Přeskočit na hlavní obsah

Knižní recenze 413 Krajina smrti: Vraždy v Yorkshiru

 Autor: M S Morris

Žánr: Detektivní 

Mé hodnocení: 80%

Obsah: V hrabství Yorkshire najdete spoustu malinkých, zapadlých městeček, a mezi jedno takové patří i Scarborough. Většinu roku zde vládne nevlídné podzimní počasí, takže místní nemají ani moc příležitosti užít si moře a radovánky, které skýtá. A do tohoto zapadlého městečka se po více než dvaceti letech vrací Tom Raven. Šéfinspektor pracuje v Londýně, ale teď si na dva týdny od městského shonu odpočine. 

Ve Scarborough musí zařídit pohřeb svého otce. Bere to jako pouhou formalitu, protože s otcem neměl už několik let prakticky žádný vztah, a tak necítí ani žádnou lítost. Nemůže otci zapomenout to, jak se utápět v alkoholu, a jeho opilecké stavy pak odnášela celá rodina. 

Vše se chystá odbýt co nejrychleji a zase se vrátit domů. Ale ani tam není moc o co stát - s manželkou se už před lety rozešel a dcera Hannah je již dospělá, a tak nějak se navzájem odcizili. Krom pohřbu čeká Toma ještě další úkol - rozhodnout se, co s domem, ve kterém vyrůstal, má na něj hořkosladké vzpomínky, a hlavně může vzpomínat na mámu, která zemřela za tragických okolností, které zapříčinily to, že se Tom rozhodl uprchnout do velkého města. 

Jenže tyto plány zhatí nález mrtvého těla na pláži. Superintendantka Gillan Ellisová po krátkém pohovoru Toma přijme jako nového velitele místního oddělení. Gillian totiž nutně potřebuje náhradu za neschopného Dereka Dinsdalea, který krom nečinného povalování v kanceláři a předstírání čtení důležitých dokumentů nikdy nic moc přínosného pro oddělení neudělal. 

Tom začne velet malému týmu policistů, vesměs tu jsou všichni věkově těsně po dvacítce, Becca, Dan, Tony, a to je vlastně všechno. Ale na malé městečko, kde zločinnost zrovna moc nebují, je to akorát. 

Prvním problémem je totožnost mrtvého utonulého. Pomocí rychlé Tomovy dedukce se zjistí, že jde o syna majitele místního autosalonu. Patrick Gordon pracoval v otcově firmě, a rodiče jsou z jeho nečekané smrti zničeni. Patrick chodil na univerzitu, byl vzorným studentem, a byl dokonce zasnouben se spolužačkou. 

Scarlett Jubbová je zase dcerou majitele podniků, pod které spadají místní bary a kluby, kde se provozují výherní automaty, což je hlavní devizou Darrena Jubba. Tom se pustí do výslechů a zdá se, že bude brzy konfrontován se svou minulostí. S Darrenem totiž za mlada prožil spoustu zážitků, býval to jeho nejlepší kamarád, ale to všechno dávno odvál vítr, a hlavně Darren je nyní úplně jiný. 

Stopy vedou k dalšímu podobnému případu - před rokem vyplavilo moře tělo místního drogového dealera Maxe Hunta, a ale z jeho vraždy byl obviněn vyhazovač Lewis Briggs - který pracoval v klubu, který nevlastní nikdo jiný než Darren Jubb. Zdá se, že Darren a jeho rodina tahají za nitky více, než by Tomovi bylo milé. Ale zatím nemůže dokázat nic.

Vede snad stopa jiným směrem? Ukazuje se totiž, že Patrick nebyl tak křišťálově čistý, jak tvrdila jeho rodina, a mohl se zapojit do ošklivých kšeftů. Ale když začne Tomovi někdo šlapat na paty, a zcela nepokrytě mu vyhrožovat, je jasné, že se dostal na stopu něčemu velkému. Zůstane jen u jediné mrtvoly, nebo jich začne okolo nebezpečně přibývat...? 


Hodnocení: Krajina smrti mě zaujala v knihovně svým názvem, a tak nějak mi to evokovalo klasickou anglickou detektivku - něco ve stylu Agathy Christie. Ale jedná se  o něco trochu jiného. Detektivní linka se rozjíždí hned od začátku, přišlo mi trochu zvláštní, že byl Tom tak rychle přijat jako velitel, když o něm šéfka nic pořádného nevěděla - jasně, zjistila si o něm informace, ale přeci jen neměla možnost jej poznat osobně. 

Ale pak už to byla pěkná jízda. Vražda, stopy vedoucí k rodině Jubbových, ale přesto se zdá, že se pod povrchem ještě něco skrývá. 

Děj je vlastně celkem poklidný, ale přesto nenudí. Blíže se seznámíme i s dalšími policisty - moc sympatická mi byla Becca, a je tu dost velký rodinný spletenec - Jubbovi a Gordonovi, a Tom, který tu má nevyřešené vztahové záležitosti, což vyšetřování může dost zkomplikovat.

A dost originální zápletka je v tomto případě i to, jak někdo začne Tomovi nepěkně vyhrožovat. Pořád není jasné, komu šlápl velitel na kuří oko, protože těch indicií je hned několik. Na povrch vyplouvají Patrickova tajemství, která jsou pěkně nečekaná a také dost pikantní, takže hned mění náhled na některé postavy. 

