na Davida působí velice chladně a odtažitě, a taky, což je zvláštní - jakoby v sobě všichni měli jakousi jiskru škodolibosti, která je neopustila ani dávno po dvacítce.
To posléze dosvědčí i teta. Sourozenci pořád vyvádějí nějaké vtípky, a leckdy je to už dost za hranou. A David se brzy seznámí i s dalším obyvatelem domu - je jím velký černý pes Seeker. Ten je také dost nepřátelský, a upřímně budí v Davidovi hrůzu.
Jak se David brzy přesvědčí, na Edbrooku se skutečně dějí divné věci. Když nešťastnou náhodou spadne do rybníka a bojuje o život, cítí, jak se po něm natahují čísi mrtvolně bílé ruce. Jenže ta dívka v jezeře, ten přízrak, vypadá jako Christina! Jak je to možné?!
A tak se sourozenci Davidovi svěří. Skutečně mají problémy s přízrakem. Christina měla dvojče, sestru, která nešťastnou náhodou zemřela. Při jednom ze sourozeneckých vtípků, kdy byla zamčená ve sklepě, škrtla sirkou, a místnost začala okamžitě hořet. Dívka se sice dostala ven, hořící skočila do rybníka, jenže na popáleniny a těžký šok zemřela. Rodina se ještě více semkla po smrti rodičů, kteří zemřeli při autonehodě.
David, který nikdy nevěřil, se teď stal na vlastní oči svědkem ducha. Ale pořád tu jsou pochybnosti - nejedná se o sourozenecký vtípek? Zdá se, že se tu opravdu nedějí normální věci, a Davidovy přístroje zaznamenají jistou aktivitu. Kdo to chodí v noci po sklepení a kuchyni a démonicky se směje? A jaká další tajemství skrývají škodolibí sourozenci, kteří odmítají dospět?
Kdo s kým vlastně hraje tuto hrůzostrašnou hru...?
Hodnocení: Lovce duchů jsem si minule půjčila v knihobudce. Od autora jsem ještě nic nečetla, ale anotace mě velmi příjemně navnadila, takže jsem si knížku vypůjčila domů. Duchařské příběhy miluju, dlouho jsem žádný nečetla, takže jsem byla zvědavá. Očekávala jsem takové mírně podprůměrné béčko, ale musím říct, že jsem opravdu velmi příjemně překvapená!
Musím říct, že se jedná o jeden z nejlepších hororů, které jsem kdy četla. Hned od začátku, úvod, jak David jede vlakem do ponurého, opuštěného městečka, a začínají se mu vracet traumata z minulosti. Do toho atmosféra, ponurá, která mi tak trochu evokovala mlhy na blatech. A pak příjezd do Edbrooku, kde je divné všechno.
Jakoby se dům zastavil v čase, všechno zchátralo, zpustlo, spolu s jeho obyvateli. A je jasné, že tu je někdo další, vetřelec, který si rád hraje. David mi byl hrozně sympatický, takový správný životní ztroskotanec, alkoholik, unavený životem, akorát je škoda, že nebyla větší sonda do jeho života, ano, nese s sebou trauma, které se postupně vyjeví, ale mohlo toho být trošku víc!
Atmosféra tu dělá hrozně moc. Opravdu jsem si to celé přehrávala v hlavě a pořád jsem si říkala - páni, podle toho by byl skvělý film! Nechybí ani solidní lekačky, při kterých opravdu tuhne krev v žilách. Nijak rušivě ani nepůsobil flashback v podobě dalšího vyšetřování, tentokrát se za duchy vypravíme do prostředí fary, dostaneme se tu i na hřbitov, akorát tento příběh dopadl trochu jinak.
Zajímavý byl i vhled do toho, jak vlastně David odhaloval podvodníky a šarlatány, kteří se opravdu neštítili užívat různých praktik. Jenže je jasné, že na Edbrooku to takto jednoduché vážně nebude... I když přihlédnu k roku vydání - 1988 - tak se jedná o velice podařený horor. A na konec přišel velký zvrat, šokující obrat, který vše staví do ještě hrůzostrašnější roviny. A musím říct, že rozhodně i překladatel odvedl velký kus práce, nejsou tu překlepy ani gramatické patvary, super.
Solidní duchařina, knížka má pouhých sto šedesát jedna stránek, což je tak akorát, a dá se přelouskat za jeden či dva zimní večery, kdy je čas a nálada na dobrou knihu. Žádné nenáročné čtení, ale i tak nabídne neobyčejný zážitek.
Dávám devadesát procent a pokud máte rádi horory, rozhodně můžu doporučit. Přenese Vás do starých časů, které připomínají viktoriánskou Anglii. Trochu mi to připomnělo Ženu v černém - hlavně tou atmosférou a celkovým vyzněním.
A co Vy? Máte rádi horory, ať už v knižní či filmové podobě? Zaujala Vás recenze? Četli jste v poslední době nějaký dobrý horor? Napište mi do komentářů!
Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný den, Vaše Eliss ♥
Komentáře
Okomentovat