Každý začátek je těžký

 V pátek jsme byli s Julinkou zase u pediatra, tentokrát na očkování druhé dávky hexakcínou. Byly jsme objednané na jedenáct, ale tentokrát se to protáhlo, před námi byla ještě asi pětiletá holčička a ta byla v ordinaci déle. Očkování i prohlídka dopadly v pořádku, Julinka už váží skoro sedm kilo, a já jenom koukám, jak to moje miminko neuvěřitelně rychle roste! 

Na další kontrolu jdeme až v únoru, a čeká nás další očkování, tentokrát druhá dávka proti meningokokovi. Zatím jsme všechna očkování zvládly skvěle, a bylo tomu tak i tentokrát, Julinka sice v ordinaci trochu plakala, ale horečku ani další potíže neměla, jen při té první dávce se jí udělal v místě vpichu malý hrbolek, ale ten naštěstí brzy zmizel a paní doktorka říkala, že je to normální. 

A tak jsem se také zeptala, jestli už můžu dávat přesnídávky, pomalu začít s příkrmy. Jelikož plně nekojím a dávám během dne častěji i Bebu, tak paní doktorka řekla že ano. Za pár dní už bude mít Julinka totiž pět měsíců, což tak odpovídá i podle tabulek. 

Je fakt, že o jídlo se začíná zajímat. Když jím něco lžičkou, třeba jogurt, zvědavě kouká, a tak jí dáváme vždycky ke všemu přivonět a fakt to vypadá, že by si něco dala. Ono jenom to mléko asi začíná být nuda, že! 

Vzala jsem si z čekárny u doktorky letáčky, kde je všechno ohledně zavádění příkrmů. Teorie je sice fajn, ale praxe už je trochu horší, že! Zaprvé Julinka ještě nemůže sama sedět, nesmí do sedu, ale mám takové lehátko, které podepře hlavičku a na krmení je to ideální. Už víc známých mi říkalo, že je lepší začít zeleninou, a ne ovocem, případně tu zeleninu s něčím zkombinovat. 

Přesnídávky už mám doma dávno koupené, nachystané ve spížce, předzásobila jsem se předem, bývají docela často ve slevách, takže jsem často nakoupila i pět skleniček najednou. Mám dost různých značek, nejčastěji ale Hami První lžička. Někde psali že se má přesnídávka ohřívat ve vodní lázni, ale ono to stačí, podle rad zkušených maminek, i v mikrovlnce. 

Tak jsem nachystala lehátko, pořádně vyvařila nové nádobí - lžičku a mističku, a šli jsme na to. Julinka ani nebyla ze lžičky moc v šoku, některá miminka prý překvapeně koukají, ale Julinka byla spíš zvědavá z toho, co se bude dít.

Začali jsme tedy tou mrkvičkou. 

No, myslím, že ten Julčin výraz vydá za tisíc slov, že? 

Ze začátku pořádně nevěděla, co s tím má pořádně dělat. Najednou tu je něco jiného než mléko, to musí být opravdu šok. Ale pár lžiček snědla, než přišla na to, že se to jídlo dá plivat. Mám tento plastový bryndák, k tomu ještě pár látkových, ale samozřejmě měla obleček špinavý. 

Tak už vím, že pro jistotu i to lehátko je dobré obalit látkovou plenou, a pod plastový bryndák jsem dala ještě jednu vrstvu. No měla jsem z toho větší obavy, ale něco snědla, šlo to pak poznat i v plence, že to prošlo kudy mělo. 

Mrkvičku jsem dávala dva dny po sobě a dneska jsem zkusila meruňkovou přesnídávku, tak je také od čtvrtého měsíce. 

To už té špíny kolem bylo trochu více, a překvapivě meruňky vůbec nechutnaly. Mrkvička ano, meruňky ne, to bych čekala, že to bude naopak. Julinka velice rychle zjistila, že se to krásně vyplivnout, tím pádem to nemusí sníst. 

No ale je to zase zábava to krmení, je to něco jiného, a myslím, že to bude lepší a lepší. Zítra dám zase mrkev - zatím dávám přesnídávku v čase oběda, kolem té dvanácté, jedné, pokud Julča zrovna nespí. Tak uvidíme, jak to půjde dál, zaujaly mě v obchodech i některé kašičky a taky plánuju koupit nějaký čajík, ty jsou taky od čtvrtého měsíce, ale nevím, ne internetu zase psali, že stačí dávat čaje až od půl roku, tak se příště zeptám paní doktorky.

Ale Julinka krásně přibírá a to je důležité. Je fajn že na ty příkrmy můžeme jít pomalu, není kam spěchat, a je důležité mít trpělivost. 

 

Jak se říká - každý začátek je těžký! 

Děkuji Vám za přečtení a komentáře, přeji krásný začátek pracovního týdne, Vaše Eliss ♥