Styl vyprávění je pomalejší, nejedná se o nějaký krvák, ale přesto jde vidět poctivě odvedený kus spisovatelské práce. Tom Raven je velký sympaťák, který má také svá bolavá tajemství, která po příjezdu do Yorkshiru znovu ožijí. Ale hrozně jsem mu držela palce. 

Pachatele jsem netipla správně, takže překvapení, a nakonec tu byl ještě jeden "policejní" zvrat, který mě upřímně dost šokoval. Jen je škoda, že autor si více nepohrál popisově se závěrečnou akční scénou, která mohla být vyšperkovaná, místo toho byla v tom nejnapínavějším nepochopitelně useknutá. To je velká škoda! 

Knížka je takovým svěžím, příjemným závanem ve všech těch přeplácaných a předvídatelných detektivkách. Ráda bych si přečetla i druhý díl s názvem Chladný hrob, ale nejsem si jistá, zda bude u nás v knihovně k dostání. 

Dávám osmdesát procent, i přes výhrady se jedná o kvalitní dílo. A zajímavost na závěr - pod pseudonymem se skrývá manželský pár, který napsal knihu společně. Po delší době zase příjemné překvapení z moderní detektivky! 

A co Vy? Máte rádi detektivky z prostředí anglického venkova? Přečetli byste si tuto knížku? Líbila se Vám recenze? Napište mi do komentářů!

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný předvánoční čas, Vaše Eliss ♥


Komentáře

  1. Knížka mě docela nalákala, poptám se v knihovně. Díky za tip 🎄

    OdpovědětVymazat
  2. No tedy. když dáváš knize 80 %, tak to bude asi skvělé čtení. Zkusíme se po ní podívat.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Nezpracované zážitky...

 Dnešní článek bude poměrně osobní, ale stalo se tento týden dost věcí, a mám prostě potřebu se z toho vypsat.  Přítel je už týden pryč, a od pondělí sem začala chodit každý den moje máma i se svým partnerem. Tak nějak mi prostě řekla, že když budu sama doma, musí sem každý den přijít a se vším mi pomoct. Jenže ono jaksi není pořádně s čím. Nakoupím si, sama si zatopím, dřeva do kamen i třísek tu mám nachystaných dost. Takže sem máma prostě vůbec chodit nemusela.  Nemám nic proti tomu, když mi přijde domů návštěva. Jenže máma mi začala být spíše na obtíž, pokud to  mám až takto napsat.  Vrchol všeho přišel ve čtvrtek. To mi přinesla bednu na dřevo s tím, že prostě nemůžu mít dřevo do kamen nachystané v obýváku. Prý jak to tu vypadá, když přijde návštěva... Podotýkám, že dřevo mám u kamen vyskládané do hraničky, kde to snad nikomu vadit nemůže. A že by mi sem domů chodilo tolik návštěv, to se rozhodně říct nedá... První problém byl tedy s dřevem. Druhý problém na...

Další špatná zkušenost

 Už více než devět let uplynulo od chvíle, kdy jsem poprvé navštívila psychiatra. Tehdy moje problémy s jídlem nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy, konkrétně v anorexii. Dlouho jsem si nebyla schopná připustit, že mám nějaký problém, bylo opravdu těžké se "dokopat" k návštěvě odborníka.  Paní doktorka byla na můj vkus poněkud zvláštní, byla málomluvná, a působila na mě až strnulým dojmem. O problémech se mnou nemluvila, jen kývala, občas něco prohodila, a jediné, s čím jsem odcházela z ordinace obohacená, byly recepty na antidepresiva. Dostala jsem hned dvoje léky, jedny na spaní, a přes den jsem měla brát půlku Citalopramu.  Léky na spaní jsem hned za dva dny vysadila, jelikož mi po nich bylo příšerně. Ale Citalopram mi přišel v pohodě. Neřešil tedy problém toho nechutenství, ale měla jsem dojem, že se cítím líp. Ovšem bylo to jen zdání. Prvním problémem bylo to, že léky způsobovaly nechutenství. Bylo to paradoxně ještě horší, žaludek jsem měla jako na vodě, a za c...

Pár nákupů a radostí

 Tento týden jsem byla několikrát ve městě, když je hezky, jezdíme hodně s Julčou ven. Nejenom na nákupy, ale třeba i u nás na vsi na procházky, chodíme se koukat na zvířátka a tak. Včera jsem měla domluvený sraz s bývalou spolužačkou Andrejkou. Respektive měla tedy přijet ona, kupovala jsem si od ní oblečky pro malou. Domluvené jsme byly už několikrát, ale vždycky do toho něco přišlo, tak mi nakonec napsala, že mi ty věci doveze.  Už jsem si od ní koupila i jídelní židličku, pěnový kobereček a věci do postýlky, takže mám jistotu, že to bude vždycky v pořádku. Měla pro mě velkou tašku oblečení, většina věcí je nenošených, některé úplně nové, šlo vidět, že je to vyprané a v pořádku, a za všechno chtěla sedm stovek. Dobrá cena, mám toho opravdu hodně, a hlavně to jsou letní oblečky, co mi teď Julinka vynosí.  Tak jsme si včera udělaly s Julinkou módní přehlídku. Teď má období, kdy se začíná lehce vztekat, naštěstí to nejsou žádné dlouhé epizody. Ale je fakt, že jsem ji včer...